Jižní Korea krotí koronavirus a současně se chystá na modernizaci energetiky

01. dubna 2020

I přesto, že je Jižní Korea v šíření epidemie o tři až čtyři týdny napřed, má podstatně menší smrtnost než vážně zasažené evropské státy. Na boj s koronaviry nasadila Korejská republika technologická i zdravotnická opatření. Chod země se však nezastavil. Vláda bez ohledu na pandemii přišla s klimatickým plánem, který má z Jižní Koreji do poloviny tohoto století vytvořit klimaticky neutrální ekonomiku. Současně plánuje značné změny v průmyslu s cílem upevnit svou roli asijského hospodářského tygra.

Korea nasadila technologická i zdravotnická opatření pro zpomalení šíření viru a minimalizování ztrát na životech. V současné době má Jižní Korea s více než devíti tisíci případy a 126 úmrtími letalitu (neboli smrtnost) na hodnotě 1,4 %. Klíčem je rozsáhlé testování, ale také vysoká kvalita tamního zdravotnictví s dostatečnou kapacitou. 

Ekonomika však běží dál a vláda během března představila plán, kterým chce odpovědět na otázku, zda lze sloučit snižování emisí skleníkových plynů s hospodářským růstem. Programu je založený na útlumu uhlí a přesunu k obnovitelným zdrojům energie a novým nízkoemisním technologiím.

Klimatická neutralita a nové postupy

Jak uvádí singapurský portál Eco-Business, v polovině března vydala jihokorejská vládnoucí Liberální strana politické prohlášení, ve kterém uvádí záměr docílit klimatické neutrality do roku 2050. Tento krok je zásadní z několika důvodů. Jižní Korea dnes patří mezi sedm největších producentů emisí skleníkových plynů, čímž výrazně přispívá ke změně klimatu a intenzitě jejích dopadů. Příspěvek Jižní Koreje ke zmírňování negativních dopadů změny klimatu se tak může pozitivně projevit po celém světě. Prohlášení také zahrnuje řadu opatření, která budou mít zásadní vliv na podobu ekonomiky země – a Jižní Korea tak může motivovat vlastním přístupem další státy k podobným krokům. V neposlední řadě je nutné upozornit na to, že korejská verze Zelené dohody do jisté míry reflektuje klimatickou strategii Evropské unie. Evropská komise zveřejnila ke konci minulého roku plán, jak se chce do roku 2050 stát klimaticky neutrální ekonomikou světa a jejím prostřednictvím tak EU přirozeně vítá další státy, které se rovněž chtějí na ochraně klimatu podílet. 

Zelená energie a inovace

Jedno z technologií, na kterou chce Jižní Korea do budoucna vsadit, jsou vodíkové palivové články. Jejich výkon by měl narůst k roku 2040 na 15 gigawattů. Více než 2 gigawatty pak budou využívané pro ukládání energie v budovách. Vodík má hrát důležitou roli také v dopravě. Do dvaceti let by mělo po korejských cestách jezdit 40 tisíc autobusů a 80 tisíc taxi s vodíkovými pohony. Těžit z toho bude samozřejmě místní automobilka Hyudai, která má v plánu produkovat do deseti let až 770 tisíc vozů poháněných energií uloženou ve vodíku. 

Plán vlády zahrnuje také opatření k přizpůsobení infrastruktury, která je nezbytná pro rozvoj vodíkových plnicích stanic. Počítá také s podporu proměny automobilového průmyslu směrem k novým technologiím.

V oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů chce Jižní Korea do roku 2030 navýšit podíl na 20 % energie. Solární energetika by měla do deseti let zvýšit svůj výkon na 30,8 gigawattů. Počítá také s rozvojem plovoucí fotovoltaiky o výkonu až 2,1 gigawatt. Další velké parky mají vyrůst na bývalých brownfieldech. Aktuálně disponuje země zhruba 10 gigawatty solárních elektráren, během roku  2019 byly nainstalovány asi 2 gigawatty.

Celkový výkon obnovitelných zdrojů by měl k roku 2030 dosáhnout na téměř 60 gigawattů. Vedle fotovoltaiky chce Korea vsadit také na rozvoj větrné energetiky. Pro výstavbu větrných turbín chce využít podobný přístup, jaký má země právě v solární energetice. Tam totiž upřednostňuje domácí producenty fotovoltaických modulů.

Také v rozvoji obnovitelných zdrojů se bude muset Korea zaměřit na posilování infrastruktury. Omezené vedení v současné době brání vzniku nových projektů o celkovém výkonu 6 gigawattů.

Nové související příležitosti a překážky  

Navrhovaná opatření zahrnují například ukončení financování uhelných projektů přímo v Koreji i v zahraničí, zavedení uhlíkové daně nebo rozsáhlé investice do obnovitelných zdrojů energie. Ve státě, ve kterém politika změny klimatu nikdy nebyla prioritou, se jedná o opravdu zásadní změny. Ačkoliv tak prohlášení může představovat značný potenciál ke změně zavedeného systému, řada organizací upozorňuje na skutečnost, že plán zdaleka není ideální. Dle organizace Greenpeace například chybí jasná cestovní mapa, jak klimatické neutrality docílit, a to včetně časového rámce pro dosažení nespecifikovaných milníků. Chybí také řada komplexních komplementárních opatření. Mezi ty patří například podle iniciativy 350.org plán, jak připravit rekvalifikaci zaměstnanců, kteří dnes pracují v průmyslu založeném na fosilních palivech, nebo systematická příprava žáků a studentů na povolání v oblasti nízko-emisních technologií nebo služeb. Prohlášení rovněž neřeší otázku znečištěného ovzduší, které se stavem klimatu a způsobu hospodaření úzce souvisí.

Prostor pro dekarbonizaci je zjevný

Jižní Korea patří ke státům, které se sice ratifikací Pařížské dohody zavázaly k omezení růstu průměrné globální teploty do konce století pod 2 °C oproti hodnotě před průmyslovou revolucí, nicméně reálný příspěvek státu ke změně klimatu se od příslibu značně liší. Současná politika Jižní Koreje vede k oteplení planety o 3-4 °C. Iniciativa Climate Action Tracker, která sleduje rozdíly mezi závazky, skutečnou trajektorií emisí skleníkových plynů a potřebnými emisními údaji tak hodnotí přístup Jižní Koreje jako značně nedostatečný. A to i přesto, že jihokorejský systém emisního obchodování je druhým největším na světě. Stejná organizace pak upozorňuje na fakt, že jihokorejská vláda musí přestat dotovat fosilní průmyslu a země si může dovolit vsadit na rozvoj obnovitelných zdrojů, neboť již do dvou let porazí svou cenou právě fosilní paliva.

Signály finančního trhu

Co by potenciální přijetí návrhu Zeleného plánu skutečně znamenalo, je otázkou. Jak uvádí Financial Times, v současnosti dochází například k tomu, že mezinárodní fondy snižují své podíly v největší elektrárenské společnosti Korea Electric Power Corp (Kepco), která je z 51 % vlastněna korejským státem. Důvodem těchto kroků je právě laxní přístup vedení ke snižování emisí skleníkových plynů. „Globální finanční trh se obrací zády k odvětví uhelné energetiky… Vedení podniku a členové představenstva musí pochopit, že každý z nich je zodpovědný za své rozhodnutí“, uvedl zástupce nizozemského penzijního fondu APG, společnosti, která již prodala většinu ze svého EUR 60 milionového kapitálového podílu. Značně diskutované jsou také ambice společnosti Kepco investovat v zahraničí do výstavby uhelných elektráren, a to například v Indonésii nebo ve Vietnamu. 

Zelená dohoda pro…

Zda korejská vláda přijme nový program, není jasné, nicméně je zřejmé, že toto rozhodnutí bude mít dopad i za hranice státu. Již samotný fakt, že vedle EU právě vedoucí politická strana Jižní Koreje nebo demokratická strana v USA jednají o podobě plánu, který by umístil ochranu klimatu do středu hospodářského růstu země, je signál, který pomalu ale jistě zachycují jak vlády dalších států, tak soukromý sektor.


Zdroje: www.eco-business.com, theminjoo.kr, www.ifri.org  www.greenpeace.org, 350.org, climateactiontracker.org, www.ft.com

FOTO: Deoksugung Palace, Seoul, Korea.net