Sója, mandle nebo rýže - jak nahradit běžné mléko a neublížit přírodě?

12. února 2020

Ať už kravské mléko nepijete ze zdravotních, etických nebo environmentálních důvodů, potřebujete jej ve svém jídelníčku něčím nahradit. Nabízíme přehled rostlinných mlék z hlediska výživových hodnot i dopadů při jejich výrobě na životní prostředí.

Studie z roku 2018 vědců z Univerzity v Oxfordu ukázala, že vyprodukovat jednu sklenici kravského mléka znamená uvolnění třikrát více skleníkových plynů do ovzduší než u jakékoli jeho rostlinné náhražky, navíc k jeho výrobě potřebujeme devítinásobné množství půdy než u rostlinných mlék.  Kravské mléko z velkochovů, kdy jsou zvířata chována v často neetických podmínkách a mléko se k zákazníkům dostává v nevalné kvalitě, také rozhodně nemá kýžené zdravotní účinky. Dále je kravské mléko jedním z nejčastějších alergenů. Pokud přesto prahnete po kravském mléku, zvolte pouze to v bio kvalitě. Máte aspoň jistotu, že krávy byly chovány v přirozených podmínkách a bude obsahovat potřebné živiny a chutnat jako mléko. Pro ostatní je potom na trhu mnoho rostlinných alternativ. Jakou vybrat?

Sójové mléko

Mléko vyrobené ze sójových bobů je svým složením údajně nejvíce podobné mléku kravskému. Na trhu je také dlouhodobě nejpoužívanější alternativu, přestože v posledních letech ho řada lidí zavrhla kvůli obsahu hormonů podobných těm lidským. Odborníci však říkají, že se podle provedených testů není čeho bát. “Ve skutečnosti bychom museli zkonzumovat obří množství sójového mléka a tofu, aby to byl problém,“ řekl pro Guardian Isaac Emery, odborník na udržitelnou výživu. Další studie z poslední doby navíc ukazují, že přiměřené množství sójového mléka je zdravé, a to hlavně pro ženy.  Z environmentálního hlediska je výroba sóji také šetrnou variantou pro životní prostředí, přesto v masovém měřítku jsou jedno druhové plantáže sóji po celém světě problematické, protože kvůli nim dochází k vypalování Amazonského pralesa. Zkuste tedy hledat sójové mléko v bio kvalitě z evropské produkce. 

Mandlové mléko

V poslední době se velké oblibě těší mandlové mléko jak díky své chuti a vůni, tak díky výživovým hodnotám. Mandlové mléko má vysoký podíl tuku a antioxidantů, samozřejmě to závisí na množství použitých mandlí pro jeho výrobu. Pro životní prostředí však masové pěstování mandlí zrovna přínosné není. Pro výrobu jedné sklenice mandlového mléka se spotřebuje skoro 70 litrů vody a v Americe se stává byznys s mandlovým mlékem nebezpečným pro včely. Téměř 70 % komerčních včelstev je každé jaro přesouváno na cílené opylování mandlových sadů v Kalifornií, v minulém roce však více než třetina z těchto včel zahynula v důsledku přesunů a dalších environmentálních hrozeb. Vzhledem k celosvětovému úbytku včelstev, to tak není zrovna bod pro mandlové mléko.  

Rýžové mléko

Mléko vyrobené z rýže je nejdostupnější alternativou kravského mléka. Má však také nejméně živin a neobsahuje téměř žádný vápník. Výroba rýžového mléka je také energeticky náročná a pěstování rýže vyžaduje mnoho vody. Při něm je produkováno nejvíce skleníkových plynů ve srovnání s ostatními rostlinnými alternativami. V rýžových polích totiž vznikají bakterie, které uvolňují další metan do ovzduší a používané velké množství hnojiv znečišťuje vodní toky. Rýžové mléko je tak nejlevnější alternativou, ale získáte zase nízkou výživovou hodnotu. 

Kokosové mléko

Exotická varianta mléka, která je považována za zdravou a chutnou a používána nejen jako součást asijské kuchyně. Problém kokosového mléka je však jeho původ. Kokosové palmy lze pěstovat pouze v tropických oblastech, což se opět projevuje odlesňováním pralesů a znečišťováním krajiny v oblasti Indonésie, Filipín a Indie. Místní lidé často pracují za méně než dolar na den a velmi nepříznivých podmínek. “Miluji vaření s kokosovým mlékem, ale necítím se dobře, když mám kupovat kokosové produkty. Farmáři v Indonésií by měli pěstovat jídlo pro své rodiny, a přitom se jen snaží plnit mezinárodní poptávku,“ upozornil Emery pro Guardian. Kokosové mléko bez výčitek kupujte pouze s certifikátem Fair Trade, kdy budete mít jistotu, že farmáři aspoň dostali dobře zaplaceno za svou práci.  

Ovesné mléko

Mléko vyrobené z ovesných vloček má vysoký obsah vápníku a vlákniny. Je přirozeně bezlepkové, ale obsahuje více sacharidů než ostatní varianty. Pro životní prostředí je výroba ovesného mléka údajně nejmenší zátěží. Oves lze pěstovat i v chladnějších oblastech, takže kvůli jeho pěstování nedochází k odlesňování pralesů a zatěžování místních obyvatel. Problematická je však opět masová produkce monokultur a chemické postřiky, kterými farmáři ovesná pole ošetřují. Z tohoto ohledu je řešením opět hledat ovesná mléka z bioprodukce.

Jak se odborníci na udržitelnost shodují, ať už si vyberete jakékoli rostlinné mléko, vždy uděláte pro životní prostředí lépe než s mlékem kravským. “Pijte, co chcete. Pokud zvolíte rostlinné mléko místo kravského, už jste tím jste většinu environmentálních problémů, způsobených vaším zvykem pít kravské mléko, vyřešili,“ uzavírá odborník na výživu Isaac Emery pro Guardian.  

Zdroje: The Guardian, Proveg.com, Science, Dtest