Do Evropy se vrací růst energie slunce. Solární elektrárny rostou i v uhelném Polsku

Během loňského roku bylo v Evropě připojeno 16 700 megawattů (MW) nových solárních (+4 000 MW), Nizozemsko (+2 500 MW), Francie (+1 100 MW) a Polsko (+800 MW).

Mezi hlavní nástroje, které pohání úspěšný růst solární energetiky v Evropě, patří podpora pomocí aukcí nových kapacit. Zájemci o výstavbu fotovoltaických elektráren v nich soutěží o podporu a vyhrávají ty s nejnižší nabídkou. Takové řešení je výhodné zejména pro spotřebitele elektřiny, protože podporu získávají pouze ekonomicky rentabilní projekty. Aukce s úspěchem nastartovaly rozvoj obnovitelných zdrojů v uhelném Polsku, české vláda však zavedení tržního mechanismu podpory dlouhodobě odmítá.

Podle Evropské solární asociace by měl další vývoj ve fotovoltaice do roku 2023 vypadat jako jednoznačné pokračování růstu a prolamování rekordů. Poté, co se v roce 2019 instalace nových fotovoltaických elektráren více než zdvojnásobily, předpokládá asociace v roce 2020 nárůst o 26 %. To by v reálných číslech znamenalo až celkový růst o 21 GW. V roce 2021 by mohla instalace dosáhnou 21,9 GW a dále bude tento rekord překonán v roce 2022 s 24,3 GW nových přírůstků a znovu v roce 2023 s 26,8 GW nově instalované solární kapacity.

Existuje několik důvodů pro nový solární boom v Evropě. Za prvé, klíčem k růstu solární energie v EU i mimo ni je její rapidní pokles cen fotovoltaických modulů. Solární energie je často levnější než jakýkoliv jiný zdroj výroby energie a její atraktivita se zvyšuje také proto, že křivka snižování nákladů pokračuje mnohem rychleji než u jakékoli jiné technologie. Solární energie je navíc nejoblíbenějším zdrojem výroby energie mezi občany EU a také snadno instalovatelným.

Nejnovějším trendem, který podpořil vzestup solární energie, jsou firemní obnovitelné zdroje energie. Právě instalace na průmyslových podnicích nebo logistických areálech se stávají klíčovou součástí strategie pro energetiku a udržitelnost u mnoha předních společností, které investovaly do solární energetiky nemalé prostředky, případně uzavřeli smlouvu na odběr elektřiny z velkých solárních elektráren.

Tento trend dorazil i do České republiky. Během roku 2019 vznikly fotovoltaické elektrárny například na obchodních domech Lidl nebo skladovacím areálu společnosti Adler. Firmy se tak investicí do vlastní elektrárny nebo dlouhodobou smlouvou o dodávkách solární elektřiny jistí proti růstu cen energie.

 Tah větru

Větrná energie stále nevyčerpala svůj potenciál. Energie vyrobená větrnými turbínami pokrývá 14 % evropské poptávky po energii. Výroba větrných věží pak zaměstnává okolo 300 tisíc lidí a představuje také zajímavý exportní artikl evropského průmyslu v řádu miliard EUR. Během roku 2019 by se měl celkový výkon větrných turbín v EU přiblížit nebo překonat hranici 200 GW. V posledních letech narůstají větrné farmy o zhruba 10 GW nového výkonu. 

Větrné energetice dlouhodobě vévodí Německo, následuje ho Španělsko, Spojené království a Francie. Pět zemí EU má pak více než 5 GW větrných turbín (Itálie, Švédsko, Polsko, Dánsko a Portugalsko). Státem s největším podílem větrné energie je Dánsko. Během roku 2019 tvořila větrná elektřina až 47 % tamní spotřeby. Následuje ho Irsko, které nyní dokáže větrnou energií pokrýt 28 %. Mezi státy, které zatím neumí využit potenciál větrné energetiky, patří bohužel Česko. 

Instalovaný výkon českých větrných elektráren dlouhodobě stagnuje na 123 provozovnách s výkonem necelých 350 MW. Přitom podle platného Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje bychom měli do roku 2020 dosáhnout 525 MW. Větrná energetika by přitom mohla v EU během následujících pěti let narůst o dalších 90 GW. Do hry vstoupí také obnova větrných elektráren, kterým skončí životnost. Ukazuje se přitom, že při obnově mohou být využity nové technologie až s čtyřnásobným výkonem oproti původním instalacím. Trendy růstu výkonu nových větrných turbín se potvrzují během druhé poloviny roku 2019. Podle Evropské větrné asociace 47 % nových projektů počítá s běžným výkonem turbíny o 4 MW. Objevují se také projekty s 5 MW turbínám. Ty představují až 12 % trhu.

Text vznikl v rámci projektu Aliance pro energetickou soběstačnost díky podpoře Evropské klimatické iniciativy (EUKI). Jedná se o finanční nástroj německého Federálního ministerstva pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost (BMU). 

Autoři: Ivan Touška, Martin Sedlák

Článek vznikl za podpory Aliance pro energetickou soběstačnost a European Climate Initiative EUKI.