Do Evropy se vrací růst energie slunce. Solární elektrárny rostou i v uhelném Polsku

Do Evropy se vrací růst energie slunce. Solární elektrárny rostou i v uhelném Polsku

04. února 2020

V posledních dvou letech se daří EU oživovat růst solární energetiky. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren ke konci roku 2019 dosáhl 132 GW, tedy více než jedna šestina celosvětového množství solárních panelů. Meziročně narostl výkon fotovoltaik v EU o 14 %. Lze očekávat, že tento trend bude pokračovat, s novými cíli pro energii z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a dále s ambicí dosáhnout nulových emisí uhlíku do roku 2050.

Během loňského roku bylo v Evropě připojeno 16 700 megawattů (MW) nových solárních (+4 000 MW), Nizozemsko (+2 500 MW), Francie (+1 100 MW) a Polsko (+800 MW).

Mezi hlavní nástroje, které pohání úspěšný růst solární energetiky v Evropě, patří podpora pomocí aukcí nových kapacit. Zájemci o výstavbu fotovoltaických elektráren v nich soutěží o podporu a vyhrávají ty s nejnižší nabídkou. Takové řešení je výhodné zejména pro spotřebitele elektřiny, protože podporu získávají pouze ekonomicky rentabilní projekty. Aukce s úspěchem nastartovaly rozvoj obnovitelných zdrojů v uhelném Polsku, české vláda však zavedení tržního mechanismu podpory dlouhodobě odmítá.

Podle Evropské solární asociace by měl další vývoj ve fotovoltaice do roku 2023 vypadat jako jednoznačné pokračování růstu a prolamování rekordů. Poté, co se v roce 2019 instalace nových fotovoltaických elektráren více než zdvojnásobily, předpokládá asociace v roce 2020 nárůst o 26 %. To by v reálných číslech znamenalo až celkový růst o 21 GW. V roce 2021 by mohla instalace dosáhnou 21,9 GW a dále bude tento rekord překonán v roce 2022 s 24,3 GW nových přírůstků a znovu v roce 2023 s 26,8 GW nově instalované solární kapacity.

Existuje několik důvodů pro nový solární boom v Evropě. Za prvé, klíčem k růstu solární energie v EU i mimo ni je její rapidní pokles cen fotovoltaických modulů. Solární energie je často levnější než jakýkoliv jiný zdroj výroby energie a její atraktivita se zvyšuje také proto, že křivka snižování nákladů pokračuje mnohem rychleji než u jakékoli jiné technologie. Solární energie je navíc nejoblíbenějším zdrojem výroby energie mezi občany EU a také snadno instalovatelným.

Nejnovějším trendem, který podpořil vzestup solární energie, jsou firemní obnovitelné zdroje energie. Právě instalace na průmyslových podnicích nebo logistických areálech se stávají klíčovou součástí strategie pro energetiku a udržitelnost u mnoha předních společností, které investovaly do solární energetiky nemalé prostředky, případně uzavřeli smlouvu na odběr elektřiny z velkých solárních elektráren.

Tento trend dorazil i do České republiky. Během roku 2019 vznikly fotovoltaické elektrárny například na obchodních domech Lidl nebo skladovacím areálu společnosti Adler. Firmy se tak investicí do vlastní elektrárny nebo dlouhodobou smlouvou o dodávkách solární elektřiny jistí proti růstu cen energie.

 Tah větru

Větrná energie stále nevyčerpala svůj potenciál. Energie vyrobená větrnými turbínami pokrývá 14 % evropské poptávky po energii. Výroba větrných věží pak zaměstnává okolo 300 tisíc lidí a představuje také zajímavý exportní artikl evropského průmyslu v řádu miliard EUR. Během roku 2019 by se měl celkový výkon větrných turbín v EU přiblížit nebo překonat hranici 200 GW. V posledních letech narůstají větrné farmy o zhruba 10 GW nového výkonu. 

Větrné energetice dlouhodobě vévodí Německo, následuje ho Španělsko, Spojené království a Francie. Pět zemí EU má pak více než 5 GW větrných turbín (Itálie, Švédsko, Polsko, Dánsko a Portugalsko). Státem s největším podílem větrné energie je Dánsko. Během roku 2019 tvořila větrná elektřina až 47 % tamní spotřeby. Následuje ho Irsko, které nyní dokáže větrnou energií pokrýt 28 %. Mezi státy, které zatím neumí využit potenciál větrné energetiky, patří bohužel Česko. 

Instalovaný výkon českých větrných elektráren dlouhodobě stagnuje na 123 provozovnách s výkonem necelých 350 MW. Přitom podle platného Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje bychom měli do roku 2020 dosáhnout 525 MW. Větrná energetika by přitom mohla v EU během následujících pěti let narůst o dalších 90 GW. Do hry vstoupí také obnova větrných elektráren, kterým skončí životnost. Ukazuje se přitom, že při obnově mohou být využity nové technologie až s čtyřnásobným výkonem oproti původním instalacím. Trendy růstu výkonu nových větrných turbín se potvrzují během druhé poloviny roku 2019. Podle Evropské větrné asociace 47 % nových projektů počítá s běžným výkonem turbíny o 4 MW. Objevují se také projekty s 5 MW turbínám. Ty představují až 12 % trhu.

Text vznikl v rámci projektu Aliance pro energetickou soběstačnost díky podpoře Evropské klimatické iniciativy (EUKI). Jedná se o finanční nástroj německého Federálního ministerstva pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost (BMU). 

Autoři: Ivan Touška, Martin Sedlák