Záplavy sužují Indonésii: další rána v důsledku změn klimatu a špatné péče o půdu

21. ledna 2020

Nový rok nezačal pro obyvatele hlavního města Indonésií Jakarty šťastně. Silný monzunový déšť, údajně nejsilnější za poslední dekádu, způsobil záplavy, které zavinily smrt 66 lidí a vyhnaly z domovů více než 170 tisíc lidí. Experti přičítají silné záplavy klimatické změně, indonéská vláda však klimatickou krizi ignoruje.

Záplavy, způsobené silným deštěm trvajícím po celý začátek ledna, ohrožují nejméně 74 okresů v Jakartě, Západní Jávě a Bantenu. Doposud bylo hlášeno 66 lidských obětí, přes 170 tisíc lidí bylo vystěhováno z domovů do provizorních přístřeší a přes 1600 domů bylo zničeno. Nápory vody způsobují výpadky elektrického proudu, ničí silnice a mosty a z některých odlehlých vesnic museli záchranáři dostat lidi pomocí vrtulníků. Výpadky telekomunikačních sítí také Indonésanům komplikují možnosti komunikace a zavolání pomoci.  

Přelidněné a znečištěné hlavní město

Podle meteorologů byly silné deště způsobené střetem dvou druhů větrů nad indonéským územím. Vítr směřující ze severovýchodu ostrovu Jáva po střetu s vlhkým větrem z Indonéského oceánu formoval masivní deštná mračna a místní vysoké teploty způsobily vyšší produkci vodní páry v ovzduší. Období dešťů má v Indonésii trvat až do února a podle aktuálních zpráv deště zatím neustávají, takže si obyvatelé Jakarty zřejmě jen tak neoddechnou.

Jakarta je domovem téměř deseti milionů lidí a jako město ležící na pobřeží je výrazně vystavena dopadům klimatické změny, jako je zvýšení mořské hladiny nebo extrémní výkyvy počasí.  V hlavním městě Indonésie, které bojuje s přelidněním a nedostatkem pitné vody, byly také naměřeny nejvyšší hodnoty znečištění ovzduší v jihovýchodní Asii a místní řeky jsou značně znečištěny odpadem. Podle vědců je každý den vyhozeno nejméně 20 tun odpadu do jakartského zálivu. V minulém roce dokonce prezident Indonésie zveřejnil plán přesídlení hlavního města na stovek kilometrů vzdálený ostrov Borneo do roku 2023. Důvodem k tomu rozhodnutí indonéské vlády však podle odborníků není klimatická krize, ale přelidnění. “Je to zřejmě jednoduše proto, že hlavní město je zavaleno a přeplněno lidmi, což dělá místní dopravu a kvalitu ovzduší a vody nesnesitelnými,“ řekl Rukka Sombolinggi, domorodý vůdce etnické skupiny Toraja na tiskové konferenci Valného shromáždění OSN v minulém roce. 

Palmový olej především

„Záplavy by měly vládě připomenout, že věci nemohou dělat pouze pro byznys jako obvykle,“ řekl Yuyun Harmono, Campaing Manager v Indonéském fóru pro životní prostředí, které je největší zelenou neziskovkou v zemi. Indonésie je pátým největším producentem skleníkových plynů, které jsou označovány jako původci klimatické krize. Země také patří k největším světovým exportérům uhlí a palmového oleje. Pěstování palem na jeho výrobu přitom významně snížilo počet lesů, které pomáhají pohlcovat oxid uhličitý z ovzduší. Přestože se indonéská vláda v rámci Pařížské klimatické dohody zavázala snížit produkci skleníkových plynů o 29 % do roku 2030, země je z velké části stále závislá na výrobě elektřiny z uhlí. 

Navíc poslední výzkum veřejného mínění ukázal, že 18 % Indonésanů věří, že mezi lidskou aktivitou a klimatickou krizí není žádná spojitost. Takové procento je nejvyšší ze 23 zemí, kde měření globálního projektu YouGov proběhlo. “Není zde mnoho lidí, kteří si uvědomují dopady klimatické změny. Ve chvíli, kdy záplavy opadnou a lidé se vrátí do svých domovů a k běžnému životu, povodňová opatření a konkrétní aktivity k boji s dopady klimatické změny budou zapomenuty,“ uvedl Nirwono Joga, výzkumník v urbanistickém centru v Jakartě. 

Mangrovník Indonésii zřejmě nezachrání

Indonésie má přitom přístup k velmi efektivnímu nástroji k boji s klimatickou změnou, kterým jsou podle posledních studií mangrovníky. Vysoké stromy rostoucí v pobřežních vodách mohou odstraňovat a pohlcovat emise uvolněné lidskou činností do ovzduší. Indonésané však místo podpory růstu těchto stromů, dovolují korporacím, aby mangrovníky vykáceli a vypalovali kvůli místu pro růst palem určeným na výrobu palmového oleje. 

Nelze se tak divit, že ani po ničivých záplavách, které mohou ještě dále trvat, nehodlá indonéská vláda svůj přístup k ochraně klimatu měnit. Reuters to řekl indonéský ministr životního prostředí. Ředitel místní meteorologické agentury Dwikorita Karnawati však na tiskové konferenci připustil spojitost klimatických změn a povodní. Uvedl, že dopad zvýšení teploty o jeden stupeň může být závažný a jedním z projevů patří i aktuální povodně.  

Zdroje: CNN, Reliefweb, Grist, Reuters, Jakarta Post, Time