Tisíc miliard eur pro přechod na evropskou zelenou ekonomiku

Tisíc miliard eur pro přechod na evropskou zelenou ekonomiku

18. ledna 2020

Začátkem prosince představila Evropská komise návrh Evropské zelené dohody. Ta má vést k vytvoření prvního klimaticky neutrálního kontinentu na světě. Proměna evropské ekonomiky má být přitom spravedlivá. Evropa bude podporovat regiony, které budou nejvíce dotčeny přechodem na zelenou ekonomiku. Zhruba měsíc poté, co Evropská komise představila takzvanou Zelenou dohodu pro Evropu, přišla unijní exekutiva s návrhy, jak klimatická opatření financovat. Návrh ekologické vize také podpořil Evropský parlament.

Evropa předpokládá, že se investiční plán pro realizaci Evropské zelené dohody během nového desetiletí vytvoří příležitosti pro investice jednoho bilionu eur (v přepočtu asi 25,5 tisíce miliard korun), které mají pocházet z veřejných i soukromých zdrojů.

Loni se evropské státy dohodly na rámci, podle kterého by se měly emise skleníkových plynů v Evropě snížit o 40 % do roku 2030. Evropská zelená dohoda pak v důsledku vědomí klimatické změny a nutnosti zastavit růst globální teploty navrhuje zvýšit úsilí snižování emisí na 50 až 55 %.

 Europarlament: nebojme se větších ambicí

Poslanci Evropského parlamentu ve středu 14. ledna podpořili Zelenou dohodu pro Evropu. Evropský parlament prostřednictvím nelegislativního usnesení schváleného poměrem hlasů 482 (pro): 136 (proti): 95 (zdrželo se hlasování) oficiálně zareagoval na Zelenou dohodu pro Evropu, kterou poslancům představila během mimořádného prosincového plenárního zasedání EP, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Poslanci vítají Zelenou dohodu pro Evropu a podporují ambiciózní plán udržitelných investic, které by měly pomoci financovat přechod na uhlíkově neutrální hospodářství. Zároveň však poukazují na nutnost zajistit adekvátní prostředky pro regiony, které jsou dnes závislé na fosilním průmyslu. 

Evropský parlament také požaduje, aby se unijní cíl redukce skleníkových plynů do roku 2030 zvýšil na 55 %. Podle názoru evropských poslanců by měla také EU stanovit rychlejší termín dosažení klimatické neutrality, a to k roku 2040. Vše by navíc mělo být schváleno před listopadovou mezinárodní  konferencí OSN o změně klimatu COP 26.  

Mezi konkrétními doporučeními se objevují pak návrh na zvýšení cílů v oblasti energetické účinnosti, ale také návrat k závazným vnitrostátním cílům v oblasti obnovitelné energie.

„Parlament velkou většinou podpořil Zelenou dohodu pro Evropu navrženou Evropskou komisí a přivítal sladění všech politik Unie s jejími cíli. Zemědělství, obchod, správa ekonomických záležitostí a další oblasti politik EU musí být od nynějška vnímány a analyzovány v kontextu Zelené dohody," uvedl předseda Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí Pascal Canfin.

Mobilizovat masivní investice

Přibližně polovina prostředků by měla jít z rozpočtu EU prostřednictvím různých programů, které přispívají na projekty v oblasti klimatu a životního prostředí. Příkladem jsou zemědělské fondy, Fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, program Horizont Evropa a program LIFE.  K tomu se má přidat spolufinancování ze strany členských států ve výši 114 miliard eur. Dále se očekává, že prostřednictvím fondu InvestEU a fondu z obchodování s emisními povolenkami budou mobilizovány soukromé a veřejné investice ve výši přibližně 300 miliard eur.

Dalších 100 miliard by se mělo přilákat prostřednictvím nového mechanismu pro spravedlivou transformaci, který má podporovat regiony nejvíce zasažené ekologickou transformací, například kraje silně závislé na uhlí. 

Spravedlivá transformace

Pro financování spravedlivé proměny ekonomiky ve státech, které jsou závislé na uhlí, počítá EU se třemi zdroji financování. Jde o fond pro spravedlivou transformaci se 7,5 miliardami eur z nových finančních prostředků (nad rámec toho, co Komise již navrhla pro dlouhodobý rozpočet po roce 2021), program InvestEU, který má přilákat soukromé investice a nástroj pro poskytování úvěrů veřejnému sektoru prostřednictvím Evropské investiční banky zajištěné unijním rozpočtem.

Očekává se, že všechny tyto nástroje mobilizují 100 miliard eur na veřejné a soukromé investice. Ty by mohly být využity pro rekvalifikační programy, podporu podniků, investice do čisté energie nebo izolaci budov.

Investice fondu pro spravedlivou transformaci mají pomoci hlavně těm regionům, které jsou závislé na fosilních palivech, jako je uhlí, z něhož se stále získává zhruba čtvrtina elektrické energie v EU.

Odvětví těžby uhlí a uhelné elektrárny v Evropě přímo zaměstnávají 238 000 lidí ve více než stovce evropských regionů od Polska do Španělska. V roce 2015 bylo v EU 128 uhelných dolů ve 12 členských státech a 207 uhelných elektráren ve 21 členských státech.  Nyní se budou návrhem financování Evropské zelené dohody zabývat evropští poslanci a poslankyně. Následně Evropský parlament zahájí jednání s členskými státy - Radou - o konečné podobě financování zelené transformace.

 

Zdroje: EP 1, EP 2