Problém českých měst je tepelná zranitelnost. Pomůže více zeleně a vodních ploch

Problém českých měst je tepelná zranitelnost. Pomůže více zeleně a vodních ploch

04. ledna 2020

Přehřívání měst, zejména v letních měsících, má závažné zdravotní důsledky pro ohrožené skupiny obyvatel. Projekt ČVUT proto pomocí map tepelné zranitelnosti zkoumá a identifikuje riziková místa ve městech. S Jiřím Tencarem, jehož společnost tepelné mapy zpracovává, jsme si povídali o důležitosti zeleně a vodních ploch ve městech, o příkladech zahraničních měst, kde bychom se měli inspirovat nebo o ohrožených skupinách obyvatel, na něž mají tepelné výkyvy největší dopad.

Centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) využívá pro svůj výzkum mapy tepelné zranitelnosti měst od společnosti ECOTEN, kterou vlastníte. Můžete prosím popsat, k čemu je tato mapa dobrá a jak může pomoci obyvatelům měst?

Mapa tepelné zranitelnosti měst identifikuje oblasti, kde má město problém s přehříváním. Nicméně, to že se nějaká část města přehřívá, neznamená, že je to automaticky problematická část. Obyvatelé, kteří jsou zranitelní a nedostatek zeleně pak společně s přehříváním definují zranitelnou část města, na kterou je potřeba upřít pozornost. 

Jakým způsobem tepelnou zranitelnost měříte a kdo je v takovém případě nejvíce ohrožen?

Mapu teplot a zeleně získáváme úpravou satelitních snímků. Údaje o obyvatelstvu získáváme např. z otevřených městských dat nebo ze statistického úřadu. Do naší mapy vkládáme statistické údaje o obyvatelích, kteří jsou citliví na tepelné výkyvy, to jsou lidé starší 60 let nebo mladší 14 let v souladu s definicí používanou v Mezivládním panelu pro klimatickou změnu (The Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC). 

Můžete uvést konkrétní příklad z praxe, kdy město uvedlo do praxe opatření vycházející z vaší mapy tepelné zranitelnosti?

Realizovali jsme mapu tepelné zranitelnosti pro město Vídeň a ta ihned udělala v problematických oblastech několik opatření pro zlepšení. Umístili do vytipovaných ulic zvlhčovače vzduchu a dvě ulice uzavřeli pro dopravu a vytvořili pobytové a zelené ulice. Nyní vídeňská samospráva plánuje dlouhodobá opatření. Zpracovali jsme také zajímavou studii, kdy jsme porovnávali vliv zeleně a barevnosti ve dvou ulicích (Italská a Vinohradská) v Praze. Výsledek nám ukázal, že univerzální tepelný klimatický index (UTCI) ulice sever-jih (Italská) je stromořadím ovlivňován velmi málo, resp. se vyrovnává vlivu barevnosti. Ale UTCI u ulice východ-západ (Vinohradská) je stromořadím ovlivňována velmi významně. Výsledky studie si můžete prohlédnout v tomto videu.  

Které faktory tepelnou zranitelnost ve městech ovlivňují a jakým způsobem mohou města předejít tomu, aby k utváření míst vysoké tepelné zranitelnosti docházelo?

Typickým faktorem je modro-zeleno-bílá infrastruktura. Co znamenají tyto slova? Modrá zastupuje práci s vodou a vodními prvky, zelená zeleň a bílá znamená barvy. Pro navrhování opatření a hodnocení jejich vlivů používáme simulace mikroklima v urbánním prostoru, to znamená, že nad 3D modelem města provedeme výpočty, ve kterých je zohledněn typ a barevnost povrchů, zeleň, vodní prvky a solární záření (model) v kombinaci s prouděním vzduchu. Výsledkem je univerzální index tepelného komfortu (UTCI), což je tepelný komfort vnímaný člověkem zohledňující teplotu, vlhkost, proudění vzduchu a oblečení člověka. 

Jak může dlouhodobá expozice člověka na místech se zvýšenou tepelnou zranitelností ovlivnit?

Lidé, kteří jsou zdraví a mimo vymezené věkové kategorie, zvládnou krátkodobé vystavení takovým podmínkám. V případě dlouhodobé expozice buď takové místo dočasně nebo trvale opustí, případně si nainstalují klimatizační zařízení, které má poměrně velké nároky na elektrický příkon a v případě nahromadění velkého množství takových zařízení může začít docházet k přetěžování sítě s rizikem blackoutu. U dětí či starších lidí, kteří jsou obzvláště citlivý na velké teplotní výkyvy a vysoké teploty, se mohou projevit různé zdravotní obtíže, končící hospitalizací v nemocnici nebo i fatálně.  

Můžete konkrétně uvést, kde se v Česku nacházejí místa s nejvyšší tepelnou zranitelností a jak na tom celkově jsme?

V Česku nemáme analyzováno mnoho měst. Spíše jsme se zabývali městy mimo ČR, kdy např. město Vídeň, jak jsem již uvedl, s naší analýzou pracuje velmi zodpovědně. V současné době se zabýváme Prahou a brzy budeme mít první výsledky. Můžu však říct, že česká města mají v aplikaci modro-zeleno-bílé infrastruktury značné rezervy.

Máte pro česká města na závěr nějakou radu, jak by měly hospodařit s vodou a zelení, aby docházelo k minimalizaci takových míst?

Inspirovat se můžeme v zahraničí například švédský Stockholm má tuto problematiku velmi dobře zvládnutou. Nicméně velmi důležitý je také projekt řešený na ČVUT s názvem „Voda ve městě: multidisciplinární přístup k modré a zelené infrastruktuře v urbanizovaném prostředí“, který přinese metodiku, jež obcím ozřejmí a usnadní rozhodovací proces při plánování, zadávání a realizaci přírodě blízkých řešení systému hospodaření s dešťovými vodami (HDV) v zastavěném území obce. A dále jim pomocí katalogu opatření přiblíží příklady možných řešení prvků HDV v urbanizovaném prostředí podle charakteru obce a dané lokality.

--- 

Ing. Jiří Tencar, Ph.D. získal doktorát na ČVUT v Praze v oboru Trvale udržitelný rozvoj a průmyslové dědictví. Na ČVUT také působí jako vědecko-technický pracovník Univerzitního centra energeticky efektivních budov a současně vlastní společnosti ECOTEN, která se zabývá energetickou účinností, energetickými audity a chytrými budovami. Od letošního roku je členem vedení Energeticko-vodárenského inovačního klastru a v minulosti také působil jako poradce v týmu Smart Prague hlavního města Prahy.