Otevřete oči před klimatickou krizí. Vědci nabádají k větší šetrnosti

Svět, který známe, čeká následkem klimatické krize nevýslovné utrpení. Pokud tedy nepřistoupíme k výrazným celospolečenským změnám. Takto zní varování 11 tisíc vědců ze 153 zemí, kteří na 40. výročí první klimatické konference v Ženevě vydali varování před klimatickou krizí, která podle nich již začala.

Kristýna Vobecká

9. 11. 2019

„Vědci mají morální povinnost varovat lidstvo před jakoukoli katastrofickou hrozbou a ukázat, jak věci skutečně jsou. Na základě toho, důkazných grafů a podpisů 11 tisíc vědců z celého světa jasně a jednoznačně prohlašujeme, že Země čelí stavu klimatické nouze.“ Tak začíná prohlášení vědců vydané 5. listopadu ve vědeckém časopisu BioScience. Vědci dále v prohlášení uvádí, že klimatická změna již začala a zrychluje rychleji, než někteří z nich očekávali. Situace je podle nich vážná, ohrožuje fungující ekosystémy na zemi a osud lidstva.  Lidé by proto neměli ztrácet čas a pokud chtějí zajistit příštím generacím udržitelnou budoucnost musí změnit způsob, jakým žijeme a jak se chováme k přírodním zdrojům. 

Přírodu ničí i velká spotřeba masa a letecká doprava

Svá alarmující tvrzení dokládají vědci v prohlášení několika grafy, které ukazují rychlost změn na Zemi. Vedoucí autor prohlášení profesor William Ripple z Oregonské státní univerzity pro Guardian uvedl, že byl k vydání prohlášení veden zhoršujícím se extrémním počasím, které při své činnosti sleduje. Mezi další klíčové faktory klimatické krizi řadí kromě extrémního počasí, zvyšování teploty zemského povrchu nebo růstu emisí také zvyšování mořské hladiny, tání ledovců v Grónsku a koncentraci metanu v ovzduší.  

Vědci současně upozorňují na skutečnost, že je klimatická krize spojena s nadměrnou spotřebou a nákladným životním style. Ve svém prohlášení proto sledují i další ukazatele způsobené lidskou činností, které ovlivňují vývoj klimatické krize. “Měli bychom sledovat širší soubor ukazatelů zahrnující růst lidské populace, konzumaci masa, odlesňování, spotřebu energií, dotace na fosilní paliva nebo roční ekonomické ztráty v důsledku extrémních výkyvů počasí,“ upřesnil spoluautor prohlášení Thomas Newsome z univerzity v Sydney. Dalším sledovaným a rapidně rostoucím trendem je počet pasažérů přepravených leteckou dopravou. 

Autoři varování však také připouští, že ne všechny globální ukazatele jsou negativní. Například snižující se porodnost, rozvoj obnovitelné energetiky a omezení těžby v Amazonském pralese jsou povzbuzujícím znameními. „Nemusíte být raketovými vědci, abyste z těchto důkazů pochopili, že je něco špatně. Ještě však není pozdě,“ dodává Newsome.   

Chovejte se šetrně k přírodě i zdrojům a omezte plýtvání

Pro boj s klimatickou krizí sepsali vědci seznam aktivit, které podle nich musí být urgentně vykonány, jinak nás čeká osud zmiňovaný v úvodu. Měli bychom nakládat s energií efektivněji a zavést velké uhlíkové daně k omezení využívání fosilních paliv. Lidská populace, jež aktuálně roste o 200 tisíc lidí denně, by měla být stabilizována, a to formou etických opatření jako je dlouhodobé vzdělávání dívek. Dále by mělo dojít k ukončení destruktivního chování lidí vůči přírodě a k obnově lesů, aby stromy mohly absorbovat oxid uhličitý. Lidé by také měli jíst více rostlinné stravy, méně masa a omezit plýtvání jídlem. A nakonec by jednotlivé státy měly změnit ekonomické cíle, které motivují pouze k růstu HDP. 

Autoři alarmující klimatické zprávy však vnímají, že již k určitým změnám dochází a doporučená opatření vidí jako prospěšná nejen pro přírodu, ale pro společnost jako takovou. „Dobrou zprávou je, že taková zásadní změna v jednání lidí povede k sociální a ekonomické spravedlnosti a k daleko větší pohodě mezi lidmi, než je tomu v případě jednání řízeného byznysem jako doposud,“ uvádějí ve zprávě. A vítají také školní stávky pro klima, žaloby na komerční znečišťovatele životního prostředí a jednání některých států i firem směrem k větší udržitelnosti. 

Zdroje: The Guardian, BioScience, Independent