Obnovitelné zdroje mohou lidstvu ušetřit částku, za kterou by Česko mohlo žít dva a půl tisíce let

Na světě je instalováno pouze několik desítek zařízení na zachycování a ukládání uhlíku (CCS) uvolněného při spalování uhlí a zemního plynu a většina z nich je ve fázi testování. Přesto jsou ale důležitou součástí předpokladů pro naplnění přelomové Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015, alespoň pokud jde o dobrovolné závazky jednotlivých států na snižování emisí, které se staly důležitým základem uzavření dohody. 

Výzkumný tým proto porovnal, jak výhodné jsou dostupné technologie CCS, které mají být komplementárními zařízeními pro konvenční fosilní elektrárny, a porovnal je s obnovitelnými zdroji a technologiemi na ukládání energie. Jinými slovy, vědci zkoumali jakým nejúčinnějším způsobem z hlediska investované energie může lidstvo snížit na nulu emise skleníkových plynů z energetiky. 

Jaká investice má smysl

Prostředky, které by bylo nutné vynaložit na vývoj a instalaci technologií na zachycování a ukládání uhlíku, by bylo výhodnější investovat do solárních panelů, větrných elektráren a technologií na ukládání energie (baterie, vodíkové systémy, přečerpávací elektrárny). Čistá energetická návratnost – tedy množství energie získané po odečtení energie nutné na výrobu, instalaci a provoz jednotlivých zařízení – je totiž v případě větrných turbín a solárních panelů znatelně vyšší než v případě technologií CCS. Zatímco energetická návratnost jednotlivých dostupných typů projektů CCS se pohybuje v rozpětí 6,6–21,3 : 1, v případě dostupných škálovatelných obnovitelných zdrojů jsou tyto hodnoty 9–30+ : 1. 

„Z energetického hlediska je výhodnější investovat dostupné energetické zdroje do budování nových obnovitelných zdrojů a technologií na skladování energie než na výstavbu nových fosilních zdrojů vybavených technologiemi na zachycování a ukládání uhlíku,“ říká Denes Csala z oddělení Skladování energie a systémové dynamiky na univerzitě v Lancasteru. „Investice do obnovitelných zdrojů, které jsou z hlediska čisté energetické návratnosti účinnější než technologie na zachycování a ukládání uhlíku, zvyšují pravděpodobnost, že se podaří splnit klimatické cíle a zároveň se vyhnout nedostatku dostupné energie, protože dodávky fosilních zdrojů nemusí být stabilní. Vzhledem k energeticky méně výhodným hodnotám by technologie CCS měly být spíše považovány za doplněk k energetickému systému než za klíčovou součást technologického řešení změny klimatu, jak ji v současnosti většina zúčastněných vnímá.“ 

Jak může lidstvo ušetřit téměř dva a půl tisíce ročních českých státních rozpočtů?



K obdobnému výsledku dospěla nedávno zveřejněná analýza „Celosvětová energetická transformace – Plán do roku 2050“ vypracovaná Mezinárodní agenturou pro obnovitelné zdroje IRENA. Díky zvýšenému podílu obnovitelných zdrojů spolu s pokračující elektrifikací energetiky by se mohlo dosáhnout klimatických cílů pro rok 2050. Autoři studie zkoumali zejména snadno instalovatelné, levné technologické varianty, které umožní jednotlivým zemím dostát svým závazkům plynoucím z Pařížské dohody o změně klimatu.



Emise hlavního planetu oteplujícího plynu oxidu uhličitého, které souvisí s výrobou energie, musí do roku 2050 klesnout o 70 % oproti dnešním hodnotám. Současné akční plány a energetické koncepce, stejně jako s nimi související dobrovolné závazky jednotlivých zemí na snižování emisí, nestačí k tomu, aby se cíle Pařížské dohody naplnily. Navíc od roku 2015 globální emise skleníkových plynů vzrostly o jedno procento, zatímco uhlíkový rozpočet – tedy zbývající množství uhlíkových emisí, které může lidstvo vypustit do atmosféry, aniž by překročilo kritickou hranici oteplení o 2 °C – se při současné míře vypouštění vyčerpá během následujícího desetiletí.

Pokud by se podařilo transformovat světové energetické systémy na čisté zdroje, přineslo by to úspory emisí ve výši 60 %, 75 %, pokud by se do toho započítalo také teplo a doprava, a 90 %, pokud by se zároveň zapracovaly energetické úspory a zvýšila se energetická účinnost. Elektřina se z celosvětového hlediska stává hlavním energetickým „zdrojem“Podle studie by se poptávka po elektřině mohla do roku 2050 zdvojnásobit, a pokud by se svět rozhodl pro rychlou transformaci energetiky, mohly by obnovitelné zdroje pokrývat 86 % budoucí spotřeby. 

Transformace by přinesla růst 

Taková transformace energetiky by podle IRENA přinesla celosvětový nárůst HDP o 2,5 % do roku 2050 a zvýšila by zaměstnanost o 0,2 %. Zároveň by přinesla řadu pozitivních externalit: přínosů pro společnost v podobně čistšího životního prostředí či vyšší kvality života. A díky mírnějším dopadům změny klimatu, které by stoprocentní přechod na obnovitelné zdroje znamenal, by se v následujících třiceti letech ušetřilo až 160 bilionů amerických dolarů, tedy 3 680 bilionů korun.

To odpovídá přibližně výdajové části českého státního rozpočtu na dalších 2 450 let. Každá koruna investovaná do transformace globálního energetického systému na bezuhlíkovou verzi by znamenala návratnost ve výši 3–7 korun, podle toho, jak bychom nacenili jednotlivé externality.





Celková výše investic nutných ke splnění klimatických cílů do roku 2050 je přibližně 2 500 bilionů korun, tedy přibližně 2 % světového HDP. Většina těchto investic je schválena alespoň na papíře. Aby se svět vydal tím správným bezuhlíkovým směrem, je třeba naplánovat dodatečné investice ve výši přibližně 350 bilionů korun,  tedy o 40 % méně oproti dřívějšímu rozpočtu, a to díky výraznému poklesu cen obnovitelných zdrojů energie.

Zdroj: 

https://www.nature.com/articles/s41560-019-0365-7



https://www.irena.org/publications/2019/Apr/Global-energy-transformation-A-roadmap-to-2050-2019Edition https://www.eurekalert.org/pub_releases/2019-04/lu-raa040519.php 

Foto: Sandia Labs/Flickr Commons