Miliardy a inovace pro záchranu planety. Kdo všechno přispěl na ochranu klimatu?
Světová banka, Evropská unie nebo Google se stávají hlavními aktéry v boji proti změně klimatu. Investiční fond na financování rozvoje obnovitelných zdrojů energie v Africe, Asii a Latinské Americe. Jedna miliarda dolarů na vývoj baterií pro ukládání energie. Nástroj na měření emisí skleníkových plynů z dopravy a použití projektu Google Earth na zjištění možností světových metropolí pro využití solární energie. To a mnohem více slíbili minulý týden zástupci mezinárodních institucí a byznysu v rámci newyorského zasedání OSN zaměřeného na hledání řešení k odvrácení změn klimatu.
Romana Březovská
9. 10. 2018
Jedním z hlavních témat setkání státníků a byznysu v New Yorku byla změna klimatu, kterou generální tajemník OSN António Guterres označil za „přímou existenční hrozbu“ lidstva. Vedle již 73. plenárního zasedání Valného shromáždění OSN se v rámci týdne zaměřeného na klima konal také druhý ročník setkání s názvem One Planet Summit.
Mezi hlavní organizátory akce patřili kromě generálního tajemníka OSN i francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf Světové banky Jim Yong Kim a speciální vyslanec pro boj s klimatickými změnami Michael R. Bloomberg. Hlavním tématem události byla snaha mobilizovat „klimatické finance“, tzn. finanční zdroje, které mohou být investovány do mitigačních opatření. Jedná se o opatření, která nejenže pomohou zamezit nárůstu emisí skleníkových plynů v atmosféře, ale také je umožní snížit.
První ročník summitu se konal minulý rok v Paříži a i letos byl cíl události podobný. Záměrem summitu bylo připomenout státům, zástupcům byznysu a občanské společnosti závazky, které jim vyplývají z Pařížské dohody o změně klimatu. Francouzský prezident připomněl, že sliby se mají plnit, a vyzval svět k přijetí dalších závazků, které by pomohly zamezit zvýšení globální teploty světa do konce tohoto století o klíčové 2 °C.
„Nesešli jsme se tu jenom proto, abychom mluvili, ale jsme tu proto, abychom byli zodpovědní,“ prohlásil Macron. „Zde vidíme, co je účinné a co nefunguje. To, co potřebujeme udělat, je skutečně konat.“ Zdá se, že pozitivní tah získaný podepsáním celosvětové dohody o společné snaze zamezit nárůstu teploty Země o 1,5–2 °C se zatím nevytratil.
Svým dílem do boje proti změnám klimatu se rozhodl přispět například manažer jedné z největších globálních investičních společností BlackRock, Světová banka, Google nebo zástupce finančníků ze slavné Wall Street. Také Evropská komise slíbila alokovat částku ve výši čtvrtiny unijního rozpočtu pro příští rok (320 miliard eur) na iniciativy usilující o zmírnění negativního dopadu změny klimatu.
Na základě spolupráce Evropské unie (především Francie), Austrálie a Nového Zélandu má také vzniknout projekt zaměřený na posílení odolnosti osídlených částí Pacifiku, domova pro 12 milionů obyvatel. Projekt, na který EU přispěje 10 miliony eur, se bude snažit zachovat co nejvyšší míru rostlinné a živočišné rozmanitosti tohoto zranitelného kouta světa, který se sám na příčinách změny klimatu podílí minimálně.
Celkově v rámci summitu hovořilo o plnění svých závazků z minulého roku přes 40 zástupců byznysu a občanské společnosti. Francouzský prezident, který celý summit svolal, nicméně žádal, aby do projektů s vazbou na změnu klimatu byla investována celá jedna třetina světových financí. Macron v rámci svého projevu na Valném shromáždění vyzdvihl také téma závažnosti měnícího se klimatu a potřebu postavit se k této globální výzvě společně.
„Pouze kolektivní akce umožní zachování suverenity a rovnoprávnosti lidí, jejichž jménem jednáme. To je také důvodem, proč musíme navzdory klimatickým, demografickým a digitálním výzvám jednat. Sám nikdo tento problém nevyřeší,“ uvedl. Svůj proslov mimo jiné doplnil oznámením, že Francie nebude nadále uzavírat obchodní dohody se zeměmi, které nepodepsaly Pařížskou dohodu. Na mysli tak měl zejména jeden stát, který se rozhodl od dohody odstoupit. Jeho představitel, Donald Trump, téma změny klimatu ve své řeči před ostatními hlavami států nezmínil.