Historicky největší čištění oceánů od plastového odpadu právě začíná!

Vše začalo už v roce 2011, kdy se šestnáctiletý Nizozemec Boyan Slat potápěl kolem řeckých ostrovů a místo očekávaných mořských živočichů viděl plavat všude kolem sebe igelitové sáčky. Překvapen, že vidí více plastu než ryb, zanechal studií kosmického inženýrství a vrhl se na vlastní projekt. Rozhodl se vyvinout takový technologický zázrak, který by čistě a jednoduše oceány plastového nánosu zbavil. V roce 2013 tak založil organizaci Ocean Cleanup. Podařilo se mu získat 21 milionů eur a letos mohl do boje s plastovým odpadem vyslat svůj vynález: stroj System 001.

Seznamte se, Velký pacifický odpadkový pás



První na ráně je Velký pacifický odpadkový pás známý také jako Velká tichomořská odpadková skvrna. Nachází se mezi Havají a Kalifornií a je to neobyčejný příklad mořského znečištění. Pás pokrývá území o ploše 1,6 milionů km2, tedy srovnatelnou velikost jako jeden Írán nebo dvacet Českých republik. Zarážející jsou i jeho další vlastnosti. V jeho střední části najdeme na každém čtverečním kilometru až 100 kilogramů plastu. Na okrajích pásu se množství plastu snižuje k „pouhým“ 10 kilogramům na čtvereční kilometr. Odhaduje se, že skvrna je tvořena 80 tisíci tunami plastu, které tvoří 1,8 trilionu plastových kousků. To je takové množství, že na každého člověka na světě teoreticky připadá 250 kousků odpadu.

Podobných menších pásů existuje ještě dalších pět a všechny vznikají následkem činnosti oceánských proudů, které v dané oblasti soustředí plovoucí odpad do jednoho místa. Tam jej také dlouhodobě udržují a již od 70. let minulého století postupně „přiživují“. Okolo 92 % hmotnosti odpadu je tvořeno kousky většími než 0,5 cm. Co se však týče počtu částic, převažují tzv. mikroplasty měřící pouhých 0,05–0,5 cm. Zdrojem plastové skvrny jsou převážně odpady z říční, ale i letecké dopravy a také odpad z pláží, chovu ryb a dalších mořských živočichů, z námořní dopravy a rybaření.



Revoluční řešení pro znečištěné oceány



K plastovému pásu se po posledních zkušebních plavbách vydá na přelomu září a října System 001. Jde o plovoucí skoro 600 metrů dlouhou bariéru. Pokud půjde vše podle plánu, mělo by se k této beta verzi „čistícího zařízení“ do půl roku připojit dalších 59 dílů. Společně by měly například do roku 2025 zmenšit současnou velikost Velkého pacifického odpadkového pásu o polovinu a do roku 2040 o 90 %.

Vzhledem k tomu, že se problém znečištění plastem jen a jen zhoršuje, představuje System 001 revoluční řešení. A jak konkrétně funguje? Jedná se o plovací sběrač ve tvaru písmene U, který nebude řízen ničím jiným než oceánskými proudy, vlnami a větrem. Na své plavbě bude sbírat odpad, který se mu postaví do cesty. K „ramenům“ systému jsou také připojeny tři metry dlouhé sítě sloužící k zachytávání menších plastových částic. Jakmile nasbírá System 001 určité množství plastu, pošle signál satelitu, který k němu vyšle jiné plavidlo. To odpad převezme a dopraví na souš, kde se plast předá k dalšímu zpracování. Pracuje se s myšlenkou, že plast může být využitý pro tvorbu výrobků, jejichž nákupem by mohli lidé čištění oceánů spolufinancovat. Očekává se, že System 001 vyloví za měsíc z oceánu až 5 tun plastu.



Co se ještě neví



System 001 představuje revoluční řešení, upozorňuje se však také na vedlejší negativní dopady činnosti, této zatím na volném oceánu nevyzkoušené, technologie. Mnozí upozorňují, že toto řešení je pouze částečné a doslova klouže jen po povrchu mnohem většího systémového problému. Jiní se například obávají, že spolu s odpady budou z oceánu vyloveny ryby, které tři metry hluboké sítě včas nepodplují. Zda se tento potenciální problém objeví a zda se jako jeho řešení ukáže být výstražný zvukový signál, který byl měl ryby včas odstrašit, zůstává zatím nezodpovězenou otázkou.

Projekt je finančně podpořen například spoluzakladatelem americké společnosti PayPal Peterem Thielem nebo nizozemskou vládou. Všichni cítí velkou potřebu konat co nejrychleji. Čím dříve se totiž vyloví z oceánů velké kusy plastů, tím efektivněji se zamezí jejich rozpadu a vzniku mikroplastů. Ty jsou pro lidské oko skoro neviditelné, zato se však velmi často stávají nechtěnou součástí jídelníčku mořské fauny a flóry. Poté pokračují potravním řetězcem vzhůru, až se dostanou na naše talíře. Vynálezce Boyan Slat tak doufá, že jeho sen inspiruje další vynálezce, filantropy a také výrobce a spotřebitele, aby na problém plastového znečištění adekvátně reagovali. Jeho projekt  totiž na skutečnost, že se do moře každoročně dostává přes 8 milionů tun plastu, nestačí.

Zdroje: The Ocean Cleanup, Forbes, Time, Boyan Slat