Platforma Smart Grid: naším cílem je podpořit inovaci energetických soustav v Česku

Pojem chytré nebo také inteligentní sítě se začal v debatě o budoucí energetice prosazovat asi před 10 lety. Kam se jejich nástup vytratil?

Nemyslím, že by se pojem chytré sítě ve vyspělých zemích někam vytratil, naopak v mnoha zemích mohou odběratelé využívat již řadu konkrétních aplikací a funkcí právě díky implementaci chytrých sítí. Přičemž je třeba si uvědomit, že proces modernizace, jaký představuje zavádění chytrých sítí, je trvalý, a protože se týká všech subjektů v energetice, používá se stále častěji výstižnější označení: chytrá energetika/smart energy. Jiná otázka je, proč stojíme v ČR poněkud stranou tohoto vývoje.

Často jsme mohli od techniků slyšet, že české sítě mají HDO (hromadné dálkové ovládání) a to nám stačí. Jaký je podle vás rozdíl mezi těmito řešeními?

Větu „My máme HDO“ jsme bohužel slyšeli nejen od techniků, ale i od vysokých představitelů energetiky v ČR jako argument proti zavádění chytrého měření. Systémy na principu HDO se používaly nejen takřka v celé Evropě, Severní Americe, ale třeba i v Jihoafrické republice, takže se rozhodně nejedná o nějakou vymoženost české energetiky. Mnohé zahraniční systémy jsou naopak modernější než HDO používané v ČR, jehož koncept je starý již půl století. Přesto, že se jedná o tak starý systém, není mnoho lidí, kteří chápou, jak funguje, a tak se opakovaně setkáváme s úvahami o možnosti využití HDO pro obchodníky s elektřinou, což je naprostý nesmysl. Zpět k otázce: rozdíl mezi HDO a chytrými sítěmi je asi takový jako rozdíl mezi potrubní poštou a internetem.

Projekt chytrých sítí testoval ČEZ v Česku ve Vrchlabí. Můžete shrnout s jakými výsledky?

Projekt Smart Region Vrchlabí byl realizován společností ČEZ Distribuce a z dostupných zdrojů informací víme, že slouží především pro testování a ověřování nových technologií, jako je automatizace sítí nízkého a vysokého napětí, a pro ostrovní provoz, což jsou jistě užitečná a zajímavá témata zejména pro distributora.

Zcela nejasné pro veřejnost zůstává zapojení obchodníků v tomto projektu, využití dat z chytrých elektroměrů, jaké nové služby, tarify apod. odběratelé dostali. Postrádám odpověď na to, jak umožňuje chytrá síť v tomto projektu integrovat distribuované zdroje, akumulaci, podporuje prosumery? Myslím, že značná část potenciálu tohoto projektu zůstává nevyužita.

Koncept chytrých sítí je úzce spojen s rozvojem obnovitelných zdrojů, především větrných a solárních elektráren. Jaké hlavní přínosy by mohlo toto spojení nabídnout spotřebitelům, pokud bychom se z teorie dostali do praxe?

Jedním z cílů chytrých sítí je snadná integrace obnovitelných zdrojů, což se také např. v sousedním Německu a Rakousku děje, a jejich podíl na výrobě elektrické energie vytrvale stoupá.

Jedním z důsledků je nabídka velmi levné elektřiny v době příznivých podmínek pro výrobu v obnovitelných zdrojích a naopak vysoká cena v době nedostatečné výroby. Tento efekt vede k nabídce variabilních cen za silovou elektřinu. Variabilní ceny motivují velkoodběratele k řízení svého odběrového diagramu a maloodběratele k investicím do chytrých domácností, chytrých spotřebičů, domácí akumulace. Tato řešení pak umožňují odebírat elektřinu převážně v době, kdy je levná (je jí nadbytek), a snižují tak svým uživatelům nejen své náklady na nákup elektřiny, ale pomáhají udržet rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. Lze pak také ukládat elektrickou energii v době, kdy je téměř zadarmo, a prodávat ji naopak době, kdy její cena stoupla. To vytváří ve spojení s vhodnou technologií akumulace podnikatelskou příležitost. Nutným předpokladem pro využívání variabilních cen za elektrickou energii je zavedení chytrého měření, o kterém není v ČR stále rozhodnuto.

Může být novým impulsem pro inteligentní řízení spotřeby elektřiny očekávaný nástup elektromobility?

Nástup elektromobility představuje výzvu v podobě zvyšování spotřeby elektřiny, ale zároveň představuje zajímavý potenciální regulační výkon. Provozovatelé elektromobilů ve snaze ušetřit provozní náklady budou nabíjet v době, kdy je elektřina levná, tzn. v době, kdy je dostatek elektřiny z obnovitelných zdrojů. V době jejího nedostatku a vysoké ceny mohou dokonce elektřinu z baterií prodávat do sítě a přispívat k rovnováze spotřeby a výroby. Nutným předpokladem je opět existence chytrého měření a variabilních cen za elektřinu.

Energetický balíček EU otevírá prostor pro nástup inteligentních domácností, které budou hrát aktivní roli v energetice: budou moci vyrábět, spotřebovávat, ukládat nebo také prodávat svou vlastní elektřinu vyrobenou například pomocí solárních panelů na střeše. Co takový impuls přinese pro chytré sítě?

Balíček „Čistá energie pro všechny Evropany“ se věnuje zejména přechodu na nízkouhlíkovou energetiku. Myslím, že v evropském měřítku už počítá s existencí inteligentních sítí a inteligentního měření. Představuje spíše impuls pro  jejich využívání v ČR. Mohl by přinést impuls k aktualizaci ekonomického posouzení, takzvané cost benefit analýzy z roku 2012, zavádění chytrého měření. Ta vyšla pro ČR negativně a dodnes nebyla aktualizovaná přesto, že došlo na straně nákladů i přínosů k významným změnám ve prospěch moderních technologií.

V Česku se rozvoj chytrých sítí řídí Národním akčním plánem pro rozvoj smart grids. Dnes již bývalého ministra průmyslu Tomáše Hünera jste oslovili dopisem, ve kterém kritizujete zpoždění realizace opatření na podporu chytrých sítí. Jaká byla ministrova reakce a co byste poradili nové ministryni Martě Novákové, aby se situace zlepšila?

Naše kritika se netýká vlastního zpoždění, ale dokumentu „Zpráva o průběžném vyhodnocení plnění národního akčního plánu pro chytré sítě“, který ministerstvo předložilo vládě na počátku roku. Otevřený dopis ministrovi obsahuje řadu konkrétních výhrad a dotazů k tomuto dokumentu a jeho plné znění je na stránkách Smart Grid stejně jako odpověď ministerstva. Odpověď na náš dopis nejenže nepřináší vysvětlení k našim výhradám a neodpovídá bohužel na naše dotazy, ale také obsahuje další sporná tvrzení a vyvolává další dotazy. Obrátili jsme se proto dalším otevřeným dopisem na současnou ministryni průmyslu a obchodu, abychom ji informovali o našich výhradách k plnění Národního akčního plánu pro chytré sítě a o důsledcích současného stavu.

Mohou být investice do decentralizace energetiky konkurenční výhodou do budoucna, protože se zbavíme současné závislosti na velkých, centralizovaných zdrojích?

Abychom mohli posuzovat smysluplnost nějaké investice v české energetice, je třeba aby panovala shoda o dlouhodobých cílech energetiky (pro elektroenergetiku např. konkurenceschopnost, dostupnost a šetrnost k životnímu prostředí) a také panovala shoda o strategii, jak konkrétně těch dlouhodobých cílů trvale (!) dosahovat.

Bez toho, abychom měli jasno ve výše uvedených otázkách, je možné donekonečna polemizovat o vhodnosti té či oné investice. Obávám se, že právě tato situace bez jasně definovaných cílů mnoha subjektům v energetice vyhovuje, protože v ní mohou prosazovat své partikulární zájmy a prezentovat je jako zájmy české energetiky.

Ing. Jiří Borkovec je absolventem ČVUT v Praze a působí jako nezávislý konzultant se specializací na IT v energetice. V současné době zastává funkci výkonného ředitele ve sdružení Česká technologická platforma Smart Grid, jehož založení inicioval v roce 2009. Cílem tohoto sdružení je přispět k tvorbě optimálního konceptu Smart Grid v ČR.



Při své práci vychází ze svých mnohaletých manažérských zkušeností ve vrcholném vedení předních inženýrských a konzultačních firem, jako ABB, Logica a PA Consulting, stejně jako ze zkušeností s řízením velkých mezinárodních projektů.

Česká technologická platforma Smart Grid byla založena jako zájmové sdružení právnických osob v roce 2009 z iniciativy domácích firem působících v energetice s cílem podpořit inovaci energetických soustav v ČR zavedením konceptu smart grid a aktivně přispět k tvorbě jeho optimální podoby pro Českou republiku. Mezi členy platformy jsou dodavatelé technologií, software, výzkumná a vývojová pracoviště, univerzita, provozovatelé lokálních distribučních soustav. Platforma není příjemcem žádných státních podpor, poskytuje nezávislé konzultační služby, pořádá školení, semináře a konference.