
Třídění kovových odpadů do žlutých popelnic vítám, ale bez zálohování se neobejdeme, říká Hladík
Bez zálohování nesplníme evropské třídicí cíle, tvrdí ministr. Případné povinné zálohování podle EU by podle něj už nebylo pro obce, firmy i občany výhodné jako český systém.

Pavel Baroch
5. 3. 2025
V době, kdy se Poslanecká sněmovna chystá projednávat zálohový systém pro PET lahve a plechovek, zveřejnil Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a několik profesních svozových a třídících firem novou iniciativu týkající se kovových obalů. Oznámily, že Češi mohou třídit kovové obaly také do všech žlutých sběrných nádob – pokud nejsou k dispozici šedé kontejnery, které jsou určené právě pro kovy.
Ačkoli při představování rozšířeného systému pro třídění kovových odpadů přímo nepadlo, že jde o „protiakci“ proti plánovanému zálohování, zástupci všech organizací zálohový systém, který má platit právě i pro plechovky, kritizovali. „Zaváděli a komunikovali bychom intenzifikaci sběrné sítě tak jako tak. Je důležité ale připomenout, že se zálohováním nepřiblížíme ke splnění dalších cílů v recyklaci,“ řekl například Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství.
S tím nesouhlasí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „V tuto chvíli se nám daří vytřídit jen zhruba 27 procent plechovek a 75 procent PET lahví. Podle nařízení Evropské unie musí Česká republika prokázat, že za rok 2026 vytřídí osmdesát procent plechovek a PET lahví a za rok 2029 devadesát procent,“ sdělil pro Obnovitelně.cz Hladík.
Dodal, že dosavadním tempem toho ale nedosáhneme. „Proto chceme zavést zálohování,“ řekl Hladík. „Náš návrh je výhodný pro obce, pro firmy i pro občany. Povinné zálohování podle EU, které v případě nesplnění cílů přijde, by už tak výhodné nebylo.“
Nejde o žádnou novinku
I tak možnost, aby obyvatelé házeli prázdné plechovky i do žlutých kontejnerů, vítá. Upozornil ale, že nejde o žádnou novinku. „Možnost sbírat společně plechovky a plasty je v zákoně o odpadech od jeho schválení v roce 2020. Jde pouze o to, že na tento společný sběr přechází více obcí,“ poznamenal Hladík.
Po České republice je aktuálně rozmístěno asi půl milionu žlutých kontejnerů. Ministr uvedl, že takzvaný multikomoditní sběr zaváděl ještě jako náměstek primátorky v Brně. „A funguje dobře,“ řekl Hladík. „V České republice je ale potřeba vyřešit následné dotřídění sesbíraného odpadu a v tomto jsou problém spíše zastaralé třídící linky a chybějící kapacity, do kterých se neinvestovalo.“
Brno není jediné, v některých regionech se třídění kovových obalů do žlutých nádob zkouší už několik let a výsledky jsou velmi dobré. „Ano, řada našich obcí potvrzuje, že lidé toto rozšíření velmi přivítali, pochvalují si to. A pomáhá to i samotným obcím v lepších výsledcích třídění,“ konstatovala předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková.
V Česku funguje asi 140 třídících linek, ale na dotřiďování kovů od plastů je připravena pouze malá část. „Ze zkušeností ale víme, že v regionech, kde se to již několik let úspěšně zkoušelo, se na třídění kovů velmi dobře adaptovaly i stávající třídicí linky. Znásobením popelnic, kam mohou lidé odložit kovy, výrazně narostlo množství vytříděných kovů. Třídicí linky proto postupně připravují také investice do strojových separátorů, protože už se jim to vyplatí,“ uvedl Milan Doubravský ze Sdružení komunálních služeb.
Iniciativa Starostové pro zálohy
Zástupci organizací, kteří kritizují chystané zálohování a prosazují větší zapojení žlutých popelnic do třídění kovových obalů včetně nápojových plechovek, s odvoláním na údaje ministerstva životního prostředí uvedli, že se v republice aktuálně recykluje 71,4 procenta kovových obalů a v případě těch ocelových dokonce již 91,9 procenta.
„To jsou velmi dobrá čísla i na celou EU. Díky dalšímu rozšíření sítě se budeme jako Česká republika i nadále zlepšovat. Pomůže nám to samozřejmě i s nápojovými plechovkami. Pokud lidé již v současné době vytřídí do žlutých nádob osm PET lahví z deseti uvedených na trh, pak není důvod, aby do stejných popelnic nevytřídili také osm z deseti plechovek,“ sdělili ve společném prohlášení. Dodali, že kovy jsou velmi dobře recyklovatelné.
Větší využívání žlutých kontejnerů přivítal i Pavel Březina z Asociace českého tradičního obchodu, podle něhož na rozdíl od zálohového systému řeší třídění a recyklaci komplexně. K tomu má ale výhrady nově vzniklá iniciativa Starostové pro zálohy, která vznikla jako odpověď na postoj Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, které zálohování odmítají. Sdružení má zatím desítky členů z celé republiky.
„Obce už nemají prostor pro rozšiřování kontejnerů a současný systém naráží na své limity. Zálohování není jen možnost, je to nutnost,“ poznamenal Jan Brožek, starosta města Černovice na Pelhřimovsku. Dodal, že zavedení záloh by nejen pomohlo uklidit ulice a přírodu, ale také ušetřilo obcím na nákladech za svoz odpadu.
Iniciativa s poukazem na zkušenosti z okolních zemí uvedla, že funkční zálohový systém funguje téměř okamžitě a přináší jasné výsledky – méně odpadu, čistší prostředí a efektivní recyklaci. „Ačkoli by se mohlo zdát, že starostové stojí na druhém břehu, řada z nich si uvědomuje, že jim zálohování vezme břímě odpovědnosti alespoň za část odpadů. Navíc i občané zálohování jednoznačně podporují,“ uvedl senátor David Šimek (Nestraníci), starosta města Svitavy.
Také podle Iniciativy pro zálohování, jejímiž členy jsou i velcí výrobci nápojů včetně Plzeňského Prazdroje, Mattoni 1873 nebo Kofoly, větší využívání žlutých kontejnerů nezvýší míru třídění, ale především nezajistí opakované využití PET lahví a plechovek do nových nápojových obalů. Většina materiálu bude podle ní nadále končit na skládkách, ve spalovnách či odhozená v přírodě. Iniciativa uvedla, že tento krok je pouze maskováním skutečného problému: má odvést pozornost od současného nefunkčního systému třídění.
Ilustrační foto: Pavel Baroch