Nejlevnější energie je ta, kterou nespotřebujeme. Hlavní benefity energetické účinnosti jsou snížení závislosti na dovozu energie, menší závislost na spalování fosilních paliv, a tedy také zlepšení našeho životního prostředí.

Energetická náročnost globální ekonomiky klesá. Důkazem jsou nejnovější data Mezinárodní energetické agentury (IEA), dle které mezi lety 2010–2016 došlo ke 2,1% průměrnému poklesu energetické intenzity na jednotku HDP (1,8 % v roce 2016).

Globální srovnání: Evropě konkuruje Čína 

Znamená to, že státy jsou schopné ekonomicky růst bez navyšování spotřeby energie. Pro představu, pokud by od roku 2000 nedocházelo k rozvoji energetické účinnosti, svět by v roce 2016 spotřebovával o 12 % více energie, což odpovídá roční spotřebě energie celé Evropské unie.

Existují však velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Nejvýznamnějším tahounem rozvoje je Čína, která v roce 2016 zaznamenala 24% meziroční růst energeticky úsporných investic. Celosvětový průměr je přitom 9 % a odpovídá hodnotě 231 miliard dolarů. Na Evropu jako celek pak stále připadá největší podíl investic do zvyšování energetické účinnosti ekonomiky. 

V sektoru průmyslu došlo díky globálnímu rozvoji energetické účinnosti ke 20% poklesu energetické náročnosti a tento trend lze sledovat ve vyspělých i rozvíjejících se státech. V energeticky náročném průmyslu je úspor dosaženo hlavně díky rozvoji nových kapacit a instalaci nových zařízení, která jsou významně energeticky účinnější v porovnání se starými. Velký globální rozmach zažívají i systémy energetického managementu, které skrze měření provozu dokáží identifikovat nejvíce perspektivní energeticky úsporná opatření v podniku. Na rozvoji energetických úspor se díky rozvoji environmentálních politik a technologií nejvíce podílí sektor budov. Jen se stávajícími technologiemi lze dosáhnout dalších 10–20 % úspor. Velký potenciál skrývá například výměna osvětlení. Očekává se, že v roce 2022 bude 90 % osvětlení zajištěno LED diodami a úspornými zářivkami. 

Plán pro příští desetiletí 

Základním nástrojem pro rozvoj efektivního nakládání s energiemi v evropských státech je směrnice o energetické účinnosti. Jde o určující dokument pro rozvoj národních programů a politik ve všech členských zemích, včetně Česka. 

Původní návrh nové směrnice počítá s cílem alespoň 30% zlepšení energetické účinnosti EU v roce 2030 oproti scénářům vývoje spotřeby energie z roku 2007. Cíle má být dosaženo společnými silami a má být závazný pouze na evropské úrovni. Členské země tak nemají mít žádný závazný národní cíl a pokroku má být dosaženo skrze vzájemně propojené národní akční plány pro energetiku a klima. Navrhovanou podobu cíle do roku 2030 podpořila většina členských zemí. Tento cíl je nicméně výrazně méně ambiciózní v porovnání s dlouhodobým postojem Evropského parlamentu, který požaduje cíl alespoň 35% zvýšení energetické účinnosti Evropy v roce 2030. Finální podoba směrnice má být známa v průběhu roku 2018.

Lepší využití energie pak Evropě přinese vyšší energetickou soběstačnost, zvýší se konkurenceschonost průmyslu i sníží výdaje domácností za energie. Fakt, že lze na čem v oblasti energetických úspor stavět, ukazuje právě Česká republika. Naše ekonomika je na třetím místě v žebříčku států EU s nejvyšší energetickou náročností hospodářství. Před námi jsou jen Bulharsko a Estonsko. Přesto i u nás existují inspirující příklady firem, které umí zkrotit svou spotřebu energie. Představila je nedávno publikovaná studie Aliance pro energetickou soběstačnost a České spořitelny.