Senát schválil zákon zakazující jednorázové plasty v České republice. Poté, co ho prezident podepíše, by měl začít platit v průběhu podzimu. Nová legislativa zahrnuje hned několik typů opatření – od úplného zákazu výrobků, přes omezení jejich spotřeby až po povinné příspěvky výrobců na úklid obcí a měst.

„V Senátu dnes slavíme velký úspěch, schválili jsme nový zákon o jednorázových plastech, díky kterému se nám podaří snížit množství odpadů, které dnes nesmyslně končí na skládkách. Výrobky, které zcela zakazujeme, mají už dnes řadu alternativ a díky tomu můžeme ročně uspořit milióny kusů plastových výrobků. Kromě toho zákon pomáhá i obcím, které budou mít díky němu nárok na příspěvek na úklid veřejných prostor,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Anna Hubáčková, ministryně životního prostředí
FATO: MŽP

S ročním zpožděním přijalo Česko změny odpadové legislativy. Dohání tak naplnění obsahu evropské směrnice o jednorázových plastech. Opatření EU se soustředí na redukci jednorázových plastů i omezení používání mikroplastů ve výrobcích. Evropa od roku 2018 usiluje o zvýšení množství recyklovaných plastů a o zlepšení orientace spotřebitelů pomocí zavedení pravidel pro určování a označování kompostovatelných a biologicky rozložitelných plastů.

Konec tak v Česku čeká vybrané jednorázové výrobky z plastu. Jde o plastové vatové tyčinky, plastové příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčky k balonkům, nádoby na potraviny, kelímky a nádoby na nápoje z expandovaného polystyrénu a výrobky z oxo-rozložitelných plastů. Česko tak následuje například Skotsko, které již v lednu 2018 zakázalo hygienické umělohmotné vatové tyčinky. Reagovalo tak na množství vyplavených plastových tyčinek, které se objevily na břehu moře. Podle statistik představují plastové tyčinky polovinu odpadu, který je vyplaven na pláže na území Skotska. S koncem jednorozových plastů počítá řada dalších států unie. Evropská platforma Rethink Plastic, která sleduje právě zavádění konce jednorázových plastů v evropských státech, hodnotí nejlépe Francii, Řecko, Irsko, Švédsko, Estonsko a Maltu. Podle analýzy této organizace šly tamní změny ještě nad rámec původní evropské strategie.

Snadnější cesta k recyklaci

Podle zprávy ministerstva životního prostředí pomůže nová legislativa ke snížení spotřeby plastových výrobků o zhruba 1,77 mld. kusů ročně. Řada výrobků může být navíc používána opakovaně jako jsou třeba zálohované kelímky na nápoje, jiné se zase budou více využívat recyklované materiály. Zvýší se i povinnost výrobců lépe informovat spotřebitele o nakládaní s odpady. Novinkou plynoucí z návrhu zákona je také povinnost pro výrobce značit výrobky z plastů. Značení se bude týkat cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.

Návrh zákona posiluje rovněž tzv. rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci například cigaret s filtrem se budou podílet na úklidu odpadů z jejich výrobků v obcích. Radnice tak získají finanční příspěvky na úklid. Právě tlak na redukci cigaretových nedopalků dává logiku. Jediný kousek může znečistit pět set až tisíc litrů vody a doba jeho rozkladu trvá až 12 let.

Plastový odpad
FOTO: Pixabay

Jíst plast není slast

Statistiky, které publikovala Evropské komise během přípravy Plastové strategie, uvádí, že se v Evropě každý rok spotřebuje okolo 27 milionů tun plastového odpadu. Recyklováno je však pouhých 30 % z něj. Například plastová lahev se může v přírodě rozkládat až 400 let.

Umělé hmoty znečišťují půdu i vodu, a kromě toho je konzumují živočichové, zejména plankton, ryby a ptáci, kterým způsobují zdravotní problémy a někdy i smrt. Plasty tak ovlivňují celý potravní řetězec včetně složení jídelníčku člověka. Vzhledem k zamoření oceánů plastovým odpadem je problém nejviditelnější u ryb. Výsledky studie Plymouth University ukázaly, že v Anglii byly plasty nalezeny v jedné třetině chycených ryb určených pro trh. Kontaminace ryb plasty je globálním problémem, týkajícím se všech oceánů.

Studie zveřejněná v časopisu Science odhalila, že každý rok končí v oceánech 8–12 milionů tun plastů – což je ekvivalent vysypání obsahu jednoho popelářského auta do oceánu každou minutu. Vědečtí pracovníci z celého světa shromáždili data za šest let do roku 2013 a dospěli k závěru, že v oceánech je více než 5 trilionů kusů mikroplastů (což jsou úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů). Lidé, kteří pravidelně holdují mořské stravě, mohou do těla dostat až 70 000 drobných částeček plastu za rok. Problém s mikroplasty se však netýká jen oceánů. Letošní výzkum vědců z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR ukázal, že také u nás zůstává v litru upravené pitné vody 300 až 900 částic těchto drobných úlomků plastů.

Zálohový systém na PETky jen dobrovolný

Legislativní změna odpadového zákona však zatím nemá dotažený další důležitý nástroj, který může vyřešit problém s jednorázovými obaly. Jde o zálohový systém na PETky. Ten novela navrhuje pouze jako dobrovolný systém. Jak upozorňuje Iniciativa pro zálohování, kterou založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj, zálohové systémy již nyní úspěšně fungují ve dvanácti evropských zemích, dalších zhruba 15 států jej nyní právě v souvislosti s cíli obsaženými ve směrnici o jednorázových plastech připravuje nebo o zálohách alespoň intenzivně diskutuje.

Podle Iniciativy pro zálohování na jejich systém záloh podporu čtyř z pěti Čechů. Hlavním přínosem má být zvýšení množství recyklovaného obalového materiálu. Zatím je to totiž v Česku jen 42 % plastů a méně než třetina nápojových plechovek. Podle iniciativy však dobrovolný systém nenaplní svá očekávaní. "Nezajistil by totiž dostatečně hustou sběrnou síť, která je důležitá pro to, aby spotřebitel mohl vrátit zálohovaný obal kdekoli. Pro spotřebitele by nebylo ani srozumitelné, který obal může a nemůže vrátit. Proto je naším cílem zavedení plošného systému zálohování, do kterého se zapojí všichni výrobci daných kategorií nápojů v PET lahvích a plechovkách," uvedla Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Autor: Martin Prax

FOTO: Pixabay