Jakub Šiška | 31. 10. 2017

Norský ropný a plynový gigant staví větrníky. Budou plavat na moři

Pobřeží Skotska má velmi dobré povětrnostní podmínky. Je to ideální místo, kde mohou na vodní hladině plavat norské větrné elektrárny.

U nejvýchodnějších břehů Skotska se nyní realizuje projekt, který otevírá novou kapitolu větrné energetiky. Koncem roku půjde do provozu pět turbín o celkovém výkonu 30 megawattů, které zásobí elektřinou 20 tisíc domácností. Co je pozoruhodné: větrné elektrárny budou stát 25 kilometrů od pobřeží v místech, kde hloubka vody dosahuje až 120 metrů. Ukotvit stožáry na dně by bylo příliš nákladné, budou tedy muset „plavat“.

Projekt Hywind Model Park je dílem norského ropného a plynového gigantu Statoil, který na technologii plovoucí větrné turbíny pracuje dlouhodobě. Roku 2009 instaloval u západního pobřeží Norska prototyp o výkonu 2,3 megawattů (MW). Po úspěšných testech pak přikročil k výstavbě prvního komerčního větrného parku, do kterého investuje zhruba 214 milionů eur.

Pobřeží Skotska bylo vybráno z několika důvodů: vedle dobrých povětrnostních podmínek to byly zkušenosti místních firem z výstavby „off-shore“ elektráren na moři. Řada těchto firem se na stavbě „Hywind Model Parku“ podílí formou subdodávek. V blízkém městě Petershead  bude servisní středisko větrného parku, ve kterém najde práci několik desítek lidí. V neposlední řadě pak rozhodlo i příznivé politické prostředí: Skotsko chce už v roce 2020 získávat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů a vláda v Edinburghu se snaží vytvářet pro investory dobré podmínky.

Princip plovoucích větrných elektráren je zdánlivě jednoduchý. Vychází z toho, jak se na hladině udrží bóje běžně používané na mořích a jezerech. Rozdíl je „jen“ ve velikosti: bóje má v případě větrné elektrárny podobu 80 metrů dlouhé roury, částečně naplněné železem. Nad hladinou se z ní tyčí 75 metrů vysoká věž vážící 11,5 tuny. Díky fyzikálním zákonům zaujímá taková konstrukce ve vodě vždy svislou polohu. Kvůli stabilitě jsou roury připoutány k mořskému dni lany a elektronika se stará o to, aby se lopatky otáčely v souladu větrem a mořskými vlnami. Elektrárny byly sestavovány přímo na moři na jihu Norska, odkud je remorkéry tahaly ke skotskému pobřeží.

Statoil je s více než 21 tisíci zaměstnanci největší norská firma, jejíž doménou je těžba ropy a plynu. Před několika lety se spojila s dalším gigantem Norsk Hydro, díky čemuž má kontrolu i nad vodními elektrárnami zajišťujícími 90 % výroby norské elektřiny. V obnovitelných zdrojích vidí Statoil hlavně obchodní příležitosti: plovoucí vodní elektrárny jsou dosud ve světě novinkou a firma s nimi chce prorazit zejména do Japonska a USA. Jak uvedla nedávno v tiskovém prohlášení, v projektu Hywind Model Park se jí podařilo snížit náklady na stavbu jedné elektrárny oproti zmíněnému prototypu z roku 2009 v přepočtu na jeden megawatt o 60–70 %. U dalších projektů pak lze čekat pokles nákladů o dalších až 50 %.