Norský ropný a plynový gigant staví větrníky. Budou plavat na moři

Pobřeží Skotska má velmi dobré povětrnostní podmínky. Je to ideální místo, kde mohou na vodní hladině plavat norské větrné elektrárny.

Jakub Šiška

31. 10. 2017

U nejvýchodnějších břehů Skotska se nyní realizuje projekt, který otevírá novou kapitolu větrné energetiky. Koncem roku půjde do provozu pět turbín o celkovém výkonu 30 megawattů, které zásobí elektřinou 20 tisíc domácností. Co je pozoruhodné: větrné elektrárny budou stát 25 kilometrů od pobřeží v místech, kde hloubka vody dosahuje až 120 metrů. Ukotvit stožáry na dně by bylo příliš nákladné, budou tedy muset „plavat“.

Projekt Hywind Model Park je dílem norského ropného a plynového gigantu Statoil, který na technologii plovoucí větrné turbíny pracuje dlouhodobě. Roku 2009 instaloval u západního pobřeží Norska prototyp o výkonu 2,3 megawattů (MW). Po úspěšných testech pak přikročil k výstavbě prvního komerčního větrného parku, do kterého investuje zhruba 214 milionů eur.

Pobřeží Skotska bylo vybráno z několika důvodů: vedle dobrých povětrnostních podmínek to byly zkušenosti místních firem z výstavby „off-shore“ elektráren na moři. Řada těchto firem se na stavbě „Hywind Model Parku“ podílí formou subdodávek. V blízkém městě Petershead  bude servisní středisko větrného parku, ve kterém najde práci několik desítek lidí. V neposlední řadě pak rozhodlo i příznivé politické prostředí: Skotsko chce už v roce 2020 získávat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů a vláda v Edinburghu se snaží vytvářet pro investory dobré podmínky.

Princip plovoucích větrných elektráren je zdánlivě jednoduchý. Vychází z toho, jak se na hladině udrží bóje běžně používané na mořích a jezerech. Rozdíl je „jen“ ve velikosti: bóje má v případě větrné elektrárny podobu 80 metrů dlouhé roury, částečně naplněné železem. Nad hladinou se z ní tyčí 75 metrů vysoká věž vážící 11,5 tuny. Díky fyzikálním zákonům zaujímá taková konstrukce ve vodě vždy svislou polohu. Kvůli stabilitě jsou roury připoutány k mořskému dni lany a elektronika se stará o to, aby se lopatky otáčely v souladu větrem a mořskými vlnami. Elektrárny byly sestavovány přímo na moři na jihu Norska, odkud je remorkéry tahaly ke skotskému pobřeží.

Statoil je s více než 21 tisíci zaměstnanci největší norská firma, jejíž doménou je těžba ropy a plynu. Před několika lety se spojila s dalším gigantem Norsk Hydro, díky čemuž má kontrolu i nad vodními elektrárnami zajišťujícími 90 % výroby norské elektřiny. V obnovitelných zdrojích vidí Statoil hlavně obchodní příležitosti: plovoucí vodní elektrárny jsou dosud ve světě novinkou a firma s nimi chce prorazit zejména do Japonska a USA. Jak uvedla nedávno v tiskovém prohlášení, v projektu Hywind Model Park se jí podařilo snížit náklady na stavbu jedné elektrárny oproti zmíněnému prototypu z roku 2009 v přepočtu na jeden megawatt o 60–70 %. U dalších projektů pak lze čekat pokles nákladů o dalších až 50 %.