Ve všeobecné vlně zdražování to je pro domácnosti ve Strakonicích nebo v Ostrově u Karlových Varů aspoň jedna příznivá zpráva: od nového roku se jim nezvýšily účty za teplo. Důvodem je také to, že teplárny v jejich městech „jedou“ na biomasu od místních dodavatelů, takže nemusí nakupovat emisní povolenky, které stoupají na rekordní hodnoty a zdražují fosilní paliva.

Strakonická teplárna zásobuje teplem přibližně 7 tisíc domácností a podniků. K dispozici má pět kotlů. Dva „hlavní“ byly původně určeny na spoluspalování biomasy a uhlí v poměru zhruba 40 : 60. „V roce 2019 a 2020 jsme provedli několik zásadních změn a dokázali jsme posunout poměr biomasy v některých měsících až na 100 procent,“ uvedl Pavel Hřídel, předseda představenstva společnosti Teplárna Strakonice.

V průměru je ale celkový poměr výroby z biomasy nad 75 procenty. „Naším cílem je ale do roku 2023 zcela odejít od uhlí. Z toho důvodu máme připravenou zcela novou vizi výroby a zvažujeme, jak ji co nejlépe začlenit do našeho provozu,“ dodal Hřídel. I tak jeden uhelný kotel v teplárně zůstal – slouží ovšem jen jako záložní zdroj pro případ velké havárie v topné sezóně. Poslední dva mazutové kotle se využívají pouze v případě celkové odstávky.

Ale dominantní je právě biomasa. „Využíváme dřevní štěpku, nakupujeme ji lokálně. Její spotřeba v roce 2021 byla kolem 75 tisíc tun,“ konstatovala Terezie Houdková, členka představenstva společnosti Teplárna Strakonice.

Teplárna Strakonice nabízí spotřebitelům dodávky tepla za stabilní ceny
FOTO: Teplárna Strakonice

Jedni z nejlevnějších

Ceny tepla ze strakonické teplárny se už dnes pohybují na spodní cenové hranici v celé republice. Konečný zákazník tak zaplatí 635 korun za gigajoul, přičemž odhadovaný celorepublikový průměr je okolo 740 korun. Pro srovnání: v České Lípě nebo Děčíně se cena blíží tisícikoruně za gigajoul, v Liberci převyšuje 800 korun, v Písku, Zlíně nebo Brně se 800korunové hranici blíží.

Nechybělo přitom mnoho a také ve Strakonicích se mohly ceny tepla dostat mezi nejvyšší. Bývalé vedení totiž v roce 2018 oznámilo zdražení téměř o třetinu. Hrozilo odpojování klientů a následný kolaps zákaznické struktury. Představenstvo společnosti se v tu chvíli bleskově rozhodlo pro zásadní změnu strategie s cílem udržet ceny na přijatelné úrovni.

„Ten v konečném důsledku přinesl ovoce hned v roce 2020, a to v přiměřeném zisku a udržitelné ceně tepla pro naše zákazníky. Lze říci, že Teplárna Strakonice drží stabilní cenu od roku 2015 bez zásadních výkyvů,“ uvedl Pavel Hřídel. Dodal, že v dnešní době, kdy zdražují všechny vstupy a náklady jdou dramaticky nahoru, jsou vlastně na výběr dvě cesty. Ta lehčí je právě přenést náklady na zákazníka, tedy zvýšit ceny. Druhá cesta je náročnější.

„Směřuje k vyšší efektivitě ekonomiky provozu a extrémnímu sledování všech nákladů. Naše schválená cenová strategie je však dlouhodobě jasná a všechny kroky, které děláme, směřují jednoznačně k vyšší efektivitě provozu a pochopitelně jedeme v programu extrémního sledování nákladů. Interně jsme pochopitelně zvažovali, zda nezdražit alespoň o inflaci. Ale protože stále vidíme prostor ke zlepšení, rozhodli jsme se udržet ceny tepla a dostat se tak na pomyslný žebříček nejlevnějších tepláren. Věříme, že to naši zákazníci ocení a zachovají nám i nadále přízeň,“ konstatoval Hřídel.

FOTO: Teplárna Strakonice

Ekonomická pomoc biomasy

Vedle tepla vyrábí strakonická teplárna rovněž elektřinu. V uplynulém roce to bylo 40 tisíc megawatthodin, přičemž do sítě dodala více než 30 tisíc megawatthodin, což by stačilo na spotřebu jednoho malého města. Vedení společnosti Teplárna Strakonice uznává, že spalování dřevní štěpky napomohlo nižším cenám za teplo, současně není velkým zastáncem přísné tržní regulace.

„Přechod na biomasu pochopitelně ekonomicky pomohl, protože jsme přestali platit ‚nesmyslnou uhlíkovou daň‘ v podobě emisních povolenek, respektive jsme výrazně snížili produkci oxidu uhličitého z fosilních paliv – za tři roky na neuvěřitelnou čtvrtinu původní hodnoty,“ sdělil předseda představenstva Pavel Hřídel. „Rozhodně ale nejsme příznivci autoritativně regulovaného nebo řízeného trhu, ani dotačních programů, ale v dnešní době se to nedá jinak dělat. Nejsme ani přesvědčeni o skutečném ‚ekologickém‘ přínosu biomasy, ale politika evropské unie je neúprosná a neumožňuje žádnou jinou diskuzi.“

O spalování biomasy se z hlediska oxidu uhličitého hovoří jako emisně neutrální, protože množství produkovaných skleníkových plynů je srovnatelné s objemem, které rostliny spotřebují při svém růstu (fotosyntéza). U ostatních škodlivin záleží především na způsobu spalování biomasy.

Cenu od letošního roku nezvýšila například také teplárna v Ostrově u Karlových Varů. Důvodem je instalace už druhého kotle na biomasu vloni na podzim. „V budoucnosti chceme vyrábět až 90 procent tepla z obnovitelných zdrojů. Už jen kvůli instalaci této technologie dokážeme v roce 2022 snížit spotřebu uhlí proti roku 2020 o zhruba 6 tisíc tun,“ citoval tamního starostu Jana Bureše (ODS) magazín Náš region. Dosavadní uhelný kotel zůstal v teplárně už jen jako záloha, pokud by nastaly obzvlášť tuhé mrazy.

Ceny tepla se ve městě daří držet na stejné úrovni už od roku 2017 a s pomocí nové technologie dokáže Ostrovská teplárenská i letos eliminovat růst ceny zemního plynu. Jako palivo používá štěpku z lesní výroby. Vedle spalování biomasy příznivé hladině cen napomáhá kogenerační jednotka o výkonu 600 kilowattů. Ta dokáže ze zbytkového tepla vyrábět i elektrickou energii na pokrytí vlastní spotřeby i pro další prodej. Firmě se navíc v posledních letech daří optimalizovat náklady na provoz teplárny.

Předseda Českého sdružení pro biomasu CZ Biom Jan Habart zopakoval, že biomasa ekonomicky „poráží“ uhlí nebo plyn především díky tomu, že nepotřebuje emisní povolenky. Podle něj se i tak některé teplárny na biomasu nevyhnou aspoň mírnému zdražení kvůli sekundární inflaci, tedy například zdražování nafty či zvyšování mezd. „Nebude to ale tak výrazné jako u jiných zdrojů,“ poznamenal Habart.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Pixabay (ilustrační foto)