V jednom z prvních rozhovorů Petra Fialy po uvedení nových ministrů do svých úřadů zkritizoval rozvoj čisté mobility. Respektujeme 100 dnů hájení, ale výrok nového předsedy vlády je tak zásadní, že si zaslouží komentář možných dopadů, pokud Fialova pozice zůstane podobná, jako byly názory Andreje Babiše.

Automobilový průmysl je významnou částí české ekonomiky. Připadá na něj zhruba 10 procent českého HDP a zaměstnává v rámci celého řetězce okolo půl milionů lidí. Poslední roky se budoucnost rozvoje automobilek nese v duchu nástupu aut poháněných elektřinou. Již před volbami zaznívaly od představitelů ODS obavy z této proměny automobilového trhu. Například pan Skopeček, ekonomický expert ODS, se na svém twitterovém účtu pochlubil, že daroval místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi model českého auta a informoval ho, že zákaz spalovacích motorů bude zkázou pro českou ekonomiku.

V podobném duchu navázal nový předseda vlády Petr Fiala. „Návrh na zákaz automobilů se spalovacími motory, to by ohrozilo existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu,“ uvedl Fiala v rozhovoru na CNN Prima News. Návrh Evropské komise na zákaz výroby a prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035 je podle Fialy pro vládu nepřijatelný. Pro úplnost je dobré dodat, co přesně Komise navrhuje: od roku 2035 by měl být prakticky vyloučen prodej nových aut na benzínový či naftový pohon. Komise však počítá s průměrnou životností automobilu 15 let, vozy na fosilní zdroje mohou být v provozu až do roku 2050. O zákazu výroby Komise nehovoří.

Fiala tak svou pozicí kopíruje názor bývalého předsedy vlády Andreje Babiše. Ten v září 2019 pro Hospodářské noviny reagoval, že elektromobily jsou nesmysl, před kterými chce Česko bránit. Podobně pokračoval také v rámci letošních předvolebních debat: „Nebudeme souhlasit se zákazem prodeje aut se spalovacími motory. Nemůžeme přece nadiktovat lidem, co vymysleli zelení fanatici v Evropském parlamentu.“

Realita trhu

Názory Fialy a Babiše je dobré prověřit realitou trhu: Škoda předpokládá zastoupení elektromobilů ve své výrobě z 50–70 procent v roce 2030. Od roku 2030 přejde Volvo na výrobu čistě elektrických vozů. Volkswagen do roku 2035 bude zcela elektrifikován. Renault předpokládá, že v roce 2030 budou 90 procent prodejů tvořit elektromobily. Daimler plánuje ústup od spalovacích motorů do roku 2039. Celosvětové prodeje BMW budou do roku 2030 minimálně z poloviny tvořit elektromobily.

Dá se předpokládat, že s technologickým vývojem budou závazky automobilek posouvat termíny dekarbonizace svých výrobních řad směrem k roku 2030. Těžko říct, co Fiala (a předtím Babiš) svým prohlášením mysleli: půjdou se přivázat k novým výrobním linkám a budou automobilkám bránit v produkci elektromobilů nebo budou před autosalony bránit lidem koupit si vůz poháněný bateriemi?

Že lze vsadit na elektrické plány automobilek napovídají i závazky států, které přišly dříve než návrh Evropské komise. Nejambicióznější je v nástupu čisté mobility Norsko, které má plán skončit s motory na ropu už v roce 2025. Před rokem 2035 chtějí skoncovat s vozy spalujícími naftu nebo benzín také Rakousko, Slovinsko, Nizozemí, Dánsko, Švédsko, Irsko, Island a Izrael. K roku 2040 zatím směřovaly Španělsko a Francie. Velká Británie skončí s prodejem vozů spalujících ropu v roce 2030. Na trhu budou moci zůstat plug-in hybridy. Pro připomenutí konzervativcům z ODS: plán připravil Boris Johnson, který vyvedl Británii z EU.

Bateriové továrny má většina okolních zemí. Česko má příležitost vybudovat alespoň dvě.
FOTO: Deloitte

Technologické šance

Petr Fiala má obavu, že domácnosti na elektromobil mít nebudou. Bohužel však uvažuje o roku 2035 pohledem, který pomalu přestává platit už dnes, a pomíjí možnosti technologického vývoje. Postupně klesá cena i průměrný dojezd nových typů elektromobilů. Dnes lze běžně koupit e-mobil, který na jedno dobití ujede okolo 400 km. Před 3 lety to bylo 250 a před 10 lety, kdy elektromobily začínaly, pouhých 100 km. Výhodou elektromobility jsou úspory na palivu. I při dnešních vysokých cenách energie se provoz vozů na elektřinu vyplatí. Navíc lze například v rámci nákupních center nabíjet zdarma. Benzín nebo naftu vám bez finančního plnění žádný obchodní dům nenabídne.

Provoz elektromobilu může přinést úspory i veřejných financí. Pro ilustraci čísla z praxe: v Táboře nahradil u městské policie dosluhující Octavii elektromobil Kia e-Niro. Celkové náklady na Octavii 2,0 TDI 110 kW byly za 4,5 roku přes 1,5 milionu korun. Provoz elektromobilu na stejnou dobu a nájezd vychází na necelých 1,2 milionu korun.

Táborský strážník při nabíjení elektromobilu
FOTO: Kia Czech s.r.o.

Pracovní příležitosti přijdou i s čistou mobilitou

Pro Česko představuje projekt gigafactory velkou příležitost, která může zásadním způsobem pozitivně ovlivnit celou ekonomiku. V krátkém horizontu by u nás mohly vzniknout až 2 továrny na výrobu baterií. Vyplývá to z nejnovější studie společnosti Deloitte Rozvoj výroby baterií v Česku vypracované pro Svaz moderní energetiky.

Kalkulace přínosů ve studii stanovily, že jen v investiční fázi by díky jedné továrně o produkční kapacitě 40 GWh vzniklo zhruba 6 tisíc pracovních míst. Samotný provoz gigafactory by ve výrobě a navazujících dodavatelských firmách vytvořil dalších zhruba 33 035 nových pracovních míst. Provoz gigafactory by zvedl český HDP celkem o 172,1 miliard Kč.

Nejde však pouze o pracovní místa ve výrobě baterií. Dobrý postřeh o tom, že nové směry v ekonomice jsou také potřebnou injekcí pro oživení Česka z pohledu inovací, měl na nedávné akci Svazu moderní energetiky výzkumník Tomáš Kazda z VUT. Sám stojí za úspěšným vývojem lithium-sírových baterií, které se mohou vyrábět během tohoto desetiletí v Norsku. Tomáš Kazda však působí také jako docent na VUT v Brně, kde vychovává nové talenty. Podle jeho slov však hrozí, že z nich česká ekonomika nebude mít nic. Zamíří prostě za hranice do zemí, kde jim nabídnou příležitosti své znalosti uplatnit.

Plány automobilek v přechodu na čistou mobilitu
FOTO: Deloitte

Přestat sedět v koutě

Pro plynulý nástup čisté mobility bude potřeba připravit novou infrastrukturu, podpořit automobilky pomocí rekvalifikace i úpravy náplně vzdělávání na technických školách a učilištích a nabídnout nástroje pro větší mobilitu na pracovním trhu. Země, které právě takový přístup zvládnou úspěšně, mohou v proměně své ekonomiky sehrát vítěznou roli. Návod, jak na to, nabízí letošní studie zpracovaná pro evropskou Platformu pro elektromobilitu od Boston Consulting Group. Vzkaz vládám je jasný: klíčem k budoucnosti automobilového průmyslu je příprava pracovníků na tuto transformaci.

Podle této studie budou do roku 2030 přibližně 60 procent prodejů nových vozů v Evropě tvořit právě elektromobily. Přechod na elektromobilitu však nepředstavuje pro pracovní trh hrozbu, ale spíše příležitost ke zvyšování kvalifikace: zpráva odhaduje, že do roku 2030 bude třeba přijmout 2,8 milionů pracovníků a u 2,4 milionů pracovních pozic se změní pracovní profil, přičemž bude třeba různého stupně odborné přípravy, aby byli připraveni na budoucí pracovní požadavky. Právě díky tomu zůstane objem pracovních míst (dnes v Evropě zaměstnává produkce aut zhruba 5,7 milionů lidí) stejný.

Česko, podobně jako další evropské státy, bude mít k dispozici nástroje a financování, kterými mohou změny podpořit: Sociální klimatický fond, Modernizační fond, Národní plán obnovy a další programy financované z evropských zdrojů. O tom, zda budeme stát mezi vítězi nebo poraženými, se rozhodne již během následujících 4 let. Pokud zůstane pozice Petra Fialy stejně odmítavá jako u Andreje Babiše, sníží se šance uspět pro nás všechny.

Autor: Martin Sedlák

FOTO: Škoda AUTO (ilustrační foto - Enyaq Coupe)