Pavel Baroch | 29. 11. 2021

Konec uhlí v roce 2030 je pro Česko ekonomicky nejvýhodnější, ukazuje nová studie

Rok 2038, jak například doporučila uhelná komise, anebo už v roce 2030, jak vloni vyzvalo pět bývalých ministrů životního prostředí? Na otázku, kdy má Česko skončit se spalováním uhlí, dává odpověď nová studie poradenské společnosti WiseEuropa ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky. Tvrdí, že pro Česko je ekonomicky nejvýhodnější právě rok 2030. Nejde jen o finanční úspory, ale také o rozvoj nových pracovních příležitostí a časovou shodu s dekarbonizačními procesy v Evropské unii.

Říká se, že o peníze jde až v první řadě. Z tohoto pohledu je dekarbonizace české energetiky do konce tohoto desetiletí z dlouhodobého hlediska ekonomicky nejvýhodnější, protože podle zmiňované studie přináší výrazné finanční úspory oproti pomalejšímu odklonu. Důvodem jsou zejména úspory za emisní povolenky, které se pozitivně promítnou do celé ekonomiky. Právě povolenky mají na uhelný sektor a jeho ekonomiku výrazný dopad.

„Studie think-tanku WiseEuropa je dalším důkazem, že brzký konec uhlí dává smysl nejen kvůli snižování emisí, ale také z ekonomického hlediska. Ukazuje, že včasným odklonem od uhlí Česká republika ušetří miliardy na emisních povolenkách, což se pozitivně promítne do cen energií. Vyžádá si to značné investice, které je nyní možné financovat z evropských zdrojů a které přinesou tisíce pracovních míst,“ řekla analytička Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky Kristina Zindulková.

Až 25 tisíc pracovních míst

Nová pracovní místa by díky investicím do obnovitelných zdrojů energie vznikla ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a službách. V případě nejambicioznějšího scénáře, který počítá s odklonem od uhlí do roku 2030, se může počet pracovních míst zvýšit o 15 až 25 tisíc ve srovnání s referenčním scénářem. V Ústeckém a Karlovarském kraji jako hnědouhelných regionech ovšem studie v případě rychlého útlumu uhlí předvídá naopak propad pracovních míst, a to až o 4 tisíce do konce desetiletí. Podle autorů studie je proto zapotřebí počítat s kompenzacemi a podporou obou regionů.

Ukončení spalování uhlí k roku 2030 by také přineslo největší omezení emisí, které by dosáhlo 80 procent. Docílilo by se toho investicemi do nových zdrojů solární a větrné energie, které jsou při rychlé dekarbonizaci nevyhnutelné. Rychlejší odklon od uhlí a dalších fosilních paliv a přechod na obnovitelné zdroje kombinovaný s podporou energetických úspor je přitom podle autorů studie jedinou ochranou před nadměrným zdražováním energií, které určují světové trhy. Podle nedávného průzkumu společnosti YouGov by s výstavbou obnovitelných zdrojů energie souhlasilo 80 procent dotazovaných Čechů.

Rychlejší odklon od uhlí se zároveň časově potkává i s dekarbonizačními procesy v Evropské unii, která pro tyto účely poskytuje mnohé zdroje, z nichž je možné v následujících letech čerpat nemalé peníze.

Vládní rozhodování

Poslední doporučení uhelné komise, kterou ustavila vláda Andreje Babiše, přitom pracovalo s variantou, že Česko skončí až v roce 2038. „Nastupující vláda zdědila od té minulé rozhodnutí o termínu konce spalování uhlí v Česku. Vyjde-li z rostoucího počtu dostupných odborných podkladů, je zřejmé, že by se měla přiklonit k dřívějšímu datu. Zároveň může podporou urychlené výstavby obnovitelných zdrojů pomoci předejít dalším krizím s negativním dopadem na ceny pro domácnosti a zajistit pro Česko odolnou, bezemisní a prosperující energetiku,“ uzavírá vedoucí Klimatýmu AMO Tomáš Jungwirth.

Koaliční dohoda mezi uskupením Spolu (ODS, TOP-09 a KDU-ČSL) a PirSTAN (Piráti spolu se Starosty a nezávislými) ovšem konkrétní rok konce uhlí neuvádí. „Budeme vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí dříve než v roce 2038,“ uvádí se v dokumentu.

Podpis koaliční smlouvy SPOLU a PirStan
FOTO: ODS

Tento nejasný termín kritizovaly ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace. Připomněly, že Piráti a STAN slibovali ve svém společném programu před volbami rok 2033, KDU-ČSL a TOP 09 dokonce rok 2030. ODS tento postoj koaličních partnerů podle obou organizací nikdy veřejně nerozporovala a vyjádřil se k němu pouze poslanec ODS Petr Bendl, který rok 2030 potvrdil. V anketě ekologických organizací posléze podpořili rok 2030 také Piráti.

Podle ekologických organizací je nutné, aby česká společnost i průmysl věděly, na co se mají připravit, a stát dal jasný rámec pro transformaci energetiky. Z hlediska ekonomického výhledu uhlí, ochrany klimatu i možnosti čerpání evropských financí na transformaci je podle nich potřeba počítat s koncem uhlí nejpozději v roce 2030.

„Vágní formulace o rychlejším konci uhlí v koaliční smlouvě není to politické rozhodnutí, které transformace naší energetiky potřebuje. Stále chybí konkrétní rok, k němuž se má snaha vztahovat. Každý důležitý projekt, ba i jednotlivý úkol, musí mít termín, jinak je na nic. Absence termínu konce uhlí však zároveň zpochybňuje předvolební sliby, kdy Piráti, KDU-ČSL i TOP 09 jasně deklarovali rok 2030 a STAN rok 2033. ODS nic z toho nerozporovala a dokonce jeden z poslanců rok 2030 potvrdil. Podle nás by následné programové prohlášení tedy mělo obsahovat rok 2030 a také konkrétní kroky, jako je silná a koncepční podpora rozvoje domácích čistých obnovitelných zdrojů,“ řekl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.

Podle mluvčího české pobočky Greenpeace Lukáše Hrábka je zapotřebí jasný signál, že uhlí končí a že se uskuteční velké změny v energetice a spravedlivá transformace uhelných regionů. „Proto by bylo dobré, kdyby nová vláda závazek rychlejšího konce uhlí v programovém prohlášení zpřesnila, aby si náhodou někdo nemyslel, že konec uhlí bude třeba až v roce 2037,“ poznamenal Hrábek.

Výzva bývalých ministrů

Pět bývalých ministrů životního prostředí Bedřich Moldan, Martin Bursík, Libor Ambrozek, Jan Dusík a Ladislav Miko loni na podzim vydalo společnou výzvu, aby „doba uhelná“ skončila v roce 2030. „Bylo by zapotřebí odejít od uhlí do roku 2030, a to i z ekonomických důvodů, protože se očekává významný růst ceny povolenek, které využívání uhlí silně prodraží. Hlavním důvodem je ovšem urgentní potřeba posílit a urychlit celkový odklon od fosilních paliv jako hlavní součásti cesty k uhlíkové neutralitě, které jsme se zavázali dosáhnout do roku 2050,“ stálo v prohlášení.

Že Česko může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030, vyplývá rovněž z komparace studií, kterou připravil projekt Fakta o klimatu. Součástí dokumentu jsou podle zakladatele projektu Ondráše Přibyly i nová data britského think-tanku Ember, která potvrzují, že uhelnou výrobu energie a tepla mohou plně nahradit obnovitelné zdroje energie už za deset let.

Data z vybraných studií, které se zabývaly odklonem uhlí, podle Přibyly ukazují, že cíl EU dosáhnout do roku 2030 snížení takzvané uhlíkové stopy o 55 procent proti roku 1990, je možný i v Česku. Kromě dat Ember tvůrci vycházeli také ze studií společností Energynautics a BloombergNEF. Brali také v potaz čísla z vládního energeticko-klimatického plánu ČR.

„Studie se v některých aspektech liší. Dohromady ale ukazují, že odklon od uhlí jako primárního zdroje elektřiny je možný, aniž bychom ohrozili stabilitu přenosové soustavy nebo dodávky elektřiny. Odstavení uhelných elektráren závisí hlavně na naší vůli ke změně, úpravách zákonů a nutných investicích,“ upozornil Přibyla.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay