Pavel Baroch | 28. 11. 2021

Evropa přišla o 600 milionů ptáků. Nejhůře je na tom vrabec domácí, ubyla ho polovina

Nový výzkum ptáků hnízdících v Evropské unii ukázal, že za téměř čtyřicet let vymizel každý šestý pták. Celkově jde o zhruba 600 milionů jedinců. Mezinárodní tým výzkumníků z Královské společnosti pro ochranu ptáků, mezinárodní BirdLife International, a České společnosti ornitologické analyzoval údaje o 378 z 445 druhů, které jsou v evropských zemích původní.

Autoři studie odhadují, že mezi lety 1980 a 2017 ubylo 17 až 19 procent evropského ptactva, což odpovídá zhruba 560 až 620 milionům opeřenců. Ve skutečnosti jsou ale ztráty výrazně vyšší, a to až na úrovni 900 milionů. Tuto ztrátu ovšem do určité míry vyvažuje nárůst některých jiných druhů o přibližně 340 milionů jedinců. Výzkum rovněž ukázal, že se na výrazném poklesu podílí relativně málo běžných druhů, přičemž to samé platí o přírůstcích. Konkrétně: osm druhů s nejvyššími ztrátami tvoří kolem dvou třetin celkového úbytku a stejně tak je tomu u přibývajících druhů.

Studie je založena na údajích Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS), projektu Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC), a povinných zprávách členských států EU, které musejí podle směrnice EU o ptácích podávat Evropské komisi.

Na stejný problém s razantním úbytkem ptactva upozornila rovněž poslední Zpráva o stavu životního prostředí ČR. „Od roku 1982 setrvale klesá početnost ptačích populací v České republice. Zatímco početnost populací běžných druhů ptáků mezi lety 1982 až 2019 osciluje na stejných hodnotách a výrazně se nemění, početnost populací lesních druhů ptáků poklesla o 13,4 procent a početnost populací ptáků zemědělské krajiny klesla dokonce o 42,3 procent,“ uvádí se v dokumentu.

Nejhůře dopadl vrabec

„Ztráta stovek milionů jedinců velmi pravděpodobně ovlivní výhody a služby, které příroda lidem přináší, ať už je to kontrola škůdců zemědělských plodin, kterou zajišťují hmyzožraví ptáci, nebo potěšení při pozorování nádherných přírodních představení, jako jsou manévry hejn špačků, a co je ještě důležitější – kladný vliv na psychiku a životní pohodu, který nám přináší každodenní pobyt v přírodě, poslouchání zpěvu a pozorování živočichů kolem nás. Spojení s přírodou je pro člověka prospěšné mnoha způsoby,“ uvedla Alena Klvaňová, vedoucí projektu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků.

Vrabec
FOTO: Pixabay

Nejvíce zasaženým druhem je podle aktuální mezinárodní studie kdysi všudypřítomný vrabec domácí. Od roku 1980 přišel o polovinu své populace, což představuje úbytek celkem 247 milionů ptáků. Jeho blízký příbuzný, vrabec polní, zaznamenal ztráty kolem 30 milionů. Na oba druhy působí změny zemědělské politiky a hospodaření, tedy intenzifikace hospodaření, vysoké využití chemických hnojiv nebo nedostatek remízků, alejí nebo mezí. Vrabci domácí však mizí také z městského prostředí.

„V případě vrabce domácího bylo vynaloženo značné úsilí, abychom porozuměli příčinám jeho vymizení z měst a obcí. Za jeho úbytkem může stát nedostatek potravy, zejména hmyzu, který je nezbytný pro vývoj mláďat, omezené hnízdní příležitosti po rekonstrukcích budov, znečištění ovzduší nebo ptačí malárie, avšak obrázek stále zůstává neúplný,“ řekla Klvaňová.

Ještě méně jsou ornitologům známé důvody, které vedou k největším přírůstkům populací. „Je pravděpodobné, že svou roli někdy hraje klimatická změna jako v případě střízlíka obecného, u nějž má mírný průběh zimy pozitivní vliv na přežívání. Částečně zodpovědné ale za ně mohou být i jiné faktory jako třeba zimní přikrmování ptáků na krmítkách,“ poznamenala Alena Klvaňová.

Ze západu na východ

Nejvyšší celkové ztráty ale autoři studie našli u polních a lučních ptáků. Také početnost dálkových migrantů, jako je konipas luční nebo čejka chocholatá, klesla relativně více než u jiných skupin. „Je dobře zdokumentováno, že způsob obhospodařování nastavený zemědělskou politikou ovlivňuje úbytek druhové rozmanitosti. Ukazuje se, že tento efekt se objevil nejprve v západní Evropě a že k úbytku polních ptáků začalo docházet po vstupu členských zemí do EU a po přijetí Společné zemědělské politiky,“ sdělila Klvaňová.

Čejka chovolatá
FOTO: Pixabay

Ornitologové na základě aktuální studie znovu připomněli nutnost ochrany ptactva zemědělské krajiny, stejně jako ochranu podél jejich tahových cest. „V příštím roce se bude konat zasedání Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, na kterém se bude diskutovat o budoucnosti celosvětové biologické rozmanitosti a způsobech, jak zvýšit úsilí v oblasti ochrany přírody zaměřené na prevenci vymírání a obnovu početnosti druhů. Naše studie je varovným signálem, že vymírání druhů a ‚tiché jaro‘ jsou skutečnou hrozbou. Plně podporujeme zajištění pevného rámce, který by ochranu přírody postavil do popředí všech celosvětových plánů,“ uvedla Fiona Burnsová, vedoucí vědecká pracovnice Královské společnosti pro ochranu ptáků.

Že cílená pomoc může fungovat, dokazuje příklad sedmi druhů dravců, jejichž počty během posledních desetiletí stouply právě díky zvýšení jejich ochrany, například omezením využívání pesticidů nebo zavedení cílených projektů na obnovu jejich populací. Ornitologové upozornili, že bez zavedení těchto směrnic by populační pokles mnoha druhů byl bezesporu ještě o mnoho výraznější.

Příroda bije na poplach

Co dalšího by se mělo udělat? „Zvýšit rozsah a ambice přírodě blízkého zemědělství, ochrany druhů, udržitelného lesnictví a rybolovu a rychle rozšířit síť chráněných území,“ řekla Fiona Burnsová z Královské společnosti pro ochranu ptáků.

Podle Anny Stanevy, vedoucí oddělení ochrany přírody BirdLife Evropa se ukazuje, že příroda bije na poplach. „I když ochrana vzácných a ohrožených ptáků vedla k úspěšnému zotavení populací některých druhů, nezdá se, že by to stačilo k udržení populací hojných druhů.“ Staneva poukázala na to, že běžných ptáků je stále méně a méně zejména proto, že stanoviště, na kterých jsou závislí, jsou likvidována člověkem. „Postupně jsme z naší zemědělské půdy, moře a měst přírodu vymýtili. Vlády v celé Evropě musí stanovit právně závazné cíle pro obnovu přírody, jinak to bude mít vážné následky, a to i pro náš vlastní druh,“ varovala.

Alena Klvaňová, vedoucí projektu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků připomněla, že následující měsíce mohou být pro další vývoj evropského ptactva zásadní. Například připravovaný ambiciózní návrh zákona EU o obnově přírody má obsahovat právně závazný cíl zvýšit početnost druhů do roku 2030. „Přála bych si, aby naše výsledky pomohly veřejnosti i odpovědným politikům uvědomit si, že běžní ptáci nemusí být běžní navždy, nepodnikneme-li ochranářské kroky,“ upozornila Klvaňová.

Alena Klvaňová
FOTO: Česká společnost ornitologická

Česká společnost ornitologická, Hnutí Duha a Nadace Partnerství na konci loňského roku spustily výzvu „Za zdravou a pestrou krajinu“, která reaguje na nedostatečně řešené problémy zemědělské krajiny, na něž mimo jiné doplácejí i některé druhy ptactva. Výzva usiluje o takové nastolení zemědělských dotací, které by přispěly k návratu pestrého života do krajiny, zlepšení stavu půdy či snížení zbytků pesticidů v potravinách.

„Ročně ztrácíme až 21 milionů tun ornice a více než polovina půdy je ohrožena erozí. Za posledních 30 let ubyly v zemědělské krajině 2 miliony ptáků. Kvůli klimatické změně vysychají studny a zároveň jsou obce zaplavované přívalovými dešti. Poškození zemědělské půdy jako problém vnímá 86 procent Čechů a Češek,“ upozornil Jan Skalík z Hnutí Duha.

„Bez zvyšování pestrosti krajiny se nepodaří zastavit dosavadní propad druhové rozmanitosti a krajina nebude schopna čelit probíhajícím klimatickým změnám. Součástí otevřené zemědělské krajiny se musí stát nejrůznější prvky na úrovni nejméně 10 procent její výměry, jako jsou meze, liniová zeleň, remízky, mokřady, úhory nebo květnaté pásy, které podpoří mizející druhy živočichů a současně přispějí ke snížení rizika eroze a k lepšímu zadržení vody v krajině,“ uvedl Václav Zámečník z České společnosti ornitologické.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay (vrabec)