Svět poháněný bezemisní energií je příležitost, shodnou se experti

Evropská energetika zelená. V Česku lze najít rozporuplné pohledy na Evropskou zelenou dohodu. Zeptali jsme proto osobností z byznysu, vedení krajů či bankovnictví na to, jak moc velkou příležitostí je zelená vlna pro česká města a regiony. Oslovení experti také odpovídají na to, jaká je jejich představa zeleného města budoucnosti?

Martin Prax

24. 11. 2021

Pavel Cyrani, místopředseda představenstva ČEZ: Elektromobilita znamená čistší vzduch v našich obcích a městech

„Zelená energetika je výzva i příležitost pro obce, města a regiony, ale také pro nás pro energetické společnosti. My v ČEZ jsme si toho vědomi, a tak jsme oznámili velké ambiciózní cíle. Chceme postavit do roku 2030 celkem 6000 MW obnovitelných zdrojů, zcela skončit se spalováním uhlí v teplárnách a omezit ho na minimum v našich elektrárnách. Pro uhelné regiony bude transformace náročná ale jsou tu i velké příležitosti, například v Ústeckém kraji pracujeme na projektech výstavby dolu na lithium a továrny na bateriové články do elektromobilů. To přinese do regionu tisíce pracovních míst, řadu z nich s vysokou přidanou hodnotou. Gigafactory a lithium jsou příležitosti posunout náš automobilový průmysl a těžařství na další úroveň. Elektromobilita nás sice na začátku může bolet, ale zároveň znamená čistší vzduch v našich obcích a městech. Na modernizaci energetických hospodářství měst a průmyslu se zaměřuje naše dcera ČEZ ESCO. V českých městech instalujeme střešní fotovoltaické elektrárny, vylepšujeme teplárenské soustavy a velmi oblíbené jsou projekty energetických úspor. Loni díky těmto projektům naši zákazníci uspořili přes 230 milionů korun. Energetika měst budoucnosti bude založena na obnovitelných a bezemisních zdrojích energie, doprava bude elektromobilní a města budou využívat kombinaci výhod centrálního zásobování energiemi a chytrých prvků decentrální energetiky.“

Jiří Hlavenka, radní Jihomoravského kraje: potřeba začít dnes a konat s velkou intenzitou

„Agendu označovanou jako Green Deal, která nicméně v mém pojetí zahrnuje i řadu aspektů v oblasti ochrany životního prostředí (tedy nezužoval bych to jen na ‚emise CO2‘, jak se často činí), považuji právě pro municipality a kraje za naprosto stěžejní a určující pro příští dekády. Přičemž, což je právě tak důležité, je potřeba začít dnes a konat s velkou intenzitou. Důvody jsou dva. První je nezbytnost a naléhavost – zkrátka tomu neutečeme, není jiná cesta než konat, pokud nechceme nechat svým potomkům zemi, kterou možná už ani nepůjde napravit (viz body zlomu). Neuděláme-li to my, nikdo jiný to za nás neudělá, a ostatně jsme se k tomu i zavázali. Druhý důvod spočívá v tom, že obce, města i kraje zde mají zásadní roli v tom, že zastupují území a obrovskou škálu aktivit na něm: jsou vlastníky tisíců budov, obvykle velkých (tedy mohou jít příkladem v energetickém managementu) – tím pak nastaví standard i pro další vlastníky nemovitostí. Jsou velkými zaměstnavateli, jsou organizátory veřejné dopravy, jsou tvůrci územního rozvoje nad svými územími – ve všech těchto a řadě dalších aspektů své působnosti mohou a měli by být lídry v realizaci Green Dealu. A dám rovnou jeden konkrétní případ: využití střešního fondu jen budov ve veřejném vlastnictví v zemi pro fotovoltaiku by vyrobilo tolik energie, kolik má vyrobit chystaný a nesmírně nákladný nový blok Dukovan.“

Jan Staněk, bloger, Electro Dad: Polovinu jízdních pruhů pro kola a koloběžky

„Je to příležitost decentralizovat, dekarbonizovat energetiku našich měst a regionů. Jak se mohou proměnit, kam se mohou posunout? Minimalizovat energetickou náročnost budov a dopravy. Osadit střechy (veřejných) budov a parkoviště fotovoltaikou a v rámci komunitní energetiky dekarbonizovat a výrazně zlepšit energetickou soběstačnost. Jaká je má představa zeleného města budoucnosti? Město, ve kterém je hojně vzrostlé zeleně jako takové. Je do velké míry energeticky soběstačné (fotovoltaika na střechách, nad všemi parkovišti). Polovina jízdních pruhů dedikovaná pro kola a koloběžky. Do rozšířených center může pouze tichá, lokálně bezemisní doprava, která je z většiny sdílená a autonomní.“

Petr Hlubuček, náměstek primátora hlavního města Prahy: Fotovoltaické panely na nevyužité střechy

„Jde o naprosto jedinečnou příležitost, kdy můžeme snížit množství škodlivých emisí a zároveň získat desítky miliard korun z evropských fondů na transformaci našich zdrojů energie. Praha je v současnosti závislá na energiích vyráběných z fosilních zdrojů, které jsou jedním z hlavních důvodů vysoké produkce emisí. My chceme představit možnosti, jak si čistou energii vyrábět přímo na území města a především z obnovitelných zdrojů. Fotovoltaické panely na tisících nevyužitých střechách, vytvoření jednotného distribučního místa a užší spolupráce s pražskými firmami a podnikateli – to jsou jen některé ze způsobů, jak toho docílit. Dobré je, že svou troškou k tomu může přispět každý. Logika hierarchie opatření pro udržitelnou energetiku a budovy vychází z jednoduché premisy. Město nemůže chtít po svých občanech něco, co samo nečiní. Navíc, bez dostatečně příznivých podmínek můžeme jen stěží doufat, že se nám na naši stranu podaří získat i významnou část veřejnosti. A bez veřejnosti žádné uhlíkové neutrality nedosáhneme. Proto se všemi opatřeními začínáme na úrovni hlavního města. Chci, aby Praha byla v tomto skutečným lídrem a ukazovala nejen ostatním městům, ale i vládě, jak lze na transformaci energetiky profitovat ekologicky i ekonomicky. Díky 69 konkrétním opatřením obsaženým v našem klimaplánu bude Praha i v budoucnu dobré místo pro život.“

Fady Al-kheir, předseda představenstva společnosti Energon Holding: Úspěšné město budoucnosti využívá svou jedinečnost

„Nové technologie a inovativní obchodní modely nabízejí městům a regionům příležitost vytvářet platformy, které mohou být jak novým a stabilním zdrojem příjmů, tak se mohou podílet na formování atraktivního podnikatelského a komunitního prostředí. Zásadní je schopnost managementu měst novou situaci pochopit a příležitostem se otevřít. Klíčové je pochopit princip, na kterém stojí finanční nástroje, a jak se liší od dosavadně převládajícího paradigmatu dotací. EIB (Evropská investiční banka) městům nabízí expertní podporu v přípravě investovatelných projektů. Mezi klíčové dovednosti bude patřit spolupráce se soukromým sektorem a schopnost vytvářet projekty PPP (public private partnership), ať už na úrovní investičních platforem (fondů) nebo na úrovni konkrétních investičních záměrů (např. microgrid s decentrálními zdroji pro městskou čtvrť nebo komunitní teplárna).

Města mohou reagovat rychleji a adresněji. EU legislativa, technologie, změny ve finančním sektoru jsou pro takovýto vývoj extrémně příznivé. Úspěšné město budoucnosti bude respektovat a využívat svou jedinečnost. Energetiku, dopravu, odpadové hospodářství bude strukturovat a plánovat s ohledem na svá geografická, urbanistická a strategická specifika. Bude to město s jasnou vizí a identitou. Lidé potřebují a chtějí čisté a zdravé životní prostředí, pracovní/podnikatelské příležitosti, sociální infrastrukturu, rozumnou dopravu a výhled na udržitelnou kvalitu života pro sebe a budoucí generace. Zelená města budoucnosti toto budou schopna lidem poskytnout a z této své schopnosti budou profitovat. Vzorem pro ČR mohou být progresivní městské projekty v Německu, Rakousku a Švýcarsku.“

Martin Pěchouček, ředitel útvaru Rozvoj obchodu a klimatická změna v ČSOB: zelená řešení pro energetiku nebo bydlení mohou být levnější

„Vedení českých měst a regionů řeší tisíce každodenních úkolů a problémů spojených s fungováním dopravní a energetické infrastruktury, logistikou a zásobováním, službami, bydlením…. Vedle ekonomiky berou při rozhodování stále více na zřetel životní prostředí a kvalitu života občanů vůbec. Tlak veřejného mínění i regulace bude stále více favorizovat udržitelná, tj. i zelená řešení.

Čistý vzduch, čistá voda, veřejná zeleň, to vše něco stojí. Díky moderním technologiím a také díky veřejné podpoře, nemusí být zelená řešení pro energetiku, dopravu, bydlení a další oblasti života města ekonomicky méně výhodná. Někdy jsou dokonce i levnější.

Naše zkušenosti potvrzují, že střední a malé obce řeší zejména odpadové hospodářství, kdy důraz je kladen na třídění odpadu, aktivní využívání bioodpadu a náhradu vytápění pevnými palivy. I díky podpoře státu (zelená úsporám) a zejména krajů (kotlíkové dotace) se daří staré kotle nahrazovat moderními, případně tepelnými čerpadly. Řada měst a obcí realizuje energeticky úsporné projekty zahrnující veřejné osvětlení, energetické hospodářství budov, jako jsou školy, domy pro seniory, budovy úřadů apod. Větší města dnes kromě toho řeší elektromobilitu a postupně pořizují elektromobily či autobusy a budují dobíjecí stanice.

Ve všech těchto projektech jsou dnes významným partnerem vedení měst a regionů banky, a to nejen při financování zelených investic, nýbrž i v dotačním poradenství a šíře v poradenství v celém spektru udržitelnosti."

Autor: Martin Prax

Foto: Pixabay