ČVUT ušetří přes čtvrtinu energie díky komplexní renovaci budov

Kvalitní rekonstrukce budov jsou jedním z dílů skládačky zelených opatření, která podpoří ekonomiku a pomohou ušetřit výdaje za energii. O přínosech projektů EPC (úspor energie se zárukou) píší experti z konzultační společnosti SEVEn.

Jaroslav Maroušek

15. 11. 2021

Evropská unie vyčlenila na podporu reforem a investic ke zmírnění ekonomických a sociálních dopadů pandemie koronaviru 723,8 miliardy EUR. Tyto jsou k dispozici členským státům v podobě půjček a dotací poskytovaných nástrojem Recovery and Resilience Facility, a to na základě jejích národních plánů obnovy. Cílem je učinit evropské ekonomiky udržitelnějšími, odolnějšími a lépe připravenými na výzvy a příležitosti zelené a digitální transformace.

Kvalitní energetické renovace budov jsou přitom investice, jež k těmto cílům spolehlivě vedou, a to v oblasti zelené transformace. Mezinárodní energetická agentura na základě své analýzy IEA (2020) doporučila, aby se podpora renovací budov stala jedním z klíčových opatření programů ekonomické obnovy. Silnou stránkou energetických renovací budov je nejen ekonomická stimulace, ale také skutečnost, že zvyšování energetické účinnosti je náročné na pracovní síly a tak vytváří nová pracovní místa. Renovace budov nelze přemístit do jiné země ani regionu – musí se dít tam, kde budova stojí.

Šetření energie je cesta k nezávislosti Česka na dovozech paliv

Úspory energie vyplývající z renovací budov nejen snižují provozní náklady, ale i závislost na dovozu energie. To jsou přínosy, jejichž atraktivita se prudce zvýšila s několikanásobným růstem cen elektřiny a zemního plynu za poslední rok. Stejně tak s prohlubující se klimatickou krizí roste i hodnota snížení emisí skleníkových plynů, jenž tyto úspory přinesou.

Podle českých expertů na renovace budov (Holub et al. 2020) má tato přínosná strategie jen dvě slabá místa, která lze postupně překonat: vyžaduje kvalitní odbornou přípravu a stejně jako všechny dlouhodobé investice také vyšší počáteční náklady. S obojím může stát pomoci zavedením vhodných stimulů. Kvalitní příprava sice tvoří jen malou část celkových nákladů projektu, nicméně je pro úspěšnou renovaci klíčová. Přesto je podceňována a brání jí často zvyklosti vytvářené desítky let a komplikace spojené se zaváděním nových postupů. Změna myšlení je sice náročný a zdlouhavý proces, ale i zde mohou pomoci motivační a vzdělávací programy, bude-li to pro stát skutečně priorita.

Miliardy korun pro renovaci veřejných budov

Dotace v objemu 8 mld. Kč podpoří renovace veřejných a státních budov a veřejného osvětlení v České republice. Národní plán obnovy České republiky, jenž v současnosti čeká na schválení Radou EU, počítá do konce roku 2026 v rámci komponenty 2.2 Snižování spotřeby energie s vyčleněním 8 mld. Kč na renovace veřejných a státních budov a veřejného osvětlení. Očekává se, že na podzim budou zveřejněny konkrétní podmínky podpory a termín pro podání žádostí bude v prvních měsících roku 2022. Předpokládanou podmínkou tohoto programu je, že realizací projektu musí dojít k min. úspoře 30 % primární energie z neobnovitelných zdrojů nebo emisí CO2 oproti původnímu stavu.

Pro tuto podporu jsou vhodné také projekty, jenž realizují komplexní renovace budov kombinací dotace s energetickými službami se zaručeným výsledkem (EPC). Značný potenciál takovéto kombinace je v nemocničních areálech, budovách ve vlastnictví města a dalších veřejných institucí. Metoda EPC a proces výběru dodavatele jednacím řízením umožní klientovi ujasnit si své požadavky na realizaci, ale také tvoří rámec pro jejich zaručení smlouvou a umožňuje je uvést do souladu s běžným provozem. Na druhé straně aplikovaná kritéria co největších úspor a co nejnižších nákladů vedou dodavatele k maximalizaci technických možností úspor s respektováním ekonomického optima.

ČVUT ušetří přes čtvrtinu energie díky renovaci budov

Následováníhodným příkladem kvalitní komplexní renovace budov realizovaným kombinací metody EPC a dotací je projekt na Českém vysokém učení technickém (ČVUT), jenž byl oceněn v soutěži Chytrá města 2020. Projekt ušetří ČVUT roční spotřebu energie celého souboru budov o 27 %, a to konkrétně 5 300 GJ tepelné energie, 9 100 MWh elektrické energie a 5 100 MWh zemního plynu. Kromě uspořených nákladů jsou dalšími přínosy každoroční úspora 4 200 t CO2 a 71 500 m³ vody a v neposlední řadě komfortnější prostředí pro studenty.

Celková cena projektu ve výši 232 mil. Kč bez DPH pokrývá investice do stavebních i technologických opatření stejně tak jako finanční náklady a bude splácena po dobu trvání smlouvy 11 let. Z Operačního programu životní prostředí (OPŽP), jenž využívá prostředků EU, je hrazena část investice ve výši 58 mil. Kč. Dotace hradí stavební úpravy, které mají dlouhou dobu návratnosti, ale bez kterých by byl celkový přínos energetické modernizace menší. Zbytek investice se zaplatí z dosažených úspor nákladů, jež jsou garantovány ve výši téměř 22 mil. Kč ročně.

ČVUT je nejstarší technická univerzita v České republice a sídlí v hlavním městě Praze. Koleje a menzy patřící této vysoké škole se nacházejí na deseti různých lokalitách v regionu města. Pro projekt EPC bylo vybráno celkem 35 budov rozprostřených v devíti lokalitách.

Projekt je dobrým příkladem toho, že značných úspor energie lze dosáhnout i tam, kde všechny budovy vybrané pro renovaci spadají pod památkovou ochranu. Zatímco technologická opatření mohla být navrhována většinou bez omezení, stavební opatření byla silně limitována rozhodnutím Národního památkového ústavu (NPÚ).

Zateplovací systémy na čelních fasádách budov nebyly povoleny nikde a NPÚ povolil pouze zateplení stropů a střech, pokud tato opatření nebyla příliš viditelná a neměnila vzhled budovy. Některé budovy pocházejí z přelomu 19. a 20. století, jiné z období mezi dvěma světovými válkami a některé až z druhé poloviny minulého století. Architektonickým skvostem je Hlávkova kolej v centru Prahy, kde bylo patnáct různých typů oken vyrobených na zakázku.

„Nejobtížnější bylo skloubit požadavky památkové péče s nároky na energetickou úsporu budov, ale výsledek stojí za to. Spokojeni jsou uživatelé i památkáři,“ říká generální ředitel dodavatelské společnosti ENESA Milan Dorko. „Tam, kde to bylo možné, byla provedena repase původních oken a vloženo dvojsklo. Část oken však bylo třeba nahradit replikou s dvojsklem, v barevnosti z roku 1904, s minimální tloušťkou izolačního dvojskla a původní zdobností závěsů, mosazných kliček a dalšího kování.“

Kromě stavebních opatření byly v rámci projektu realizovány desítky energeticky úsporných opatření na technologiích budov, a to zejména:

  • rekonstrukce energetických zdrojů s instalací kondenzačních kotlů u budov s vlastní kotelnou
  • rekonstrukce výměníkových stanic u budov napojených na CZT
  • instalace nového řídicího systému a zavedení energetického managementu
  • modernizace osvětlení: instalace LED svítidel.

Projekt byl zahájen na začátku roku 2018. Zadavatel pověřil poradenskou společnost SEVEn s.r.o. organizací veřejné soutěže na výběr poskytovatele EPC, a to včetně přípravy rozsáhlé zadávací dokumentace. Během měsíců srpna a září probíhaly prohlídky objektů, kterých se společně zúčastnily odborné týmy všech účastníků soutěže. Předložení první verze předběžných nabídek bylo stanoveno na listopad 2018.

Na první kolo jednacích řízení byli účastníci pozváni v únoru 2019. Jednání probíhala s každým účastníkem zvlášť a na základě závěrů byly zpracovány požadavky na nové předběžné nabídky. Po třetím kole jednání byli účastníci vyzváni k předložení konečných nabídek. Hodnotitelská komise vybrala vítěznou nabídku podle čtyř kritérií stanovených v zadávací dokumentaci: výše dosažených úspor nákladů, celková cena, kvalita technického návrhu a procentuální výše překročení minimální požadované výše úspor energie. Kvalita technického návrhu zahrnovala několik dílčích kritérií. Další kvalitativní požadavky byly zahrnuty již v zadávací dokumentaci a byly také dojednávány v průběhu jednacího řízení.

EPC smlouva mezi zadavatelem a vítězným uchazečem ENESA byla podepsána v srpnu 2019. Následující měsíce probíhala podrobná verifikace všech datových podkladů a pro každou budovu byly připraveny detailní projektové dokumentace. Instalace úsporných opatření byla ukončena v prosinci roku 2020 a od ledna 2021 byla zahájena poslední fáze – plnění garantovaných úspor a jejich pravidelné vyhodnocování.

Více o projektech EPC a jejich financování v ČR i jiných evropských zemích se můžete dočíst v publikacích evropského projektu REFINE na jeho webové stránce https://refineproject.eu/.

Autoři: Jaroslav Maroušek, Jana Szomolányiová, SEVEn – The Energy Efficiency Center, z.ú.

FOTO: ČEZ ESCO (titulní fotografie: Koleje Strahov, ČVUT)