Nová vláda chce restartovat českou energetiku. Jak moc její plány dávají smysl?

V pondělí 8. listopadu zveřejnila rodící se koalice Petra Fialy svou koaliční smlouvu. Část, která se zaměřuje na plánované kroky v energetice, dává šanci na významný posun Česka v rozvoji nízkouhlíkových řešení.

Martin Prax

8. 11. 2021

„Vznikající vláda může a vlastně také musí posunout Česko vpřed v rámci modernizace energetiky. V minulém desetiletí bývalé vlády zaspaly a nedokázaly připravit potřebné impulsy pro rozvoj nízkouhlíkových řešení, tedy zejména levných typů obnovitelných zdrojů nebo rychlejší tempo renovací budov," upozornil ve svém hodnocení koaličních závazků Svaz moderní energetiky.

Body v energetice, které budoucí strany ve vládě Petra Fialy zahrnuly do koaliční smlouvy, ukazují, že Česko začne brát vážně současnou proměnu energetiky. Vyjednavači za koalice SPOLU a Pirátů se STAN se například dohodli na tom, že začnou brát vážně nadcházející energetickou transformaci k obnovitelným zdrojům. Koalice pak deklaruje, že „Budoucnost české energetiky vidíme v kombinaci jaderné energie, decentralizovaných obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky na střechách, jejíž energii budeme skladovat v bateriích, a ve zvyšování energetické účinnosti."

Posunem je také realistický pohled na Evropskou zelenou dohodu, tedy plán na přechod evropské ekonomiky s cílem zajistit klimatickou neutralitu k roku 2050. Koalice se zavázala, že Green Deal bude chápat jako příležitost, a to s cílem zajistit investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření výraznou modernizaci české ekonomiky, ale také šanci ke zvýšení kvality života a zlepšení životní prostředí. Koalice pak dodává, že „Při vyjednávání konkrétních opatření bude vláda na půdě EU zohledňovat možné sociální dopady a specifické podmínky České republiky. Vláda urychleně připraví dopadové studie pro jednotlivé návrhy a totéž bude iniciovat i vůči Evropské komisi.

V části konkrétních kroků se koalice zavázala aktualizovat státní energetickou koncepci tak, aby odpovídala závazkům a podmínkám ČR na evropském energetickém trhu. To je úkol, ve kterým ministerstvo průmyslu vedené Karlem Havlíčkem propadlo. Na aktualizaci vůbec nepracovalo - i přes fakt, že většina expertů upozorňovala, že stávající koncepce byla z velké části překonaná již v době svého vzniku.

Uhlí skončí

V oblasti teplárenství pak chce budoucí vláda najít cestu k nízkouhlíkovým řešením. Jako přechodové palivo preferuje zemní plyn. Chce také podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. „Pro dekarbonizaci teplárenství připravíme urychleně strategii, kterou projednáme s relevantními partnery. Budeme vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí dříve než v roce 2038," dekatuje se v koaliční smlouvě. Rok 2038 však může být podle řady analytiků pozdě. Cena emisní povolenky povede k odchodu od uhlí spíše okolo roku 2030.

Vláda Petra Fialy se hlásí k podpoře jádra, a to včetně vývoje malých modulárních reaktorů. Je však otázkou, zda budou nové jaderné reaktory dávat ekonomický smysl v horizontu let, kdy by měla být stavba reaktoru v Dukovanech hotová. Okolo roku 2040 totiž bude drtivá většina elektřiny v rámci evropské sítě z obnovitelných zdrojů, kterým cena jaderné elektřiny nemůže konkurovat.

Zelená energie má šanci na restart

Na rozdíl od přístupu vlády Andreje Babiše se koalice SPOLU a Pirátů se STAN hlásí k potřebě rozvíjet také obnovitelné zdroje. Ty by se měly podle koaliční smlouvy rozvíjet na bázi technologické neutrality. „Přispějeme k rehabilitaci fotovoltaiky, protože ji považujeme v našich geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj. Nová fotovoltaická zařízení na minimálně sto tisících střech do roku 2025. Připravíme nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku, vlastníkům se zjednoduší instalace zařízení na domech, získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat. Podpoříme obce a společenství v jejich budování bez administrativních omezení," lze z koaliční smlouvy ocitovat možná nejpokrokovější část.

Ozelení programu rodící se vlády přivítal například Svaz moderní energetiky. „Klíčové je přihlášení se k potřebě restartovat rozvoj solární energetiky například závazkem vybudování 100 tisíc solárních střech nebo připravit nový energetický zákon, který umožní domácnostem sdílet zelenou energii. Příslibem pro stabilní přesun české energetiky od uhlí jsou také jasné závazky vznikající vlády v podpoře obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti v rámci programů Modernizačního fondu a Nové zelené úsporám,“ komentuje body koaliční smlouvy Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Svaz podporuje také záměr budoucí vlády chápat Evropskou zelenou dohodu jako příležitost. To se podle Svazu moderní energetiky může v konkrétních obrysech promítnout do úsilí Česka získat pro naši republiku gigatovárnu na výrobu baterií. Podobný projekt by dal impuls k vytvoření 30 tisíc nových pracovních příležitostí v rámci celého dodavatelského řetězce. Podobné projekty by pomohly zajistit plynulou transformaci českého automobilového průmyslu na etapu čisté mobility.

Autor: Martin Prax

FOTO: ODS (podpis koaliční smlouvy)