Globální oteplování a s ním spojené výkyvy počasí a zejména nepředvídatelné srážky v posledních letech výrazně ovlivňují pěstování českého chmele. Řešení přináší nový projekt PRO CHMEL, který spojil experty z celého světa a za pomoci nejmodernějších technologií pomůže pěstitelům k efektivnějšímu zavlažování chmelnic. Hlavním cílem je zachovat český chmel v dostatečném množství a kvalitě i do budoucna.

Plzeňský Prazdroj nedávno na pražské náplavce provedl mezi návštěvníky netradiční test. Dal jim ochutnat ze dvou druhů piva. V jednom přitom byl přítomný chmel, ve druhém nikoli – to ovšem amatérští degustátoři nevěděli. Po ochutnání měli říct, který nápoj jim chutnal více. Na 85 procent označilo ten, který obsahoval chmel.

„Bez chmelu by pivo nechutnalo tak, jak ho známe. Dává mu hořkou chuť i typickou vůni. Spolu s vodou a ječmenem jde o zásadní surovinu, o kterou se musíme starat, aby si miliony lidí v Česku i ve světě mohly stále vychutnávat české pivo,“ uvedl Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje, vedoucí projektu PRO CHMEL, jehož smyslem je udržet typickou tuzemskou plodinu se zelenými šiškami i pro budoucí generace.

Vedle Plzeňského Prazdroje se do projektu zapojila ještě jeho mateřská společnost Asahi a rovněž Microsoft, Agritecture a samozřejmě pěstitelé ze žatecké chmelařské oblasti. Nejmodernější technologie mají chmelařům pomoci mapovat srážky, vlhkost a obsah živin v půdě, a to až na úroveň jednotlivých částí chmelnic. Ukážou i to, jak rostliny chmele reagují na jednotlivé změny počasí i stav vody a minerálů.

Projekt, na němž spolupracují desítky expertů ze tří kontinentů, tedy od Singapuru po San Francisco a od Bělehradu po Quebec, přinese softwarové řešení, které bude pěstitelům poskytovat detailní informace pro optimální pěstování rostlin. Ukáže jim, kdy a jak intenzivně se mají jednotlivé části chmelnic zavlažovat, aby rostliny prospívaly a pěstitelé zároveň neplýtvali vodou, které je zejména v některých částech Žatecka nedostatek. Jen v prvním roce vyjde projekt na přibližně osm milionů korun.

Rozkolísaná produkce

Chmel je více než mnohé jiné plodiny závislý na dostatku vláhy. Jestliže je jí málo, rostlina strádá. Pokud má vody dost, dokáže během dvou měsíců narůst až do výšky sedmi metrů. A úroda je pak bohatá a kvalitní. To je případ i letošní sklizně. Z údajů vyplývá, že by úroda mohla přesáhnout hranici osmi tisíc tun suchého chmele.

„Tolik se v Česku naposled sklidilo v roce 1996. Tehdy ale byla podstatně vyšší výměra chmelnic. Letos na tom má hlavní podíl počasí, které bylo pro chmel víc než příznivé. Pršelo každý měsíc, a to i v jinak suchých místech na Žatecku,“ řekl Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec. Dodal, že takové počasí by si chmelaři přáli každý rok.

„Bohužel je to ale zase extrém. Sice pozitivní, ale ze zkušenosti posledních deseti patnácti let víme, že za rok to může být o desítky procent opět horší právě kvůli výkyvům počasí. A pro nás by bylo lepší, kdyby, stejně jako v minulosti, byly roky vyrovnané,“ konstatoval Rosa.

V posledních deseti letech produkce chmele každoročně výrazně kolísá, a to právě kvůli nestálému počasí a nedostatku vláhy. Příkladem je rok 2012, kdy české chmelnice vyprodukovaly jen 4 300 tun, zatímco o čtyři roky později více než 7 700 tun. Rozdíl v úrodě byl tedy 44 procent, přičemž rozloha chmelnic se změnila jen o 8,5 procent.

„Proto jsme museli některé plochy v poslední dekádě kvůli klesající hladině spodních vod dokonce zcela opustit. Nic na tom nemění ani silné lijáky loňského, ale vlastně i letošního léta. Pokud totiž prší jen někde a jen někdy, a to ještě v podobě prudkých přívalových dešťů, je to na škodu. Voda totiž může mechanicky poškodit rostlinu, nestačí se vsáknout, odteče a rostlina trpí suchem dál,“ vysvětlil Zdeněk Rosa z Chmelařství, družstvo Žatec.

Chmelnice
FOTO: Pixabay

Chmelové EKG

Proto vznikl projekt PRO CHMEL. „V posledních letech jsme pěstitele podporovali prostřednictvím projektu Chytrá chmelnice, který mapoval srážky v jednotlivých oblastech. Chtěli jsme se ale dostat ještě dál a nabídnout chmelařům co nejpřesnější data o půdě a klimatických podmínkách nejen na konkrétní chmelnici, ale dokonce i řádek od řádku,“ řekl Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje, vedoucí projektu PRO CHMEL.

Důležité je zapojení americké společnosti Agritecture, specialisty na chytrá technologická řešení v zemědělské výrobě. Ta už letos na podzim umístila na první chmelnice meteostanice a zavede do půdy senzory. Na jaře je pak aplikuje i na rostliny chmele, které tou dobou už porostou nad zemí. „Jde o takové chmelové EKG, které poskytne unikátní informace o tom, co český chmel potřebuje. Během celého jednoho růstového cyklu až do sklizně 2022 budeme sbírat data o vlivu počasí na růst chmele,“ vysvětlil Henry Gordon-Smith, výkonný ředitel Agritecture.

Použité technologie umožní získat unikátní vstupní databázi dat. Tu doplní Microsoft o satelitní snímky i analýzu historických údajů o klimatu v jednotlivých mikroregionech. Obě technologické společnosti pak spolu vyvinou software s mobilní aplikací, který za pomoci umělé inteligence vyhodnotí sesbíraná data tak, aby pěstitelům poradila, při jakých klimatických podmínkách a na kterých částech chmelnic mají zavlažovat. To by mělo vést nejen k úsporám vody, ale zejména k zachování kvality chmele i vypěstovaného množství.

Projekt míří i do ciziny

„Svět čelí stále novým a novým environmentálním výzvám, proto se našimi technologiemi i grantovým programem snažíme podporovat jejich řešení. Věříme, že se nám podaří pomoci i českému chmelu,“ sdělil Alex Mitro ze společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko. Dodal, že v dalším kroku by jeho firma chtěla pěstitelům nabídnout nástroj, který by na základě přesné předpovědi chmelařům radil, kde nezalévat a kde naopak vláhu přidat.

„Doufáme, že díky planetárnímu počítači – nástroji, který budujeme s cílem pomoci lidem pochopit ekosystém kolem nich prostřednictvím dostupných dat – budeme schopni lépe monitorovat a modelovat dopad klimatu i lidské činnosti na růst chmele,“ poznamenal Alex Mitro.

Projektu PRO CHMEL se v první vlně účastní šest pěstitelů z oblasti Žatecka. Ti byli ve spolupráci s Chmelařským institutem a Svazem pěstitelů chmele ČR vybráni tak, aby pokryli co možná nejširší škálu půdních a klimatických podmínek, v nichž se na Žatecku chmel pěstuje. Počítá se přitom s tím, že technologické řešení, které vznikne po příští sklizni, budou moci používat i další chmelaři nejen z Žatecka, ale z celého světa.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay