Pavel Baroch | 11. 10. 2021

Vědci varují: vypuštění rysů do polské přírody může přinést víc škody než užitku

Poláci v rámci záchranného programu vypustili nedávno do volné přírody v Západopomořanském vojvodství dvaapadesát rysů. Ačkoli to na první pohled vypadá jako správný krok pro záchranu ohroženého druhu, české vědce přimělo toto rozhodnutí k nebývale ostré reakci. Upozornili, že návrat této skupiny kočkovité šelmy do volné přírody nesplňuje mezinárodní kritéria. A nakonec tak může způsobit více škody než užitku.

Rys ostrovid je kriticky ohrožené zvíře. Život mu komplikuje rozdrobená krajina, nedostatek migračních koridorů, hustá síť silnic, ale také pytláci. Vědci a ochránci přírody se snaží vzácnou šelmu zachránit a dostat zpět do evropských lesů. Na starém kontinentu je několik reintrodukčních programů: na slovinsko-chorvatsko-italském pomezí a ve Falckém lese v Německu. Poláci vypustili do volné přírody v Pomořansku více než padesátku rysů.

Podle zoologů z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, Mendelovy univerzity v Brně, Správy národního parku Šumava a Hnutí DUHA ovšem polští kolegové nedodrželi evropská pravidla pro vracení rysů zpět do volné přírody. Na jejich chyby upozornili v prestižním vědeckém časopise Biodiversity and Conservation.

Čeští odborníci v něm kritizují mimo jiné nedostatečnou mezinárodní koordinaci. Vypuštění rysové vyrostli v zajetí a není jasné, jak si se životem ve volné přírodě poradí. Kvůli nedostatku informací o jejich genetickém původu mohou ohrozit okolní rysí populace nezdravým spojením různých genetických linií.

Střílející myslivci

Čeští experti upozornili, že se rysové vypuštění v polském Pomořansku mohou rozptýlit až do blízkosti původních populací, jako jsou baltská nebo karpatská. Jsou mezi nimi také zvířata, která ochranáři vyhledali mezi německými soukromými chovateli. Ti mají ve svých chovech převážně rysy sibiřského původu. „Jsou větší než rysi karpatští a mohou tedy svým menším ‚bratrancům‘ konkurovat, nebo je přímo ohrožovat,“ upozornila Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR
FOTO: Akademie věd ČR

Podle českých vědců si navíc rysové narození v zajetí mohou život v divočině usnadňovat lovením hospodářských zvířat. Není přitom jasné, jak chovatelé zareagují na šelmy lovící v jejich stádech. Dva z vypuštěných rysů se podle zoologů už objevili na území Česka, a to v Národním parku České Švýcarsko a v Jeseníkách. Zvířata se podle pozorovatelů chovala nezvykle smělým chováním.

Dlouhodobým problémem, který ohrožuje rysí populace, je pytláctví. Například v anonymní anketě, kterou před několika lety mezi stovkami myslivců uspořádala Česká zemědělská univerzita, se k zastřelení rysa přiznala nemalá část z nich. „Celková hodnota 14,2 procent dotazovaných myslivců, kteří se k nelegálnímu lovu přiznali, je vysoce alarmující,“ uvedli autoři výzkumu Jaroslav Červený a Tomáš Kušta. Zabíjení rysa je přitom zakázáno zákonem.

Podle zoologa Jana Mokrého ze správy šumavského národního parku je tolerance rysa ze strany vybraných zájmových skupin obyvatelstva pro jeho další ochranu zcela zásadní. Zdůraznil, že je důležitá dlouhodobá spolupráce s veřejností včetně poskytování správných informací o životě velkých šelem a vyvracení různých mýtů. „Tuto práci ale může špatně provedený reintrodukční program zhatit,“ varoval Mokrý.

Zvířata v mrazáku

Dříve rys obýval prakticky všechny lesní oblasti Eurasie. Na českém území se mu dařilo přibližně do přelomu 18. a 19. století. Následně ho lidé vyhubili, stejně jako jinde v Evropě. Díky reintrodukčním programům se podařilo šelmy do lesů vrátit. V současnosti jsou po starém kontinentu roztříštěny do několika izolovaných populací.

Také Šumava zažila úspěšný návrat rysa ostrovida: v letech 1982 až 1989 bylo na české straně vypuštěno 17 divokých zvířat původem ze Slovenska. Vloni se na česko-bavorsko-rakouském pomezí uskutečnil v rámci projektu 3Lynx nejrozsáhlejší monitoring rysí populace. Výsledkem bylo zjištění, že na rozloze 13 tisíc kilometrů čtverečních žije 107 samostatných rysů.

„Dlouholetým monitoringem rysa ostrovida v národních parcích Šumava a Bavorský les jsme zaznamenali nárůst hustoty samostatných jedinců rysa. To by mohlo naznačovat mírně pozitivní trend v celé populaci. Přitom situace rysích rodin v národních parcích se nezměnila, znamená to tedy, že spíš přibyla mladá zvířata narozená mimo území národních parků, která si hledají teritorium,“ uvedla zooložka Elisa Belotti ze Správy Národního parku Šumava.

Největší hrozbou pro tuto populaci zůstává i nadále pytláctví. Důkazem jsou i nedávno zveřejněné výsledky rozsáhlé vyšetřovací akce s názvem „Lovec“, během níž celníci našli v mrazáku jednoho pytláka rovněž zabitou rysici Michelle. Zvíře bylo celé čtyři roky sledováno pomocí sítě fotopastí v jižních Čechách. Byla součástí právě dlouhodobého monitoringu izolované populace rysů na česko-rakousko-bavorském pohraničí. Pohybovala se v širším okolí Prachatic a od roku 2015 přivedla na svět jedno až dvě mláďata. Jenže na podzim 2018 tato samice zmizela a už se neobjevila.

Vedle rysice Michelle objevili celníci také zabité medvědy, vlky, tetřevy, lvy, pumy, levharty, losy nebo dravé ptáky. Při domovních prohlídkách to vypadalo jako v těch nejdrsnějších hororových filmech. „V jednom domě bylo nalezeno třináct velkých pultových mrazáků plných mrtvých zvířat včetně rysů ukrytých pod mraženým hráškem, stovky tlejících kůží, paroží, po zemi se povalovaly kosti a různé zbytky těl,“ uvedla Celní správa. Dodala, že mezi zajištěnými exempláři bylo rovněž medvědí maso označené nápisem „brum-brum“. Kvůli tomu bylo obviněno dvanáct osob.

Pytláctví se odehrává rovněž na moravsko-slovenském pomezí, kde je druhá významná lokalita s výskytem rysů. V květnu 2020 byl v Javorníkách nalezen v zuboženém stavu devítiletý rys Olda, který byl rovněž pozorován fotopastmi. Střelnému zranění posléze podlehl. „Beskydští“ rysi jsou součástí západokarpatské populace, která má těžiště na Slovensku. Početnost se zde odhaduje na 200 až 400 zvířat. Podle odborných kritérií by zde ale v příznivém stavu mělo žít více než 400 jedinců.

Tereza Mináriková z organizace ALKA Wildlife před časem upozornila, že některá vhodná území – například sever Českého lesa, Slavkovský les, Brdy nebo Vysočina – zůstávají stále rysem trvale neobsazená.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: František Jaskula (rys ostrovid)

Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (foto: AV ČR)