Pavel Baroch | 8. 10. 2021

V Brně má vzniknout významný evropský institut pro výzkum vodíkových technologií

O vodíku se hovoří jako o palivu budoucnosti. Teď na něj sází Brno. Začátkem příštího roku by ve městě měla vzniknout plnička na vodík a posléze vyjede do brněnských ulic první testovací městský autobus na vodíkový pohon. Moravská metropole má ale ještě větší ambice. Chtěla by, aby ve městě fungovalo výzkumné centrum, kde se budou vyvíjet a testovat vodíkové technologie.

Vodíková energetika byla ještě před několika lety vzdálenou budoucností. Nyní se už ale rýsují reálné projekty, jak z vodíku získávat nízkouhlíkovou elektřinu a teplo. Brno se chce stát městem, kde vznikne významný evropský institut pro výzkum vodíkových technologií, a které dokáže vodík využívat komplexně – především v energetice nebo dopravě.

„Někomu se vodíková cesta zdá nereálná, jiní jí naopak hodně fandí. Pravdu ukáže pouze čas a věda. Ale ještě nejsme tak daleko, abychom mohli jednoznačně říct, že energie vyráběná z vodíku byla slepou uličkou, nebo naopak že nás vodík spasí. Proto je právě nutné výrazně podporovat vědu a výzkum,“ uvedl Petr Hladík, první náměstek brněnské primátorky a místopředseda KDU-ČSL pro životní prostředí.

„Vodík je lehký plyn, který je přirozeně přítomen v atmosféře. Tradičně je používaný při nejrůznějších procesech v průmyslu. Pokud se při výrobě vodíku využívají obnovitelné zdroje, může dodávat nízkouhlíkovou elektřinu nebo teplo. Je velmi univerzální a může být přepravován a skladován v kapalné nebo plynné formě,“ konstatoval Hladík.

Dodal, že to není poprvé, co je vedení Brna otevřeno průlomovým řešením v oblasti pohonu veřejné dopravy. „V minulosti zde probíhal pilotní provoz autobusu poháněného bioplynem vzniklým z odpadních kalů. Tento pilotní projekt se povedl a v příštích letech se bude počet autobusů na BioCNG rozšiřovat. Brno navíc chce do budoucna vyrábět bioplyn i z gastroodpadu,“ připomněl náměstek.

Petr Hladík, náměstek brněnské primátorky
FOTO: KDU-ČSL

Napřed plnička, pak autobus

Aby se ukázaly reálné možnosti využití vodíkové technologie, iniciovalo Brno dvě memoranda. První vedle brněnského magistrátu podepsaly městské organizace Teplárny Brno, Dopravní podnik města Brna, SAKO Brno, ale také Vysoké učení technické v Brně a společnost Symbios Funding & Consulting. Postupně se mohou přidávat i další subjekty. V Brně například sídlí rovněž Centrum dopravního výzkumu, které také pracuje na vodíkových projektech.

Vzniklo i druhé memorandum, které podepsaly dopravní podnik, Škoda Electric a Orlen Unipetrol. Orlen by měl postavit plničku na vodík a Škoda vyvíjí vlastní vodíkový autobus, který by na základě memoranda měla zapůjčit příští rok na testování do brněnského provozu. I když jsou nyní vodíkové autobusy, které vyvíjejí i další výrobci, zhruba třikrát dražší než standardní autobus na naftu či plyn, město v nich vidí potenciální budoucnost. „Je jisté, že technologie se bude rychle vyvíjet a v dalších letech bude určitě levnější,“ řekla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Vodík se má v Brně využívat takzvaný zelený, který se bude vyrábět buď v Teplárnách Brno či ve společnosti SAKO, a to z elektřiny vzniklé spalováním štěpky nebo pomocí fotovoltaických panelů. „Vodík představuje vhodnou formu akumulace energie, která je trvalá na rozdíl od baterií,“ vysvětlil projektový manažer Tepláren Brno Jiří Šamánek.

Náměstek brněnské primátorky Petr Hladík připomněl, že podpora obnovitelných zdrojů je zcela zásadní, pokud chce společnost odejít od energie vyrobené z uhlí. „V souvislosti s rozmachem energie z obnovitelných zdrojů budeme také postupně čelit velkým přebytkům elektrické energie. Jednoduše proto, že nedokážeme všechnu vyrobenou elektřinu ihned spotřebovat. Je tedy zásadní uvažovat o akumulaci těchto přebytků a zde je právě výrazný prostor pro technologie vodíku,“ uvedl Hladík.

Tuzemští i zahraniční vědci

Důležitým smyslem strategických dokumentů, které Brno iniciovalo, je spolupráce evropských univerzit na výzkumu a uplatnění vodíku v oblasti energetiky, ve veřejné, nákladní i osobní automobilové a kolejové dopravě nebo při ochraně životního prostředí.

„Předpokládám, že vznikne Evropský institut pro výzkum vodíkových technologií a inovací v energetice se sídlem v Brně. Důležité je také zapojení univerzit. Klíčovou roli bude hrát Vysoké učení technické, které bude spolupracovat s významnými evropskými univerzitami při výchově budoucích odborníků – využívání nových technologií totiž patří do portfolia vzdělávacích oborů. Předjednaná je spolupráce s univerzitami ve Stuttgartu a Lublani, kontaktovali jsme technickou univerzitu v Karlsruhe a také v chorvatském Záhřebu,“ řekla primátorka Vaňková, podle níž je už dohodnutá spolupráce mezi Teplárnami Brno a dopravním podnikem při využití vodíku.

Předností brněnského Vysokého učení technického je to, že jde o největší technickou univerzitu v republice, takže má silné vědecké zázemí. „Environmentálním otázkám se věnujeme dlouhodobě, letos jsme je zařadili také do našeho strategického záměru,“ uvedl kancléř univerzity Kamil Gregorek. Společnost Symbios Funding & Consulting má zase na základě dlouholetých zkušeností s dopravními a energetickými projekty pomoci coby finanční koordinátor při zajišťování financování z evropských fondů, jako je například European Green Deal, Innovation Fund nebo Horizont Europe, a při získávání peněz z dalších zdrojů. Může rovněž pomoci v dalších fázích projektů.

„V rámci spolupráce je možné čerpat prostředky z Německého rozvojového fondu na podporu investic mimo Německo. Německý ministr hospodářství rozhodl o podpoře vodíkových technologií ve výši 8 miliard eur, z toho 2 miliardy jsou alokovány na mezinárodní spolupráci. České subjekty samostatně totiž tuto možnost nemají,“ sdělil Florian Margan ze Symbios Funding & Consulting GmbH.

Vodík pro Havířovsko nebo Ústí nad Labem

Na vodíkové technologie sází také další města a regiony. Například Moravskoslezský kraj by chtěl, aby od roku 2023 jezdily autobusy s vodíkovým pohonem na Havířovsku.

„Vodíková mobilita je budoucnost. Nejen proto, že vodíkový pohon je čistý – z výfuku kape pouze voda, ale i samotná výroba tohoto paliva může být naprosto čistá. Zároveň vytvoříme nové, progresivní a inovativní průmyslové odvětví, kde najde práci spousta lidí a které pomůže kraji v budoucnu fungovat bez energetického spalování uhlí,“ uvedl hejtmanův náměstek pro průmysl, energetiku a chytrý region Jakub Unucka (ODS). Dodal, že kraj chce, aby v něm jezdily na vodík nejen autobusy, ale i vlaky, a v ideálním případě aby se také v Ostravě vyráběly.

Ústecký kraj se jako první region v České republice zapojil do evropského partnerství „Hydrogen Valleys“ čili „vodíková údolí“, které podporuje rozvoj inovačních vodíkových ekosystémů. „Účast v partnerství Hydrogen Valleys může Ústeckému kraji hodně pomoci například při realizaci a financování projektů spjatých s vodíkovou tematikou, kterých je mimochodem v současnosti v regionu evidováno kolem tří desítek,“ sdělil hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO).

S přípravou vodíkové mobility značně pokročili rovněž přímo v Ústí nad Labem, kde se má v první fázi vybudovat vodíková plnicí stanice. Její stavba by měla být dokončena v roce 2022. Následovat by pak mělo pořízení vodíkových autobusů, které nahradí vozidla na naftu. „Pro Ústí nad Labem je výstavba stanice a následné pořízení vodíkových autobusů zlomovou událostí pro budoucí rozvoj ekologicky smýšlejícího města,“ uvedl primátor Petr Nedvědický (ANO).

Podle aktualizovaného Národního akčního plánu čisté mobility, který vláda schválila vloni, by do roku 2030 mělo po českých silnicích jezdit až 50 tisíc osobních aut a 870 autobusů poháněných vodíkem. Ke stejnému roku by mělo vzniknout 80 vodíkových plnicích stanic. Vláda na to chce využít také miliardy z Národního plánu obnovy.

Autor: Pavel Baroch

Foto: ÚVJ Řež (Prototyp vodíkového autobusu TriHyBus, který vyvinuli odborníci z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Od roku 2009 jezdil 5 let v Neratovicích)