Svaz moderní energetiky | 14. 9. 2021

Gigantická příležitost pro Česko: známe podmínky jak může průmysl uspět ve výrobě baterií

Evropa se vydala na cestu dekarbonizace, automobilová doprava přepne na elektřinu. Příležitostí pro další rozvoj českého automobilového průmyslu jsou nové technologické projekty jako je továrna na bateriové články do elektromobilů, tzv. gigafactory. Vzhledem k českým podmínkám může navíc synergicky podpořit proměnu tradičních uhelných regionů, jež se v souvislosti s nástupem klimaticky neutrálního hospodářství blíží.

Pro Česko představuje projekt gigafactory velkou příležitost, která může zásadním způsobem pozitivně ovlivnit celou ekonomiku. V krátkém horizontu by u nás mohly vzniknout až 2 továrny na výrobu baterií. Vyplývá to z nejnovější studie společnosti Deloitte Rozvoj výroby baterií v Česku vypracované pro Svaz moderní energetiky.

Kalkulace přínosů ve studii stanovily, že jen v investiční fázi by díky jedné továrně o produkční kapacitě 40 GWh vzniklo zhruba 6 tisíc pracovních míst. Samotný provoz gigafactory by ve výrobě a navazujících dodavatelských firmách vytvořil dalších zhruba 33 035 nových pracovních míst. Provoz gigafactory by zvedl český HDP celkem o 172,1 mld. Kč.

Evropká unie má ambiciózní cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a do roku 2030 pak snížit emisí skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Na stole je navíc legislativní návrh Evropské komise skoncovat s prodejem nových vozů se spalovacími motory k roku 2035. To bude mít zásadní dopady i na podobu automobilového průmyslu, který v Česku tvoří 10 % HDP, čtvrtinu průmyslové produkce a zaměstnává (i s návaznými obory) až půl milionu lidí. Transformace tohoto odvětví je nevyhnutelná, povede k zániku určitých profesí, k proměně produkce a ovlivní výkonnost ekonomiky.

„Mít svou továrnu na baterie, a to nejméně jednu, je pro Česko logický a strategický krok, protože naše ekonomika je silně závislá na automobilovém průmyslu. Hrajeme ale o čas a ten, kdo bude schopen rychle postupovat, bude mít v rukou všechny trumfy. Česká vláda sice podepsala memorandum se společností ČEZ, je ale třeba urychleně řešit konkrétní podobu podpory a aktivně hledat investory a strategické partnery. Musíme si uvědomit, že pokud kapacita nevznikne u nás, vznikne jistě jinde v Evropě. Pak se ale i pracovní místa a přidaná hodnota přesunou mimo naše území,“ upozorňuje Josef Kotrba, chairman a vedoucí poradenského týmu pro energetiku ve společnosti Deloitte.

Gigatovárny má již Německo, Polsko nebo Maďarsko
FOTO: Deloitte ČR

Dekarbonizace spojená s útlumem spalování uhlí a ropy se neobejde bez masivního nástupu jednotlivých řešení v oblasti ukládání energie. Klíčovou roli v akumulaci energie sehrají právě baterie. Budou nezbytné nejen pro sektor dopravy, ale také jako nástroj pro ukládání přebytků energie ze solárních či větrných elektráren. Současným limitem Evropy je dovozní závislost na asijských producentech baterií. To se má rychle změnit, neboť strategickou prioritou EU je být lídrem ve vývoji i výrobě baterií a mít plnou kontrolu nad výrobním procesem a udržitelností celého životního cyklu baterie.

Pro pokrytí evropské poptávky bude nutné vybudovat dostatečné výrobní kapacity. Odhadovaná poptávka v Evropě v roce 2030 bude na úrovni cca 450–630 GWh a v roce 2040 na úrovni cca 1 000–1 400 GWh. V závislosti na průměrné výrobní kapacitě jedné továrny (tzv. gigafactory) by k pokrytí této poptávky bylo potřeba 11–16 továren v roce 2030 a 26–35 továren v roce 2040. Jen v zemích V4 a Německa by k pokrytí 510 GWh poptávky po bateriích bylo potřeba přibližně 13-17 gigafactories.

„Země ve středoevropském regionu si uvědomují důležitost výrobních kapacit baterií na svém území a aktivně jejich vznik podporují. Nejčastěji přímou podporou v řádu miliard Kč, dále pak investicemi do infrastruktury a daňovými úlevami. U našich sousedů v Polsku a Maďarsku jsou již továrny v provozu a další se připravují. Participace ČR na výrobě baterií v regionu nemá tolik překážek a realizace projektu tzv. gigafactory na našem území přináší potřebný impuls pro transformaci uhelných regionů. Vytvoří zde nové pracovní příležitosti v oboru s vysokou přidanou a technologickou hodnotou,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Šance pro Ústecký a Karlovarský kraj

Česko disponuje vhodnými lokalitami nejen pro umístění takto rozsáhlého projektu ale i souvisejících provozů. Jedná se zejména brownfieldy vzniklé v důsledku těžby na Ústecku a Karlovarsku, kde by již samotná příprava projektu pomohla zvýšit ekonomickou aktivitu.

„Pro náš kraj je projekt továrny na bateriové články jedním ze strategických projektů, tato investice navíc může být díky svému transformačnímu potenciálu spolufinancována z evropských fondů. Vytvoří se nová pracovní místa, zvýší se ekonomická aktivita regionu a celkově se podpoří jeho udržitelnost,“ uvádí Jan Schiller, hejtman Ústeckého kraje.

Výhody gigatovárny pro Česko
FOTO: Deloitte ČR

Ekonomické přínosy jedné továrny byly pomocí input-outputové analýzy stanoveny následovně: HDP (hrubá přidaná hodnota) české ekonomiky by se celkem zvýšil o 185,9 mld. Kč, což představuje 3,6 % HDP v roce 2020. Větší dopad na ekonomiku by měl provoz gigafactory než její výstavba. Provoz gigafactory by zvedl český HDP celkem o 172,1 mld. Kč, výstavba pak o 13,7 mld. Kč. V investiční fázi do jedné továrny o 40 GWh by vzniklo zhruba 6 095 pracovních míst a provoz gigafactory by v nových výrobních kapacitách a navazujících dodavatelských firmách vytvořil dalších zhruba 33 035 nových pracovních míst. Za celé zkoumané období by si veřejné finance (centrální vláda, obce a kraje) podle našeho odhadu polepšily celkem o 48,6 mld. Kč. (Analýza nezohledňuje investice do vzniku samotného lokálního řetězce.)

Výhody realizace gigafactory v Česku:

Česko má dobrou geografickou polohu a disponuje vhodnými lokalitami pro umístění projektu v regionech postižených těžbou uhlí. Projekty přispívající k transformaci těchto regionů jsou podporovány z Fondu pro spravedlivou transformaci. Projekt vytvoří nová pracovní místa přímo a přispěje k vytvoření dalších nepřímo. Přitáhne navazující ekonomické činnosti a služby. Přispěje tak ke zvýšení atraktivity daného regionu pro další investory.

ČR disponuje největšími zásobami lithia v Evropě (oblast Cínovce v Krušných horách), disponuje také zásobami manganu (Pardubicko). Díky výrobě baterií se může udržet celý hodnotový řetězec. Od dodávky vstupních surovin přes výrobu baterií až po jejich využití pro second life a recyklaci. Projekt zajistí nové know-how v moderní technologické výrobě. Předpokládá se úzká spolupráce s technickými školami a vytvoření nových studijních oborů už na úrovni středních škol. Spolupráce by měla být realizována nejen za účelem výchovy budoucích zaměstnanců, ale také na poli výzkumu a vývoje. ČR disponuje jak kvalitním vzdělávacím systémem, tak kvalifikovanou pracovní silou. Nespornou výhodou ČR je konkurenceschopná cena práce, zejména ve srovnání s Německem.

Trh z pohledu očekávané výše poptávky po bateriích není v tuto chvíli nasycen. V ČR je několik automobilových závodů v čele se Škoda Auto, které přizpůsobují své strategie trendu elektromobility. Bylo by logickým krokem zásobovat tuzemskou výrobu automobilů tuzemskými bateriemi. Úsilí o snížení uhlíkové stopy ve výrobním procesu baterií také nepřímo povede k podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů. Velká část investice by byla financována českým kapitálem. Částečně by tak projekt pomohl řešit problém odlivu kapitálu z ČR.

Podmínky úspěšnosti projektu gigafactory

Podpis memoranda o podpoře projektu mezi vládou ČR a společností ČEZ byl základním krokem. Následně je však nutné konkretizovat kroky navazující a specifikovat jednotlivé části podpory (přímá dotace, daňové úlevy, podpora pracovních míst, realizace tvrdé a měkké infrastruktury atd.). Pro projekt je také zcela zásadní získat strategického zahraničního partnera, aby dostal konkrétní podobu. Pokud se podaří investory motivovat, mohly by v Česku v blízké budoucnosti vzniknout až 2 továrny na výrobu baterií a s nimi související ekonomické příležitosti. Vhodnou motivací může být i nový rámec investičních pobídek pro strategické projekty, jehož návrh byl již předložen. Kromě finančních podmínek pak bude vhodné dále doplnit nabídku také o měkké pobídky. O jednotlivých projektech by se mělo rozhodovat na konci roku 2021.

Autorka: Jana Pikardová

FOTO: Škoda Auto, ilustrační foto z výroby baterií