Tornádo, záplavy, sucho. Zvykneme si na dopady klimatických změn?

Napřed na jižní Moravě udeřilo ničivé tornádo. Pak se na různých místech republiky po prudkých lijácích vylila voda z koryt řek a zaplavila domy nebo dětské tábory. Předtím nás zase několik let trápilo ukrutné sucho. Smrkové porosty decimuje rozsáhlá kůrovcová kalamita. Samozřejmě není možné striktně konstatovat, že to jsou konkrétní dopady klimatických změn. Pravdou ovšem je, že globální oteplování má za následek různé meteorologické extrémy. A nevyhýbají se ani Česku.

Pavel Baroch

29. 7. 2021

Bioklimatolog z Mendelovy univerzity v Brně Zdeněk Žalud vlnu veder, sucha, povodní, ale i neuvěřitelný výskyt večerního tornáda na Hodonínsku a Břeclavsku okomentoval velmi výstižně: „Jen velmi těžko bychom mohli u těchto konkrétních událostí říct, že jde o přímý dopad změny klimatu. Co však můžeme tvrdit jednoznačně je, že právě rostoucí počet meteorologických extrémů a jejich zvyšující se intenzita je základním atributem měnícího se klimatu. Jednoduše v atmosféře akumulovaná energie se společně s vyšším obsahem vodní páry bude zákonitě více projevovat. Na tento fakt upozorňují vědci již mnoho let.“

Ostatně Evropská agentura pro životní prostředí už loni na interaktivních mapách ukázala, jak obrovský může být v tomto století rozsah povodní, sucha, lesních požárů, ale i dešťů, pokud starý kontinent nezavede opatření nutná k zastavení nebo aspoň razantnímu zpomalení globálních klimatických změn.

Podle agentury v nadcházejících desetiletích zasáhnou extrémní sucha rozsáhlé oblasti Španělska nebo Portugalska. S výjimkou severní části kontinentu se ovšem výrazný nedostatek vláhy objeví víceméně po celé Evropě včetně České republiky. To, že je u nás letos deště až dost, nic neznamená. Jak upozornil Pavel Zahradníček z vědeckého projektu Klimatická změna, dlouhodobé modely například jednoznačně ukazují, že kvůli rostoucím teplotám se zvyšuje odpařování vody z krajiny. Očekává se proto, že sucho bude na českém území častější a jeho projevy intenzivnější – byť nedostatek vláhy nemusí být každoroční. Sucho má následně neblahý vliv na zemědělství, lesnictví, ale i vodní hospodářství nebo průmysl.

Mezinárodní tým vědců včetně českých expertů přitom nedávno publikoval zprávu, která vychází z analýzy letokruhů stromů. Konstatuje, že letní zemědělská sucha, která v posledních letech postihla zejména střední Evropu, byla ve svém souhrnu závažnější než kterákoli jiná suchá období za uplynulých 2110 let. Vědci přitom zkoumali 13 500 letokruhů ze 147 vzorků živých i mrtvých evropských dubů, respektive analyzovali stabilní izotopy uhlíku a kyslíku v těchto letokruzích. Na rozdíl od většiny podobných studií získali pro každý rok přesně datované informace o míře nedostatku nebo naopak nadbytku vláhy. Výsledky odhalily, že dlouhodobý trend vysychání krajiny patrný v celém sledovaném období se během 20. století podstatně zrychlil a nakonec po roce 2015 překonal všechny dosavadní suché periody.

Pokud bude globální oteplování pokračovat, varuje evropská ekologická agentura rovněž před nárůstem lesních požárů. V ohrožení je Německo, Francie nebo celý Balkán. Do rizikové oblasti patří ovšem také Česká republika. Ostatně v roce 2018, kdy panovalo dlouhodobé extrémní sucho, vypuklo v českých lesích více než 2 tisíce požárů, což bylo podle statistik hasičů nejvíce od roku 1998. O rok později to nebylo o mnoho lepší, v roce 2019 vypukly necelé 2 tisíce lesních požárů. Jen od roku 2010 tak požár zachvátil české lesy o rozloze odpovídající ploše bezmála 680 Václavských náměstí.

Rozsáhlé lesní požáry navíc přispívají ke klimatickým změnám. Předloni například v Rusko shořelo na 16 milionů hektarů lesa, což je skoro dvojnásobná rozloha Rakouska. Při požárech uniklo přibližně 500 miliard tun oxidu uhličitého. Požáry v Brazílii zase vyprodukovaly 366 miliard tun oxidu uhličitého a v Indonésii dokonce více než 700 miliard tun.

Jak upozornila organizace Greenpeace, při požárech vzniká takzvaný „černý uhlík“, jehož částice se mohou větrem přenášet kamkoli, například až k severnímu pólu. Kvůli požárům na Sibiři se tak obrovské množství ledu pokryje černým popílkem, který místo odrážení slunečních paprsků absorbuje teplo, čímž se zrychluje tání ledu. Při lesních požárech navíc na dlouhou dobu mizí ohromný počet stromů, které pak nemohou zachytávat uhlík z atmosféry.

Dalším nebezpečným extrémem, který už prakticky každý rok ohrožuje různé regiony v Česku, jsou povodně. Silné bouřky se přehnaly nad Českem například začátkem července, pod padlým stromem dokonce zemřeli 2 lidé, když nárazy větru na některých místech překonaly rychlost 100 kilometrů za hodinu. Na Rychnovsku v Orlických horách napršelo více než 60 litrů vody na metr čtvereční, na Písecku 54 litrů a v Krkonoších okolo 50 litrů na metr čtvereční. Voda zaplavila některé domy a vyhnala děti z několika letních táborů.

Vědci upozorňují, že koncentrace uhlíku v atmosféře jsou už nyní tak vysoké, že se razantním dopadům globálního oteplování v nejbližších letech stejně nevyhneme. Stále ale můžeme připravit lepší ekologickou budoucnost pro naše děti a jejich děti.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Pixabay