Martin Prax | 22. 7. 2021

Babišova vláda položila základy jaderného tunelu. Zaplatí ho příští generace

Místopředseda vlády Karel Havlíček obhájil v Senátu sněmovní verzi jaderného zákona, která má přinést podporu pro projekt nového jaderného reaktoru. Senát tak ponechal příštím vládám de facto bianco šek nezastropovaných nákladů, které budou krýt spotřebitelé energie.

Možnosti na začátku jednání Senátu byly otevřené. Senátor Mikuláš Bek dokonce navrhoval úplné zamítnutí nového zákona. Podporu nenašel ani návrh několika senátorů na zastropování neomezených státem garantovaných výkupní ceny elektřiny z nových reaktorů. Dotační schéma přitom Babišova vláda prosadila ve stejný čas, ve který ministerstvo průmyslu ve sněmovně prosadilo zákon likvidující podporu pro solární elektrárny.

Senátor Mikuláš Bek svůj návrh zdůvodnil faktickou poznámkou, že jaderný reaktor přijde příliš pozdě, aby mohl promluvit do snižování emisí. "Lex Dukovany v Senátu navrhnu zamítnout. Olbřímí investice, i kdyby se ji podařilo jednou realizovat, přijde pozdě, uhelné zdroje zřejmě skončí o řadu let dříve. Podporu z veřejných prostředků je třeba nyní nasměrovat do obnovitelných zdrojů, přechodného využití plynu a sítí," uvedl senátor Mikuláš Bek před jednáním na svém twitterovém účtu.

Pojistku proti miliardovému prodražení nového reaktoru v Dukovanech pak navrhoval senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti). Spolu s ním tento návrh podporovali také senátorky Alena Dernerová a Jitka Seitlová a senátoři Mikuláš Bek, Marek Hilšer, Petr Orel a David Smoljak. Shodli se, že jaderný zákon vytváří obavu, že bez zastropování přiměřené výkupní ceny mohou hrozit negativní dopady na daňové poplatníky. Právě ti by museli v budoucnu krýt možné vícenáklady výstavby nových jaderných bloků.

„Není přípustné, aby vláda na jednu stranu slibovala projekt podle předem schváleného finančního modelu, ale na druhou stranu navrhovala zákon, který limity tohoto modelu nebude obsahovat. Pokud by navrhované změny senátorek a senátorů neprošly, je zřejmé, že se už předem počítá s možným předražením v řádech desítek nebo stovek miliard korun,“ varoval Lukáš Wagenknecht zvolený za Piráty před jednáním o zákoně.

„Vláda schválila model financování výstavby nové jaderné elektrárny v Dukovanech, který počítá s cenou projektu 162 miliard a maximální výkupní cenou 70 EUR za MWh v cenách roku 2020. Není proto žádný důvod, aby MPO odmítalo nastavení limitu těchto hodnot, který si sama vláda minulý rok schválila přímo do speciálně schvalovaného Lex Dukovany,“ okomentoval senátor Lukáš Wagenknecht.

Zastropování výkupních cen podporovala také Jitka Seitlová, místopředsedkyně Senátu: „Pokud nezastropujeme garantované výkupní ceny elektřiny, kterou mají dodat nové reaktory, budou na drahou jadernou elektřinu skutečně doplácet spotřebitelé, což pro nás není přípustné. Návrhem chceme ochránit spotřebitele i rozpočet českého státu,“ vysvětlovala pozici klubu KDU-ČSL jeho členka. Jitka Seitlová prosazovala myšlenku zastropování cen také proto, aby zvýšené ceny neměly negativní dopad na sociálně slabé skupiny.

Předkladatel zákona místopředseda vlády a ministr průmyslu Karel Havlíček argument cenou 70 EUR/MWh, kterou přitom sama vláda využila ve svých podkladech, během jednání Senátu zpochybnil. Podle něj může být výsledná cena i 50 EUR/MWh a zanesení maximální možné ceny by projekt prodražilo. Redakce Obnovitelně.cz po jednání senátu oslovila experty zabývající se vývojem energetiky v Evropě. Shodně reagovali, že tvrzení ministra průmyslu postrádá logiku. V principu by totiž uchazeči sice znali limit možné nabídky, ale tržní soutěž by je motivovala předložit projekt za výhodnější cenu, pokud by chytěli uspět. Právě taková soutěž funguje již řadu let v rámci aukční podpory pro obnovitelné zdroje energie. Paradoxně právě Havlíček odmítl tento tržní princip podpory pro nové solární elektrárny v minulých týdnech ve Sněmovně. Ponechal tak příležitost pro jaderný tunel, ale šanci na budování levných obnovitelných zdrojů s výhodnými cenami pro spotřebitele zablokoval.

Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, na výsledek jednání Senátu reagoval otevřeně: „Naši potomci možná budou jednou spílat autorům „jaderného tunelu“, který jim zdraží elektřinu. Dnes se mezi spoluautory bohužel přidala větší část Senátu. Přijatý nesystémový zákon znovu jasně ukazuje, že atomová energetika se stala nekonkurenceschopnou a neobejde se bez štědré veřejné podpory. Je nepředstavitelné, že za nový reaktor mají platit spotřebitelé elektřiny ještě v roce 2100, když máme mnohem levnější a bezpečnější cesty, jak zajistit dostatek elektřiny.”

„Dalo by se očekávat, že Senát povede o zastropování garantované výkupní ceny debatu, která se bude týkat konkrétní částky. Vývoj na trhu s elektřinou i ostatními komoditami je dynamický a názory na promítnutí do budoucích cen se mohou lišit. Odmítnutí jakéhokoli zastropování výkupní ceny vyvolává podezření, že číslům prezentovaným v předkládacích zprávách vlastně nikdo moc nevěří,” doplnil Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA.

Bianko šek, který zaplatí příští generace

Právě ekologické organizace dlouhodobě upozorňují, že zákon prosazený Karlem Havlíčkem umožní pro nový jaderný projekt garantované ceny, za které má stát po dobu 30 až 60 let vykupovat veškerou vyrobenou elektřinu z nového reaktoru a rozdíl mezi ní a tržní cenou účtovat spotřebitelům. Současně tento zákon také umožní vládě poskytnout firmě ČEZ půjčku až na 100 % investice po dobu stavby bezúročně, která bude mít velké dopady na státní rozpočet. Po dnešním hlasování Senátu již zákonodárci nebudou mít žádnou možnost ovlivnit výši štědré veřejné podpory, ta bude pouze v rukou vlády.

Ekologické organizace uvádí, že investiční náklady (bez nákladů na financování) na nový reaktor v Dukovanech by podle dostupných dat mohly být výrazně vyšší než doposud vládou uváděných 160 miliard korun. Srovnání s obdobnými stavěnými reaktory ukazuje spíše na 250 miliard korun (odpovídá průměru nákladů projektů budovaných ve Finsku, Francii, Velké Británii a ve Spojených státech v březnu 2021, v případě elektráren Vogtle v USA a v Olkiluoto ve Finsku došlo od té doby k dalšímu prodražení).

Několikanásobné zvýšení ceny v průběhu staveb atomových reaktorů je v posledních letech pravidlem. U jaderných reaktorů budovaných ve Francii, Finsku a na Slovensku jde o 3-4 násobné prodloužení výstavby proti projektu a 2-4 násobné zdražení proti předpokládané ceně. „Návrh zákona schválený Senátem vede k situaci, kdy rizika ponese spotřebitel elektřiny," upozorňují ekologické organizace.

Během přípravy zákona byly ekologické organizace jediným kritikem jaderné legislativy. Na problematické body se snažil upozornit také spolek Milion chvilek pro demokracii, který koncem minulého roku promítal na dukovanské chladící věže varovná hesla. „Jedna volba může zásadně ovlivnit naši republiku na 60 let. Silou a bez konsensu tlačit v době krize nejdražší zakázku v dějinách ČR a navíc nerespektovat varování vlastních bezpečnostních služeb je krajně nezodpovědné,” uvedl v prosinci Benjamin Roll, předseda a mluvčí Milionu chvilek pro demokracii.

Dílčí úspěch

Naopak v Senátu našel odezvu návrh na posílení bezpečnostních kritérií pro výběr potenciálního dodavatele. Definitivně by tak měly být vyloučený firmy z Ruska a Číny. „Vytrvali jsme a vyplatilo se! Mohli jsme si ale ušetřit ty měsíce vášnivých diskusí, kdyby současná vláda od začátku zastávala zájmy naší země a naslouchala expertům na bezpečnost i energetiku. Po kauze Vrbětice už vůbec nebylo co řešit, prostě Rusko ani Čína se tendru z bezpečnostních důvodů nemohou zúčastnit. Konečně nám vláda dala za pravdu," uvedl po jednání Senátu Marian Jurečka, předseda KDU-ČSL.

Autor: Martin Prax

FOTO: Milion chvilek pro demokracii