Vypadá to, že pár českých politiků zažilo minulý týden překvapení. Evropská komise navrhla skoncovat s prodejem vozů na benzín a naftu k roku 2035. Je to krok, kterého se máme obávat nebo naopak v něm můžeme vidět příležitost?

Poslanec ODS Jan Skopeček se na svém twitterovém účtu pochlubil, že daroval místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi model českého auta a informoval ho, že zákaz spalovacích motorů bude zkázou pro českou ekonomiku. Autíčko bezesporu potěší každého, ale pokud Jan Skopeček sleduje plány automobilek, může snadno zjistit, že se po roce 2030 podstatně sníží možnosti, kam tyto motory dodávat. Trochu to připomíná odpor vůči železnici, když nahrazovalo koňské povozy.

Pan Skopeček volá také po realistickém pohledu na ekologii. Jako ekonomický expert ODS by si mohl uvědomit, že současná doprava poháněná fosilními zdroji s sebou nese ekonomickou zátěž. Podle studie Evropské aliance pro veřejné zdraví se zdravotní náklady v důsledku znečištění ovzduší způsobeného silniční dopravou v Evropě odhadují na 67 až 80 miliard EUR ročně.

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček nebyl samozřejmě sám, kdo se nad evropským plánem podivoval. Přisadil si také Andrej Babiš. Což je docela zvláštní, protože ve své knize O čem sním psal o elektromobilech, jako o jasné cestě. Dokonce s odvoláním na Německo Babiš předpokládal, že se v roce 2030 budou prodávat jen elektromobily. O pět let dřív, než plánuje Evropská komise! Sám sebe se pak ptal, zda čistou mobilitu podpoří stát. "To je bez debaty. Tak jako v Německu, kde na nákup elektromobilu dostává každý 4000 euro jako dotaci od státu a výrobců. Od loňska už dotujeme elektromobily i my – obcím, krajům a podnikatelům. Brzy dojde i na všechny obyvatele." Samozřejmě, je to Babišova vize před minulými volbami. Nyní míří na jinou skupinu voličů, takže s novou knihou jsou tu trochu jiné plány. Budoucnost je podle Babiše ve vodíku. Ovšem Tesla je podle Babiše nadále převratný projekt: "Automobilka vyrábějící elektro auta, která mění pravidla automotive průmyslu a vytrvale zdolává všechny skeptiky. 2020 byl její první ziskový rok, obrat 721 milionů dolarů." Tak snad nebude skeptik ani pan premiér...

Automobilky vpředu

Automobilky již před zveřejněním návrhu Evropské komise samy oznámily své plány nástupu produkce elektromobilů. Jen z toho je jasné, že příští desetiletí se ponese v duchu čisté mobility poháněné elektřinou v bateriích. Největší evropský výrobce automobilů Volkswagen AG plánuje, že od roku 2030 bude více než 70 procent jeho nové produkce aut na elektřinu. Audi přestane vyrábět vozy na fosilní paliva do roku 2033. Další německá automobilka Opel skončí s výrobou automobilů se spalovacími motory již v roce 2028. Renault má plán od roku 2030 posílat na silnice 90 procent nových vozů čistě na elektřinu. Ford a Volvo počítají, že budou do konce desetiletí vyrábět výhradně elektrické vozy. Hyundai je trochu pomalejší: na evropském trhu, v USA a Číně chce mít plně elektrickou nabídku do roku 2040.

Plány automobilek racionálně kopírují již v předchozích letech oznámená omezení na úrovni států. Nepřekvapí, že nejambicióznější je v nástupu čisté mobility Norsko, které má plán skončit s motory na ropu už v roce 2025. Před rokem 2035 chtějí skoncovat s vozy spalujícími naftu nebo benzín také Rakousko, Slovinsko, Nizozemí, Dánsko, Švédsko, Irsko, Island a Izrael. K roku 2040 zatím směřovaly Španělsko a Francie. Velká Británie skončí s prodejem vozů spalujících ropu v roce 2030. Na trhu budou moci zůstat plug-in hybridy. Pana Skopečka možná překvapí, že plán připravil konzervativec, který vyvedl Británii z EU, britský premiér Boris Johnson.

K dnešnímu dni má přes 20 států cíl ukončení prodeje automobilů se spalovacím motorem v příštích 10–30 letech. Jsou mezi nimi také rozvojové státy jako Cabo Verde, Kostarika nebo Srí Lanka.

Úspora 100 miliard dolarů ročně

Omezit prodeje vozů na ropu plánuje i Čína. Od roku 2035 bude polovina nových automobilů prodávaných v Číně buď s elektrickým, plug-in hybridním pohonem nebo s palivovým článkem. Zbylá polovina pak konvenční hybridy. Dá se však očekávat, že rozvoj elektrické mobility v Číně ještě posílí. ​​Přechod na elektromobily je zásadní hlavně pro čínská města, která se dusí v těžkém znečištěném ovzduší.

Na elektrifikaci dopravy chce vsadit také prezident USA Joe Biden. Jeho záměr podpořili vědci z Kalifornské univerzity a dalších prestižních institucí, kteří analyzovali nejnovější náklady na baterie a infrastrukturu. Zjistili, že přechod na 100procentní prodej elektrických vozidel do roku 2030 a prodej všech elektrických nákladních vozidel do roku 2035 v kombinaci s přechodem na 90procentně bezemisní elektřinu do roku 2035 by mohl do roku 2050 přinést úspory pro spotřebitele ve výši 2,7 bilionu dolarů (kumulativně mezi lety 2020–2050). V přepočtu na průměrnou domácnost jde o 1 000 dolarů každý rok. Současně by vznikly 2 miliony pracovních míst v roce 2035 a klesly emise v celé ekonomice o 45 procent do roku 2030.

Má to smysl

Pokud nahlédneme do nezávislých zdrojů, které hodnotí opatření pro postupnou dekarbonizaci dopravy, pak například konzervativní Mezinárodní energetická agentura vyzdvihuje roli emisních standardů: „Postupné zpřísňování standardů spotřeby paliva a emisí výfukových plynů posílilo úlohu elektromobilů při plnění ekologických norem. Dnes se na tyto normy vztahuje více než 85 procent celosvětového prodeje automobilů. Standardy emisí CO2 v Evropské unii hrály významnou roli při podpoře prodeje elektromobilů, které v roce 2020 dosáhly největšího meziročního nárůstu na 2,1 milionu.“

Český automobilový průmysl potřebuje v přechodu na čistou mobilitu podpořit. Ne hájit výrobu spalovacích motorů, o které bude v příštím desetiletí zájem stále menší zájem. Jasně, dnes patří elektromobily na cestách k menšině. Ovšem postupně za začně situace měnit ve prospěch čisté mobility. Roste kapacita baterií, klesá jejcih cena. Elektromobil je jednodušší na údržbu. Řada uživatelů si pochvaluje tichý chod nebo nízké provozní náklady. Výhodou čisté mobility je pak také snížení emisí skleníkových plynů. Již dnes nabízí elektromobil nižší emisní stopu včetně výroby i zohlednění zdrojů pro výrobu elektřiny napříč Evropou.

Vozy spalující benzín a naftu vs. elektromobil v různých zemích Evropy.
FOTO: Transport & Environment

Proč bychom se měli připravit? Již před čtyřmi lety banka ING uváděla, že bateriemi poháněná vozidla mohou v roce 2035 tvořit 100 procent evropského trhu nových registrací. Ovšem současně varovala, že tím získají evropské automobilky podstatnou konkurenci v podobě více rozvinutých automobilek v USA a Asii.

Možná lze namítnout, proč se vývoji elektromobilů nenechá volný průběh nebo zda nestačí jen doplnění o investiční podporu do té doby, než elektromobily porazí svou cenou dnešní konvenční vozy na ropu. Bez potřebných dlouhodobých impulsů by se však proměna automobilového trhu vlekla roky. Navíc je stále dobré pamatovat si, co vlastně rozvoj elektromobility posunulo skokově vpřed: byla to kauza samotného klasického automobilového průmyslu dieselgate. Její odhalení upozornilo na fakt, že jsou automobilky ochotné investovat prostředky do obejití emisních norem namísto hledání reálného řešení.

Autor: Martin Sedlák

FOTO: Pixabay