Evropská komise ve středu 14. července představila 13 nových a aktualizovaných směrnic, které mají během tohoto desetiletí zajistit potřebné snížení emisí o 55 % oproti roku 1990. Zhruba třetina evropského rozpočtu má být určena na zelené projekty spojené s rozvojem obnovitelných zdrojů, zvyšováním energetické účinnosti a renovace budov. Svaz moderní energetiky vítá klíčová opatření, která podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů, dekarbonizaci průmyslu, nástup čisté mobility nebo nových řešení( například zeleného vodíku). Svaz moderní energetiky vyzdvihuje zejména zvýšení cíle pro obnovitelné zdroje energie na 40 procent do roku 2030, který nahrazuje dosavadní závazek 32 procent.

Legislativní impulsy podpoří reformu systému obchodování s emisními povolenkami, bude aktualizována směrnice o zvyšování energetické účinnosti, zavedené uhlíkové clo (CBAM), vyloučené projekty využívajících fosilní zdroje z financování Modernizačního fondu, závazek vysázet tři miliardy stromů do roku 2030 či nové emisní normy pro osobní automobily a dodávky. Klíčovým prvkem je právě aktualizace směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Více zelené energie

Podle Komise připadá na výrobu a využívání energie 75 procent evropských emisí. Aktualizovaná směrnice o obnovitelných zdrojích stanoví nově vyšší cíl výroby 40 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Zelená složky elektřiny pak v evropských sítích do devíti let vzroste na více než dvě třetiny. Členské státy budou muset zvýšit své příspěvky v oblasti rozvoje zelené energetiky. Česko tak bude muset aktualizovat svůj klimaticko-energetický plán. Příležitosti pro zvýšení jsou v českém plánu hlavně v oblasti elektroenergetiky. Právě v zelené elektřině máme jeden z nejnižších cílů v EU vůbec. Podle nedávno zveřejněné studie Univerzity Karlovy lze přitom jen výrobu v solárních elektrárnách zvýšit na pětinásobek a to výstavbou zhruba 10 tisíc solárních elektráren.

“Evropa stojí na prahu nové a zdravé ekonomiky nezávislé na spalování uhlí. Postupný růst obnovitelných zdrojů, které nabízejí dodávky energie za stále dostupnější ceny pro spotřebitele, j důležitou součástí ochrany klimatu. Zejména elektřina z nových solárních a větrných elektráren bude do budoucna základem evropské energetiky, díky kterému získají domácnosti a průmysl konkurenceschopné ceny za energie nezatížené emisemi z fosilních zdrojů,” komentuje nový zelený cíl Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. “Zelená energetika je také obrovskou příležitostí pro vznik nových pracovních míst, které pomohou transformovat uhelné regiony. Současně zelená ekonomika nabídne příležitosti v podobě vývoje chytrých řešení, které pomohou integrovat výrobu ze solárních či větrných elektráren do evropských sítí a posílení energetické bezpečnosti. Jde tedy o šanci pro české firmy, které mohou na zelené transformaci vydělat,” dodává Martin Sedlák

Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) podíl obnovitelných zdrojů energie v elektřině však v Česku od roku 2013 neroste. Shodou okolností Poslanecká sněmovna ve stejný den, jako Komise představila své nové zelené návrhy, odmítla rozšíření aukční podpory pro nové projekty solárních elektráren. “Česko jde proti evropskému trendu, který členský státy vyzývá, aby netrácely čas. Fakt, že u nás stagnuje podíl zelené energie do budoucna ohrožuje zejména spotřebitele energie prodlužováním závislosti na spalování uhlí, které se s rostoucí cenou za emisní povolenky stává stále více nekonkurenceschopné. Česká vláda by měla urychleně položit základy moderní, bezemisní energetiky na moderních principech tržní podpory, energetických společenství nebo podpory dlouhodobých smluv o dodávkách zelené energie pro podniky,” vyzývá k zapojení českou vládu Martin Sedlák.

Inovativní cesty

Revize obnovitelné směrnice přidává také podporu pro nové technologie. Jde zejména o moderní biopaliva a zavedení cílů pro zelený vodík vyráběný pomocí obnovitelných zdrojů a syntetická paliva: v dopravě je navržen cíl 2,6 procent u obnovitelných paliv nebiologického původu a v průmyslu pak 50procentní podíl obnovitelné energie na spotřebě vodíku.

“Zelený vodík je šancí pro dekarbonizaci českého průmyslu. Klíčové však je, aby byl dostatek nových projektů obnovitelných zdrojů, bez kterých ho nelze vyrobit. Jde tak o další impuls do skládačky rozvoje zelené energetiky, do které se musí Česko pustit, pokud chce obstát v transformaci ekonomiky směrem k nízkouhlíkovým řešením,” přidává český kontext Martin Sedlák.

Šance pro český automobilový průmysl

Komise také navrhla skoncovat do roku 2035 s prodejem vozů spalujících fosilní paliva. Postupně zpřísňující se normy povedou během následujících 14 let k tomu, že na trhu budou pouze nové vozy s nulovými emisemi. Komise chce, aby se rozšířila dobjecí infrastruktura a nabíjecí stanice pro elektromobily byly dostupné každých 60 kilometrů a pro plnění vodíkových aut každých 150 kilometrů.

“Dekarbonizace vozového parku je příležitostí pro český průmysl, navíc čistá mobilita přispěje k vyčištění ovzduší v českých a moravských městech a obcích. Česko by mělo začít hrát aktivní roli také v oblasti výroby baterií pro elektromobility. Vláda by měla nabídnout vhodné podmínky pro přilákání předních výrobců baterií, tak jako například postupuje Polsko,” říká Martin Sedlák.

Efektivní ekonomika

Cíl v oblasti zvyšování energetické účinnosti má vzrůst na 36 procent do roku 2030 (dnes platí 32,5 %). Komise také navrhla cíl pro energetickou renovaci budov ve veřejném sektoru. Ročně by mělo projít modernizací alespoň 3 procenta veřejných budov. Sníží se tak výdaje státu za energie a budovy budou lépe zvládat důsledky změny klimatu.

Jde o vítaný impuls i pro české budovy. Většina budov ústředních institucí typu ministerstev nebo státních úřadů nesplňuje požadavky na energetickou náročnost. Podle vládního materiálu nesplňuje 586 budov z 771 ústředních vládních budov požadavky na energetickou náročnost. Další budovy v tomto dokumentu nejsou vůbec zahrnuty. Na základě výpočtu Deloitte tak stát utratí za energie zbytečně 500 mil. Kč ročně (studie Deloitte z roku 2018). Pokud by podobný poměr platil pro všechny veřejné budovy, jde o ztrátu 12 mld. Kč ročně.

Komise současně v rámci reformy EU ETS navrhla zahrnutí budov a dopravy do systému emisního obchodování. Právě tento návrh patří mezi nejvíce kritizované kroky v balíčku zelených impulsů.

Autor: Svaz moderní energetiky

FOTO: Pixabay