Pro dosažení vládního klimatického cíle do roku 2030, který počítá také s 22procentním podílem obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie, jsou zapotřebí šestkrát vyšší investice do solárních či větrných elektráren. Došel k tomu výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, který spolupracoval s kolegy z Technické univerzity v Rize a německým Institutem pro ochranu klimatu, energetiku a mobilitu.

Cílem mezinárodního projektu bylo vypočítat výši potřebných investic, zmapovat jejich současný stav a připravit investiční plány pro dosažení klimaticko-energetických cílů ke zmiňovanému roku 2030. Celková výše investic přitom výrazně překonává hranici 300 miliard korun.

V Česku se studie zaměřila na oblast obnovitelných zdrojů energie a budov. V obou případech je současná výše investic nedostatečná. Pro dosažení vládního „Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu“ bude vedle obnovitelných zdrojů zapotřebí u budov zvýšit investice ze současných 15 miliard minimálně na dvojnásobek.

„Klíčovou roli v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství sehrají v Česku soukromí investoři, musíme je však podpořit vhodným regulatorním prostředím a dobře nastavenými veřejnými programy. Správnou cestou bude využívání kombinace grantů, půjček a záruk za pomoci jak programů EU, tak národních zdrojů,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Michaela Valentová z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT
FOTO: ČVUT v Praze

Pět miliard nestačí

V roce 2017 přitom bylo do obnovitelných zdrojů v Česku investováno přibližně 5,1 miliardy korun. „Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si ministerstvo průmyslu a obchodu vytyčilo, je potřeba, aby byly průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba šestinásobné,“ řekla Michaela Valentová. To znamená více než 30 miliard korun ročně.

Částka zahrnuje 141,6 miliardy korun pro zdroje na výrobu tepla, především biomasových zdrojů a tepelných čerpadel, 135,7 miliardy korun pro zdroje na výrobu elektřiny, hlavně fotovoltaiky a větrné elektrárny, a 50,3 miliardy korun pro zdroje na výrobu biometanu. Součástí je i vyčíslení investic do zvyšování energetické efektivity a úspor v budovách.

Výzkum také poukázal na překážky, které brání dalšímu rozšíření opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Jsou mezi nimi zejména nedostatečné strategické vedení, stále nízké povědomí společnosti o tématu, vysoká administrativní zátěž nebo neefektivní finanční mechanismy. Stát by měl podle expertního týmu také více pomáhat malým i velkým hráčům, jako jsou firmy či obce, například při přípravě projektů.

Solární potenciál

„Částka 300 miliard korun může vypadat jako hodně, ale je třeba si také uvědomit, že se každá jedna koruna investovaná do zelené energetiky, tedy obnovitelných zdrojů nebo zvyšování energetické účinnosti zvátí zpět v podobě růstu ekonomiky," připominá k výsledkům studie ČVUT Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

Solární asociace nedávno uvedla, že podle plánu české vlády se má do roku 2030 navýšit instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na téměř 4 tisíce megawattů. Pokud by ovšem zůstalo současné tempo rozvoje výroby energie ze Slunce, státní energeticko-klimatický plán se nestihne. „Vedle toho Evropská unie loni zvýšila svůj cíl pro rychlejší snížení emisí do roku 2030, a Česká republika tak bude muset navýšit i své závazky v oblasti ochrany klimatu. Nejlevnější cestou je právě fotovoltaika,“ poznamenal předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Fakt, že fotovoltaika je ekonomicky nejsmysluplnější řešení, potvrzují i čísla ve studii poradenské společnosti Deloitte, která byla zpracovaná pro Svaz moderní energetiky. Reálný potenciál české fotovoltaiky do konce tohoto desetiletí je přitom odhadován až na 9 tisíc megawattů. Nejčerstvější data potenciálu pak nabízí studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, zpracovaná na popud Aliance pro energetickou soběstačnost. Experti v ní spočítali, že lze solární elektrárny navýšit na 12 tisíc megawattů a větrné elektrárny na 5 tisíc megawattů. Odborníci také spočítali, že zvýšením podílu obnovitelných zdrojů lze zajistit snížení znečištění ozvduší o 53,5 procenta oproti úrovni roku 1990. „To by se promítlo ve snížení škod na zdraví a životním prostředí o 6,4 miliardy Kč a snížení negativních dopadů ze změny klimatu o 18 miliard Kč. Pozitivní zprávou je pak příležitost k vytvoření 108 tisíc pracovních míst v sektoru zelené ekonomiky," píše se ve shrnutí studie.

Miliardy z Modernizačního fondu

K rychlejšímu rozvoji fotovoltaických elektráren by měl přispět také Modernizační fond Evropské unie. První 4,5 miliardy korun z tohoto zdroje začne brzy rozdělovat Ministerstvo životního prostředí. Dotace by se měly postupně zvyšovat. „Stojíme na prahu revoluce ve využívání obnovitelných zdrojů, které urychlí modernizaci našeho hospodářství a významně přispějí ke snížení škodlivých emisí. To je také důvod, proč do nich v následujících letech půjde rekordní množství peněz,“ sdělil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podstatné zvýšení podílu čisté energie vyrobené z obnovitelných zdrojů je podle ministra prioritou Česka na další desetiletí a právě Modernizační fond v tomto plánu hraje klíčovou roli. V následující dekádě přinese do země minimálně 150 miliard korun, ale vzhledem k neustále rostoucím cenám emisních povolenek to může být podstatně více, možná až dvojnásobek. Na rozvoj obnovitelných zdrojů přitom půjde podstatná část, bezmála 40 procent.

Michaela Valentová z ČVUT připomněla, že rok 2030 bude pro Evropu důležitým milníkem na cestě ke klimatické neutralitě. „Dobrou zprávou je, že víme, jaké konkrétní kroky máme udělat. Abychom však klimatických cílů v Česku dosáhli, je potřeba, abychom své úsilí okamžitě navýšili,“ dodala Valentová.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Unsplash