Zelená energetika může snížit účet za klimatické škody a podpořit ekonomiku

Rozvoj moderní energetiky má podobu také ekonomických přínosů ušetřených škod na životním prostředí a zmírnění změny klimatu. Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů by jen v Česku ušetřilo 25 miliard korun na zabránění klimatických škod.

Martin Prax

12. 7. 2021

Prorůstové scénáře ukazují, že lze zvýšit výrobu obnovitelných zdrojů do roku 2030 o zhruba pětinásobek pro fotovoltaiku, na 12 milion megawatthodin ročně, a pro větrné elektrárny na zhruba sedminásobek proti dnešku, na necelých 5 milion megawatthodin. Výrobě odpovídá instalovaný výkon 12 454 MW solárních elektráren a 2 610 MW větrných turbín. Čerstvá čísla vyplývají ze studie Centra pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově, která byla zpracovaná pro Alianci pro energetickou soběstačnosti.

Studie modeluje možnosti růstu obnovitelných zdrojů v rámci realitického „Zeleného“ scénáře, který by zajistil potřebné snížení emisí do roku 2030 o 53,5 % oproti úrovni roku 1990. To by se promítlo ve snížení škod na zdraví a životním prostředí o 6,4 mld. Kč a snížení negativních dopadů ze změny klimatu o 18 mld. Kč. Pozitivní zprávou je pak příležitost k vytvoření 108 tisíc pracovních míst v sektoru zelené ekonomiky.

„Ve světle výše představených ekonomických čísel je rozhodnutí některých českých podniků přijmout závazek zajistit provoz továren na uhlíkově neutrální bázi, rozhodnutím pro budoucnost,” přidává praktický rozměr přínosů rozvoje obnovitelných zdrojů Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Odborníci představí výše zmíněnou studii Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy na webiníři 13. července. Sledovat lze na webu ČTK (odkaz) nebo se můžete také přímo zapojit do debaty prostřednictvím registrace do aplikace Zoom. Během webináře se dozvíte vše o možných přínosech rozvoje zelené energetiky v podobě snížení klimatických škod, pracovních míst či smysluplného využití prostředků v podpůrných programech. Studii představí přímo její autoři: Lukáš Rečka a Milan Ščastný. Na prezentaci studie naváže panelová debata, během které vystoupí Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda Hospodářského a měnového výboru (ECON), Jan Troják, ředitel projektového financování ČSOB, Jan Habart, předseda CZ Biom a Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.



„Zelený scénář ukazuje, že pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % je nezbytné doplnit podporu obnovitelných zdrojů i dalšími opatřeními, především zvyšováním energetických úspor a rychlým útlumem spalování hnědého a černého uhlí. Na druhé straně při vyšší ceně emisních povolenek, kterou pozorujeme na trhu již nyní, může být konec uhlí mnohem rychlejší a potřeba podpory pro obnovitelné zdroje výrazně nižší,“ komentuje ekonomickou stránku scénářů Milan Ščasný, jeden z autorů studie z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

FOTO: Pixabay (ilustrační foto)