Každý desátý druh včel a motýlů v Evropě se nachází na pokraji vyhynutí, varuje unie

Evropská komise na konci května publikovala zprávu, že který vyplývá, že i přes pozornost, kterou Evropa věnovuje oplynujícímu hmyzu, problémy při řešení různých příčin úbytku přetrvávají.

Úbytek okomentoval evrpský komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius: „Znepokojivý úbytek hmyzu, který opyluje plodiny i planě rostoucí rostliny, ohrožuje zajišťování potravin a rovněž naše přežití a přežití přírody jako celku. EU zavedla konkrétní politické nástroje k řešení jeho úbytku, mobilizovala meziodvětvová opatření a dosáhla významného pokroku při monitorování opylovačů. Z dnešní zprávy ovšem jasně vyplývá, že k řešení hlavních příčin tohoto prudkého poklesu musíme učinit více. Zásadní význam bude mít další začleňování ochrany opylovačů do legislativního rámce týkajícího se společné zemědělské politiky a pesticidů.“

Během uplynulého desetileté bylo provedeno více než třicet opatření ve třech prioritních oblastech: zlepšování znalostí o úbytku opylovačů, řešení příčin tohoto úbytku a zapojení veřejnosti a podpora spolupráce s cílem úbytek zastavit. Komise mimo jiné spustila interaktivní digitální nástroj nazvaný Pollinator Park, který má zvyšovat povědomí o nebezpečném úbytku opylovačů a mobilizovat globální opatření k jeho řešení. Jedná se o virtuální realitu zasazenou do světa roku 2050, ze kterého zmizel téměř všechen opylující hmyz. Řada různých činností na místní, regionální, celostátní i unijní úrovni ukazuje, že veřejnost si tento problém uvědomuje a je připravena jej řešit.

V rámci Iniciativy EU týkající se opylovačů byl vytvořen celounijní systém monitorování druhů opylovačů s cílem lépe poznat stav jejich populací a porozumět příčinám jejich úbytku. Brzy se začne používat v praxi v celé EU. Komise zřídila specializovaný informační systém týkající se opylovačů a zahájila řadu specificky zaměřených výzkumných iniciativ.

„Ochrana našich opylovačů zůstane klíčovým cílem v rámci Zelené dohody pro Evropu a přispěje k dosažení cílů Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, včetně 50% snížení používání chemických pesticidů a s nimi spojených rizik. Při rozhodování o schválení účinných látek pro použití v přípravcích na ochranu rostlin nebo o jejich stažení z trhu vždy přihlížíme k tomu, že je důležité zajistit vysokou úroveň ochrany včel a dalších opylovačů,“ uvádí evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová.

Je ovšem nezbytné tyto snahy zintenzivnit, zejména s cílem řešit úbytek stanovišť v zemědělské krajině a dopady pesticidů. Konkrétní cíle v této oblasti stanoví Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a Akční plán EU pro nulové znečištění, například pokud jde o rozšiřování chráněných oblastí a obnovu ekosystémů, podporu ekologické zemědělství, obnovu krajinných prvků s vysokou rozmanitostí na zemědělské půdě a výrazné omezení používání pesticidů a dalších látek znečišťujících životní prostředí, které jsou pro opylovače škodlivé. Nová Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu a vyšší ambice v oblasti klimatické neutrality zase pomohou zmírnit dopady změny klimatu na opylovače.

Zemědělství a zabezpečení potravin je silně závislé na opylovačích, takže je třeba se znepokojivým poklesem jejich počtu dále zabývat. Jak zdůrazňuje dnešní zpráva, je nezbytné zintenzivnit úsilí, pokud jde o úbytek stanovišť v zemědělské krajině a dopad pesticidů. K tomu do značné míry přispěje budoucí společná zemědělská politika prováděná v souladu s cíli Zelené dohody, která přináší vyšší ambice v oblasti životního prostředí a klimatu. Pokud budou zemědělci chtít získat finanční prostředky, budou například muset vyčlenit zemědělskou půdu na podporu biologické rozmanitosti. Kromě toho je jednou z priorit v oblasti výzkumu a inovací nalezení alternativ k používání pesticidů,“ dodává evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.

Opylovači jsou nedílnou součástí zdravých ekosystémů. Bez nich by se počet rostlinných druhů snížil a nakonec by řada z nich vymizela i s organismy, které na nich závisejí, což by mělo závažné ekologické, sociální a hospodářské důsledky. Jen v samotné EU závisí čtyři z pěti druhů plodin a volně rostoucích květin alespoň částečně na opylování živočichy.

Autor: Martin Prax (s využitím zprávy Evropské komise)

FOTO: Pixabay