Hlavní město má ambiciózní plán, jak do roku 2030 omezit emise oxidu uhličitého o 45 procent oproti roku 2010. Má se toho dosáhnout uskutečněním 69 konkrétních opatření ve čtyřech oblastech – udržitelná energetika a budovy, udržitelná mobilita, cirkulární ekonomika a adaptační opatření.

Razantní snížení uhlíkové stopy mají zajistit investice ve výši 230 miliard korun. Plán kritizuje politická opozice v pražském zastupitelstvu, k dopravní části dlouhodobého programu má výhrady rovněž spolek AutoMat.

Strategický dokument, který schválila Rada hlavního města Prahy, vznikal více než rok. „Aby Praha zůstala dobrým místem pro život všech Pražanů a zároveň byla atraktivním místem pro business a investory, musíme zlepšit náš přístup k ochraně klimatu a životního prostředí v Praze. Klimatický plán navrhuje způsoby, jak přístup města změnit ve čtyřech klíčových oblastech, které mají dopad na čistotu životního prostředí v Praze, ale i na kvalitu života jejích obyvatel a podmínek pro rozvoj podnikání,“ řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN), který měl přípravu Klimatického plánu na starosti. Ambicí je přitom uhlíkově neutrální metropole v roce 2050.

Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) nejsou tyto plány nereálné, a to ani finančně. Hlavní město chce využívat různé evropské dotační tituly. Na Prahu by tak mělo připadnout okolo dvou miliard ročně. Pro srovnání: letos chce hlavní město hospodařit s rozpočtem ve výši bezmála 88 miliard korun.

Náměstek Hlubuček připomněl, že nyní jsou vhodné podmínky pro získání peněz z evropských fondů. „Otevírá se nám příležitost, která se nebude opakovat, získat miliardy korun pro investice do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, ekologizace zdrojů tepla pro Prahu, rozvoje elektromobility nebo adaptace města na dopady změny klimatu, jako je horko a sucho,“ řekl Hlubuček.

Výroba zelené energie

V oblasti udržitelné energetiky a budov si Praha klade mimo jiné za cíl snížení spotřeby tepla a plynu o 15 procent, či až 60 procent snížení emisí oxidu uhličitého u dodávek elektřiny a tepla. Preferována bude především výroba energie z obnovitelných zdrojů na území města. Solárními a kogeneračními zdroji elektřiny má být osazeno až 23 tisíc budov.

Tento projekt počítá s otevřeným členstvím pro všechny obyvatele i podnikatele a firmy působící v Praze, kteří chtějí na svých nebo veřejných objektech instalovat obnovitelné zdroje energie. Dané společenství má sloužit jako platforma pro instalace výroben obnovitelné energie, předávání vyrobené čisté energie mezi jednotlivými členy a případně i koordinovat energeticky úsporné projekty u daných objektů.

Ostatně letos má pražský magistrát v rámci pilotního projektu nainstalovat fotovoltaické elektrárny na střechy vybraných domů na Černém Mostě. „Jde o projekt takzvané lokální distribuční soustavy v místě energetické spotřeby, kdy se na střechy jednotlivých objektů nainstalují fotovoltaické elektrárny a vyrobená elektřina se distribuuje a spotřebovává přímo v místě výroby. Jelikož jde o bytové domy, je zde zajištěn dostatečný počet odběratelů i při plném potenciálním výkonu elektrárny. Vyrábí a spotřebovává se tak zelená elektřina rovnou na jednom místě,“ uvedl radní Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu). „Vedle toho, že šetříme životní prostředí, šetříme i v peněženkách odběratelů, protože za tuto elektřinu nebude nutno platit poplatek za distribuci,“ dodal.

Podle náměstka Hlubučka město plánuje založit zvláštní organizaci pro obnovitelnou energii. Metropole by tímto způsobem v budoucnu mohla vyrábět až 30 procent elektřiny. Stejně tak by se podle Hlubučka mohlo až 30 procent tepla nutného pro vytápění města získávat z odpadních vod.

Podle expertů dává Praze smysl, aby při zvyšování podílu zelené energie vsadila na solární panely na střechách rodinných a bytových domů v Praze. Nedávno publikovaná nezávislá analýza zpracovaná pro Alianci pro energetickou soběstačnost kalkuluje, že by právě jen pokrytí obecných boduv dokázalo vyrobit tolik energie, jako ročně spotřebuje nejméně 120 tisíc domácností. Aktuální čísla z nezávislé studie Praze napovídají, kam může zaměřit své úsilí ve využití lokálních zdrojů energie. Jen stanovení potenciálu však nestačí. Je třeba zapojit veřejnost a přímo ji přizvat k využití těchto příležitostí," komentuje výsledky analýzy Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost, který současně zpracoval manuál pro města, který ukazuje jak lze stabilně rozvíjet potenciál solární energetiky ve městech.

Jedna z největších fotovoltaik v Praze: instalace na budově Ženských domovů
Foto: AliES

Kritizovaná doprava

Praha plánuje rovněž podpořit výstavbu deseti tisíc dobíjecích stanic pro elektromobily, což by společně s dalšími opatřeními mělo vést ke snížení spotřeby fosilních paliv o 18 procent do roku 2030. Velký potenciál vidí hlavní město ve veřejné dopravě. Chce proto modernizovat a automatizovat linky metra C, ale také tramvajové, autobusové a železniční trasy. V roce 2030 by tak pražská MHD mohla přepravit o 150 milionů cestujících více než dnes. Mají se rovněž rozšířit zóny placeného stání nebo zavést mýto pro neekologická auta do historického centra metropole a jeho širšího okolí.

Podle sdružení AutoMat jsou ovšem cíle v dopravní části Klimatického plánu nedosažitelné. Město v něm totiž například nepočítá s klimatickými dopady velkých dopravních staveb, jako je Městský okruh a Radlická radiála. „Navrhovaná opatření jako mýto, regulace parkování a podpora bezemisní dopravy jsou sice v principu správně, jejich dopady ale Klimatický plán značně nadhodnocuje,“ tvrdí Vratislav Filler ze spolku AutoMat, který se dlouhodobě věnuje udržitelné dopravě a rozvoji Prahy.

Připomněl, že Radlická radiála a Městský okruh společně povedou ke zvýšení dopravního výkonu silniční dopravy v celé Praze o zhruba 6 procent krátkodobě a nejméně o 10 procent do několika let po zprovoznění. I přes zvýšení plynulosti tedy tyto nové městské dálnice do Prahy přitáhnou další auta a k tomu sníží konkurenceschopnost veřejné dopravy.

„Budeme rádi, že po zprovoznění Městského okruhu nevzroste doprava o tolik, aby to převážilo lepšící se emisní bilanci jednotlivých vozidel. Na nějaké výraznější poklesy emisí oxidu uhličitého v kapitole soukromé dopravy můžeme takto předem zapomenout,“ uvedl Filler, podle něhož by měly být kapitoly o dopravě přepracovány.

Městská bioplynová stanice

Jedním z nejambicióznějších záměrů, s nímž počítá Klimatický plán, je výstavba první bioplynové stanice ve vlastnictví města, která by zpracovávala gastroodpad z restaurací i domácností a mohla Prahu zásobit až třemi miliony metrů krychlových biometanu pro využití ve vozech městských organizací, jako je Dopravní podnik nebo Pražské služby.

„Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významné množství produkovaného odpadu na území Prahy. Kompostovat můžeme jen část těchto odpadů. Právě bioplynová stanice je zařízení, které využije obrovský energetický a materiálový potenciál bioodpadu,“ řekl už dříve náměstek Hlubuček.

„Tento záměr plně zapadá do konceptu cirkulární ekonomiky, ve kterém město pracuje s odpady jako se zdrojem. Cirkulární ekonomiku chceme dále rozvíjet. Usilujeme o předcházení vzniku odpadů a vyšší podíl jejich recyklace. Již dnes v Praze na skládce končí méně než deset procent odpadů,“ dodal.

Objem bioplynové stanice by měl být 50 tisíc tun, což je nejčastěji využívaná kapacita jiných evropských měst. „Městské odpadové bioplynové stanice jsou dnes integrální součástí městského odpadového hospodářství v západní a severní Evropě. Dobré příklady najdeme v Oslu, Berlíně, Hamburku, Miláně či Vídni. Energie v podobě biometanu (BioCNG) je zde často využívána jako palivo pro městské autobusy nebo nákladní vozidla městských služeb,“ poznamenal Patrik Roman, generální ředitel Pražských služeb. Nejpravděpodobnějším místem, kde by stanice mohla vzniknout, je areál pražské spalovny. Stát by mohla asi 600 milionů korun.

Praha chce rovněž motivovat své obyvatele k většímu třídění odpadů. Hodlá například zahustit síť kontejnerů na sklo, papír, plasty či nápojové kartony, aby v roce 2030 stoupl podíl vytříděného odpadu na 65 procent.

Bioplynová stanice
FOTO: Pixabay

Až 1,5 milionů stromů

V rámci adaptačních opatření počítá Klimatický plán například s výsadbou až 1,5 milionu nových stromů napříč městem, výměnou řady asfaltových a betonových nepropustných ploch nebo renovacemi pražských parků a zelených prostranství. Počítá se rovněž s instalací pítek a mlžítek v ulicích, se zelenými střechami nebo s ozeleněním pražských vnitrobloků.

Nový les s loukami už vznikl například v Satalicích. Na původně zemědělské půdě bylo vysázeno více než 89 tisíc stromků. Ozelenila se tak plocha větší než 270 hektarů, což je takřka stejná rozloha, jakou má Kunratický les.

Nereálná očekávání

Metropolitní Klimatický plán kritizovala opoziční ODS, podle níž jde o „finanční i morální hazard“. „Klimatický plán tak, jak je navržen a prezentován magistrátní koalicí, je jen pouhou politickou proklamací. Koalice tímto vzbudí nereálná očekávání a po čase budou muset potichu přiznat, že záměr byl v předložených parametrech nesplnitelný. Voličům by měli říkat pravdu, ne pohádky,“ uvedl předseda klubu zastupitelů ODS Zdeněk Zajíček.

V podobném duchu už dříve plán okomentoval místopředseda klubu ANO Ondřej Prokop. „Ty náklady jsou naprosto astronomické a je jasné, že ani za pomoci národních nebo evropských dotací nebude Praha schopna takový plán naplnit. Ten, komu to nakonec padne na bedra, budou zejména už tak zatížení pražští podnikatelé a v konečném důsledku i všichni Pražané,“ tvrdí Prokop.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Pixabay