Ornitologové monitorují a dokumentují ptačí kriminalitu více než dvacet let, ale teprve před třemi lety stanul před soudem padesátiletý muž obžalovaný z trávení ptactva. Tehdy ho ještě soudce Okresního soudu v Litoměřicích osvobodil, protože „nebyly k dispozici nic než úvahy svědků, které trestnou činnost neprokázaly“. I tak neodešel muž bez trestu, dostal podmínku za „přechování omamné a psychotropní látky a jedu“.

Letos na konci dubna ale už Okresní soud ve Strakonicích poprvé potrestal jiného muže za to, že v jižních Čechách otrávil dva orly mořské a dva krkavce velké. Dostal za to 2,5 roku vězení s odkladem na 3,5 roku. I když rozsudek je zatím nepravomocný, ornitologové hovoří o přelomové události.

„Ptačí kriminalitou se zabývám přes dvacet let a teď jsem se konečně dočkal prvního odsouzeného traviče. Je to nesmírně důležitý signál pro ty, kdo neberou ochranu přírody vážně, že společnost má zájem ji chránit a má zájem si ochranu vynutit v případě potřeby i formou soudního rozhodnutí. Netěší nás, že má někdo problémy se soudy, ale příroda a životy ptáků jsou hodnotou, která za to stojí,“ řekl ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Na stopě pytlákovi

Ochránci přírody doufají, že stejně exemplární trest by mohl časem dostat rovněž některý z pytláků, kteří střílejí vlky a rysy, a spravedlnosti zatím unikají. Podle odborných odhadů přitom byly v posledních třiceti letech upytlačeny stovky rysů a v poslední době také několik vlků. Možná, že i tady by se mohl nelegální lovec dostat k soudu. „Mám informace, že policie podezřívá jednu osobu,“ řekl Obnovitelně.cz Miroslav Kutal, který se ochraně šelem věnuje na Mendelově univerzitě Brně a v Hnutí Duha. Nic bližšího ovšem nesdělil s odůvodněním, že jde o velmi čerstvé informace.

Kutal nedávno kritizoval, že mu u policie chybí jasná profesionální strategie na odhalování pytláctví mimořádně velkých šelem. V ideálním případě by si představoval speciální protipytlácký tým, který by například mohl namátkově kontrolovat myslivce mířící do lesa. Už to by podle něho byl určitý signál směrem k pytlákům, že nejsou nepostižitelní.

„Přitom v policii jsou lidé, kteří by tuto problematiku chtěli řešit, ale chybí mi jasná metodika, jednotný postup,“ konstatoval Kutal, který uznává, že vyšetřování pytláctví je z určitého ohledu obtížnější než běžná trestná činnost, kdy policejní skupina přijede na místo činu, zajistí stopy a vyslechne svědky. Nelegální lov se obvykle odehrává v noci, na odlehlých místech v lese. Určitá skupina obyvatel navíc lov šelem nijak nezavrhuje, opakovaně se navíc objevují výzvy k povolené regulaci vlků, kteří například na Broumovsku čas od času zaútočí na domácí chovy a zadáví například ovce.

I když jsou teď vyšetřovatelé nejspíš na stopě jednoho pytláka, jde podle Kutala spíše o výjimku, shodu okolností. V koncepčním zaměření se nic nezměnilo. „To se zatím neposunulo,“ potvrzuje Kutal, podle něhož se stále mnohé případy vyšetřují nedůsledně.

Na otázku, proč se nedaří vypátrat pytláky vlků nebo rysů, přitom Policejní prezidium odpovědělo, že na takový dotaz není možné odpovědět globálně: „Bez znalosti konkrétních případů nemůžeme komentovat případné obtíže při vyšetřování – tedy se k věci obecně vyjádřit. S dotazy na případné obtíže při vyšetřování se obraťte přímo na kolegy v místě, kde věc řeší.“

Beskydská rysice Laura zastřelená pytlákem
FOTO: se souhlasem D. Bartošová (Hnutí DUHA, Šelmy)

Úspěšnější proti travičům

Naopak v případě travičů vzácných druhů ptáků se situace nejspíš zlepšuje, což dokazuje rovněž první, byť zatím nepravomocný trest pro muže z jižních Čech. Národní strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v ČR v letech 2020 až 2030 konstatuje, že v oblasti vyšetřování této kriminality došlo v uplynulých letech k významnému posunu - zejména v přístupu policie.

„Přes určitou bagatelizaci v minulosti se v posledních asi deseti letech přístup policie výrazně zlepšil, policejní specialisté na environmentální kriminalitu jsou pravidelně školeni, mají dostatečné informace o rozsahu a dopadech této trestné činnosti a věnují vyšetřování dle svých možností potřebný čas i úsilí. Vyšetřování a postihování této kriminality zůstává i nadále prioritou,“ konstatuje se v dokumentu.

Otrávených ptáků jsou podobně jako u rysů rovněž stovky. Od roku 2017 funguje v České společnosti ornitologické speciální hlídka: psovodka Klára Hlubocká se speciálně vycvičeným psem pátrá v terénu po otrávených návnadách a jejich obětech a podklady předává vyšetřovatelům. Za čtyři roky ornitologové zdokumentovali 95 trestných činů, jejichž oběťmi se stalo více než 250 ptáků.

Jen letos přibylo už 21 případů s 56 zabitými ptáky, což už je více než za celý loňský rok. Poslední tragédie je stará jenom pár týdnů. Na Kolínsku byli nalezeni tři otrávení motáci pochopi a krkavec velký. S velkou pravděpodobností je zabil právě karbofuran.

„V pondělí 19. dubna nám nálezce oznámil mrtvou samici motáka pochopa, kterou ale ještě ten den z místa někdo odklidil. V úterý jsme ve vzdálenosti asi 100 metrů našli na louce dva další mrtvé motáky, samce a samici, u zbytků bažanta. Dravci byli v poloze typické pro otravu – zaťaté pařáty a roztažená křídla, jak umírali v křečích. O dalších sto metrů dál byl mrtvý krkavec velký. Ten už byl výrazně staršího data úmrtí, pod ním byli mrtví brouci, kteří rovněž ukazují na otravu,“ řekla psovodka Klára Hlubocká, která koncem dubna svědčila rovněž v případu muže nepravomocně odsouzeného za travičství.

Pachatelé přitom používají k zabíjení divokých zvířat přípravky s s karbofuranem. Už jeho držení je trestných činem. Za jeho aplikaci pak může následovat až pětiletý trest. Tato látka se původně používala jako pesticid v zemědělství, ale byl tak nebezpečný, že ho Evropská unie od roku 2008 zakázala. I tak se stále prodává na černém trhu. Stačí pár kapek a následuje skutečně brutální usmrcení – pták umírá bolestivě, v křečích, nemůže dýchat.

Autor: Pavel Baroch

Foto: se souhlasem Kláry Hlubocké (Otrávený moták pochop nalezený na Kolínsku)