Pavel Baroch | 25. 4. 2021

Tlak na rychlejší konec uhlí roste. Přidávají se banky, veřejnost i někteří politici

Uhelná komise sice doporučila vládě, aby se v Česku přestalo využít uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038, ale ve hře je stále termín v roce 2033. Tlak na dřívější odklon od neekologického uhlí navíc narůstá. Například Komerční banka se v souladu se strategií mateřské skupiny Société Générale zavázala ukončit financování projektů aktivně spojených s uhelným sektorem nejpozději do roku 2030. Také bezmála polovina obyvatel republiky podle průzkumu společnosti Kantar podporuje konec uhlí už v roce 2033. A chtějí to i mnozí politici včetně ministrů.

Komerční banka už nyní neposkytuje žádné nové finanční produkty klientům, u nichž většina příjmů pochází z činnosti souvisejících s uhlím. Tvrdí, že se naopak snaží přispívat ke zpomalení klimatických změn například financováním zelených projektů.

„Finanční produkty a služby již nenabízíme potenciálním klientům, kteří generují více než dvacet pět procent svých výnosů z činností spojených s uhelným sektorem. Nové financování neposkytneme ani stávajícím klientům banky, kteří nemají veřejný, časově omezený plán přechodu z uhelných činností a mají třeba i jen čtvrtinu svých aktuálních ročních výnosů z tohoto sektoru,“ řekla Hana Kovářová, výkonná ředitelka pro Brand strategii a komunikaci v Komerční bance, která zároveň předsedá komisi pro udržitelné finance v rámci České bankovní asociace.

„Naopak rádi podpoříme klienty, kteří investují do dekarbonizace svých aktivit a přecházejí k ekologičtějším palivům nebo k obnovitelným zdrojům. Jde například o financování instalace solárních panelů, větrných elektráren nebo kotlů na biomasu,“ dodala Kovářová.

Banky proti uhelné energii

Obdobně se k uhlí a bezemisním zdrojům staví rovněž další banky. Například ČSOB, již vlastní belgická KBC, už před několika lety oznámila, že v Česku přestává financovat uhelný byznys. A posléze svůj závazek ještě zpřísnila, takže od roku 2030 už nepojistí nebo nebude financovat žádnou společnost, která jako zdroj pro výrobu energie využívá právě uhlí.

„Skupina ČSOB přišla s jasným signálem, že výroba elektřiny v uhelných elektrárnách musí být postupně v souladu s platnými limity a termíny ukončena. Tímto krokem přecházíme k podpoře zlepšování ekologických standardů, a to nejen v českých domácnostech. Bereme tím na sebe roli společensky zodpovědné společnosti,“ oznámil před časem Petr Hutla, člen představenstva ČSOB.

Protiuhelný postoj zaujala rovněž banka Unicredit nebo Erste Group, tedy mateřská centrála České spořitelny. Ernste Group se zavázala k postupnému snižování odvětví těžby uhlí pro elektrárny a teplárny, přičemž konec by měl nastat v roce 2030. Banka uvedla, že ji k tomuto rozhodnutí vedou rostoucí globální teploty. „Koronovirová pandemie je zjevnou šancí na ekologický restart pro celou ekonomiku. Budoucí růst musí pocházet z udržitelných projektů,“ uvedl Bernd Spalt, generální ředitel Erste Group.

Veřejnost pro dřívější konec

Podle průzkumu agentury Kantar z poloviny letošního března podporuje konec uhlí už v roce 2033 celkem 45 procent lidí. Pozdější termín – rok 2038 – preferuje naproti tomu jen 32 procent. Źádný názor na tuto problematiku nemá 23 procent dotázaných.

Konec spalování uhlí nejpozději v roce 2033 preferují podle zjištění agentury Kantar častěji mladší lidé do 30 let, lidé s maturitou a lidé žijící ve větších městech. Rok 2038 má častější podporu u lidí v severních Čechách. Názor na konec uhlí častěji nemají lidé ve věkové skupině 46 až 60 let a lidé se základním vzděláním.

Nejde ale jenom o názor veřejnosti, ale také o ekonomický tlak. Ceny emisních povolenek se v posledních měsících drží na vysoké úrovni, v únoru dokonce překonaly na krátkou dobu hranici 40 eur za tunu. Bylo to nejvíce za 16 let fungování tohoto systému, který je významným nástrojem pro snížení skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět jednotlivé sektory, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se jejich cena zvyšuje, roste také motivace společností snižovat emise.

Rozhodnutí vlády

Konečné slovo, kdy Česko skončí s uhlím, bude mít vláda Andreje Babiše (ANO). V prosinci přitom většina členů poradní Uhelné komise doporučila kabinetu právě rok 2038, jenže mnozí ministři se přiklánějí spíše k termínu o pět let dříve. Jsou to především členové ČSSD, ale také někteří ministři za hnutí ANO. Vedle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) také například ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Naopak ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), který je spolu s Brabcem spolupředsedou poradního týmu, prosazuje termín 2038.

„Ministerstvo financí navrhuje, aby byl jako rok útlumu využití uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla v ČR stanoven rok 2033. Předkladatelem navrhovaný rok 2038 považujeme za málo ambiciózní především s ohledem na aktuální a očekávatelné evropské trendy v oblasti energetiky, dekarbonizace a úsilí o dosažení udržitelné uhlíkové neutrality,“ uvedl v oficiálním stanovisku úřad ministryně Schillerové.

„Termín konce uhlí 2038 je příliš pozdě a mimo realitu z hlediska ochrany klimatu i ekonomického výhledu uhlí. Chtěl bych poděkovat všem členům vlády, kteří žádají zkrácení alespoň na rok 2033,“ uvedl Jiří Koželouh z Hnutí Duha. Spolu s Janem Rovenským z Greenpeace byl rovněž členem Uhelné komise, ale posléze ji opustili, protože neviděli šanci tam cokoli prosadit.

„Bližší termín konce uhlí k roku 2033, o kterém se v komisi také debatovalo, by umožnil rychlejší rozběh investic do čistých zdrojů energie - obnovitelných zdrojů nebo úspor energie, které mohou uhlí nahradit v elektroenergetice i teplárenství. Každý rok s uhlím navíc přinese jen více znečištěného ovzduší, zvyší rizika plicních chorob a dalších onemocnění," zhodnotil výsledek komise Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. "Česko se odklonu od uhlí nemusí bát. Získáme desítky miliard na transformaci uhelných regionů a další desítky miliard na budování bezuhlíkových zdrojů. Při dobře nastaveném Modernizačním fondu a využití prostředků, které získá Česko z Evropy na oživení ekonomiky bychom dokázali pohodně zafinancovat potřebnou náhradu uhlí," dodává Martin Sedlák k příležitostem v transformaci české energetiky směrem od uhlí.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Pixabay (Povrchový důl pod zámkem Jezeří)