Letokruhy jsou něco jako otisky prstů. Právě jejich analýzou skupina českých i hraničních vědců zjistila, že letní zemědělská sucha, která v posledních letech postihla zejména střední Evropu, byla ve svém souhrnu závažnější než kterákoli jiná suchá období za uplynulých 2110 let. Jiné studie současně ukázaly, že četnost a intenzita extrémních jevů – zvláště sucha a vysokých teplot - bude v budoucích dekádách v návaznosti na pokračující růst globální teploty přibývat.

Vědci zkoumali 13 500 letokruhů ze 147 vzorků živých i mrtvých evropských dubů, respektive analyzovali stabilní izotopy uhlíku a kyslíku v těchto letokruzích. Na rozdíl od většiny podobných studií získali pro každý rok přesně datované informace o míře nedostatku nebo naopak nadbytku vláhy. Výsledky odhalily, že dlouhodobý trend vysychání krajiny patrný v celém sledovaném období se během 20. století podstatně zrychlil, a nakonec po roce 2015 překonal všechny dosavadní suché periody.

Na studii pracoval tým vedený profesorem Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a Univerzity v Cambridge, ale podíleli se na něm rovněž badatelé z dalších tuzemských a zahraničních pracovišť. Výsledky publikoval renomovaný časopis Nature Geoscience.

Mimořádně suché období

Letní sucha trápila střední Evropu především od roku 2015 až do začátku jara loňského roku a společně s vlnami veder byly příčinou značných ekologických a ekonomických škod. Anomálie byla pravděpodobně výsledkem změny klimatu způsobené člověkem, včetně změn takzvaného tryskového proudění v atmosféře.

------------------------------------------------------------------------

Tryskové proudění neboli jet stream je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Může mít značnou rychlost – až 700 kilometrů v hodině. Má tvar trubice podél rovnoběžek a je současně mírně zvlněná od jihu k severu. Silný a rovný jet stream, který fouká podél rovnoběžek, znamená ve střední Evropě pravidelné střídání počasí – přechody front a tlakových níží. Rozvlněné tryskové proudění naopak znamená výkyvy počasí – teplý vzduch z jihu se tedy může dostat i výrazně severně. A naopak, mrazivý vzduch může ovlivnit počasí i v jižní Evropě. Čím déle zůstává jet stream rozvlněný, tím extrémnější je počasí. Podle klimatologů se přitom tryskové proudění začalo výrazněji měnit zhruba od 60. let.

------------------------------------------------------------------------

„Všichni jsme si vědomi, že poslední dobou se sešlo několik výjimečně teplých a suchých let po sobě, ale potřebovali jsme přesné rekonstrukce historických podmínek, abychom zjistili, jak tyto extrémy vypadají v porovnání s předchozími roky,“ řekl hlavní autor studie profesor Ulf Büntgen z katedry geografie Univerzity v Cambridge a vedoucí výzkumný pracovník na Ústavu výzkumu globální změny - CzechGlobe v Brně. „Naše výsledky ukazují, že série mimořádně suchých let od roku 2015 je ve střední Evropě mimořádná i v kontextu posledních dvou tisíciletí,“ dodal Büntgen.

Svědectví stromů

Už jen velikost, barva a kvalita jednotlivých přírůstků dokáže leccos napovědět o podmínkách, v jakých strom žil. Ještě přesnější je pak analýza stabilních izotopů uhlíku a kyslíku v příčném řezu kmene. „Zatímco hodnoty uhlíku závisejí na fotosyntetické aktivitě stromů, hodnoty kyslíku jsou ovlivněny spíše dostupností vody v půdě. Společně úzce korelují s hydroklimatickými podmínkami daného vegetačního období,“ vysvětlil expert na ekofyziologii rostlin Otmar Urban z Ústavu výzkumu globální změny.

Nejstarší stromy zkoumané ve studii pocházejí z počátku prvního století před naším letopočtem, tedy přibližně z doby, kdy žil slavný římský vojevůdce Julius Caesar. Nejmladší je z roku 2018. Všechny vzorky spojuje druh stromu a region. Jde o duby, které rostly na území České republiky, případně sousedního Bavorska. Historické vzorky poskytly přesně datované archeologické nálezy či dobové dřevěné konstrukce. Pocházejí z archivu Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Mendelovy univerzity v Brně.

Vznikla tak dosud největší a nejpodrobnější databáze letokruhových údajů o hydroklimatických podmínkách ve střední Evropě, kterou odborníci hodlají nadále doplňovat o další položky.

FOTO: Akademie věd

Vlhká i suchá léta

V posledních 2110 letech se vyskytla mimořádně vlhká léta, tři nejvýraznější byly v letech 183, 899 a 728. Naopak mezi nejsušší patřily roky 1509, 1508 a 2018. Období let 2014 až 2018 bylo nejsušší pětileté období v celé datové řadě. V souhrnu výsledky studie ukazují, že za poslední dvě tisíciletí střední Evropa pomalu vysychá.

„Po staletích pomalého vysychání jsme ve 20. století zaznamenali zrychlující se pokles zvoleného indexu sucha, což je obzvláště alarmující pro zemědělství a lesnictví. Ve světle těchto výsledků je bezprecedentní odumírání smrkových lesů v oblastech zahrnutých v naší rekonstrukci logickým důsledkem," uvedl bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity.

Upozornil, že změna klimatu automaticky neznamená, že bude všude a vždy větší sucho. „Některá období na našem území budou na srážky bohaté, a to i extrémně, ale jak porostou teploty, bude se zvyšovat i pravděpodobnost výskytu jak extrémně vysokých teplot, tak dlouhých epizod sucha. Bez adaptačních opatření to negativně ovlivní nejen ekosystémy, ale i kvalitu našeho života,“ dodal Trnka.

Dostatek vody?

Po několika letech je podle údajů serveru InterSucho na většině území republiky dostatek vláhy. Především díky letošní zimě, která byla od minulých zimních měsíců bohatá na sněhové srážky. Znamená to, že letos nás žádné citelné sucho nečeká? Odborníci varují, že poměrně příznivá zima ještě nezaručuje dostatek vláhy po zbytek roku.

Miroslav Trnka upozornil, že z dlouhodobého hlediska nebyla ani letošní zima nijak zvlášť výjimečná. „Z hlediska teplot i srážek to byla zima, která se sotva blížila průměru. Naštěstí ale pomohla smazat okamžitý deficit, který jsme měli jak v povrchové vrstvě půdy, tak co se týče zásob podzemních vod, zvlášť těch mělkých,“ řekl bioklimatolog Českému rozhlasu.

Trnka uvedl, že loňský rok vypadá jako relativně chladný, protože před tím jsme zažili extrémně horké a suché roky. „Ve skutečnosti byl rok 2020 pátý nejteplejší za posledních dvě stě let. Takže nemůžeme říct, že by se situace normalizovala. Rozhodně ne. Pořád jsme ve velmi teplém období. Sice přišly srážky, zaplať pánbůh za ně, ale viděli jsme, že naše krajina se bez té vody nedokáže obejít,“ upozornil Trnka.

Odborníci například očekávají, že v nižších polohách bude sníh stále vzácnější, což bude mít zásadní dopad na vodní režim v krajině. „Stejně tak to, že vodní bilance naší krajiny – zvlášť v nižších polohách, na jižní Moravě, v severozápadních Čechách – je v podstatě záporná, to znamená, že krajina by té vody potřebovala víc, než tam těch vodních zdrojů je,“ řekl Trnka. „Nůžky mezi tím, co by krajina potřebovala, a tím, co přijde ve srážkách, se budou dál rozevírat.“

Autor: Pavel Baroch

Foto: Pixabay