Pavel Baroch | 10. 3. 2021

Zelená ostuda: Česko vyrobilo z větru pouhé 1 procento elektřiny, celá Evropa 16 procent

Instalovaný výkon tuzemských větrných elektráren je dvacetinásobně vyšší než v roce 2004. Zatímco před sedmnácti lety měly větrníky celkový výkon 17 megawattů, není to je 340 megawattů. I tak patří Česko v rozvoji větrné elektřiny na chvost evropských států. Také proto, že loni se v zemi nevztyčil ani jeden stožár s obří vrtulí. A je možné, že letos tomu nebude jinak. Je sice rozpracováno několik projektů, zatím ovšem není jisté, zda se je podaří ještě v tomto roce dotáhnout do konce. A tak zatímco v Evropské unii samotný vítr zajistil vloni 16 procent spotřebované elektřiny, v Česku to bylo pouhé jedno procento.

V Evropě bylo v uplynulém roce podle aktuálních údajů evropské větrné asociace instalováno 14,7 gigawattů nových větrných elektráren. Čtyři pětiny nových turbín byly postaveny na souši (on-shore). Kvůli koronavirové pandemii je to o bezmála pětinu méně, než se předpokládalo. I tak celkový výkon evropských větrných elektráren dosáhl 220 gigawattů, což - pro lepší představu - odpovídá výkonu 220 jaderných bloků v Temelíně.

Nepodpora státu

Česko se svým jedním „větrným“ procentem oproti Evropě čím dál více zaostává, čehož si nedávno všimla i agentura Reuters. Upozornila, že Česko je spolu se Slovenskem zemí s nejnižším podílem elektřiny z větru a – rovněž ze slunce. Reuters současně uvedl, že obnovitelné zdroje se loni staly hlavním zdrojem elektřiny v Evropské unii, když v objemu vyrobeného proudu poprvé předstihly uhelné zdroje.

Když zůstaneme u větrné elektřiny, největší podíl na celkové výrobě má Dánsko (48 procent), následované Irskem (33 procent) a Portugalskem (27 procent). Ale například i vnitrozemské Rakousko, které má podobnou rozlohu a v úhrnu i podobné větrné podmínky pokrývá větrnými elektrárnami asi dvanáct procent své spotřeby. A to do roku 2025 očekává dalších zhruba dva tisíce megawattů nových instalací. V Česku se očekává zlomek, Česká společnost pro větrnou energii předpovídá nárůst o 170 až 420 megawattů.

Zásadní vliv bude mít přístup státu, nastavení podpůrných nástrojů a povolovacího procesu. A právě tady je jádro pudla. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, která sdružuje provozovatele větrných elektráren.

Nadšení jednotlivci

Jak to funguje v praxi, popsala Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už osmnáct let připravuje a několik obřích větrníků rovněž provozuje. „Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit, tak ho všemožně natahuje,” řekla Lužová.

Jedním z mála větrných projektů, který byl vybudován během posledních pěti let, je větrná farma u Hrádku nad Nisou. Od roku 2017 zde stojí třináct větrných turbín, které vyrobí tolik elektřiny, jako za rok spotřebuje 15 tisíc českých domácností. „Na vhodně větrném místě u Václavic na Liberecku jsme vybudovali větrné turbíny s celkovým výkonem parku 26 megawattů. Šlo o projekt výstavby větrných elektráren v Česku po předchozí několikaleté pauze,” uvedl během výstavby zástupce investora větrného projektu Marek Lang, jednatel společnosti EEH s. r. o.

„Nutno dodat, že i skromné počty elektráren stavěných v předchozích letech byly výsledkem snažení v minulosti, aby komplikované projekty stihly do kritického data vyřídit požadovaná povolení a dosáhly tak na státní provozní podporu. Žádné nové projekty od plošného zastavení podpory v roce 2013 nevznikaly,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Dodal, že v současnosti větrnou energetiku rozvíjí jen několik málo firem nebo jednotlivců. „Česko totiž už léta postrádá jasný, kontinuální a pozitivní přístup k obnovitelným zdrojům, což je snad nejvíc vidět právě v případě větrných elektráren,” dodal Chalupa.

Na fakt, že se Česku vyhýbá rozvoj větrné energetiky, upozorňuje také Svaz moderní energetiky. "Česko si dalo do národního plánu pro obnovitelné zdroje, že do roku 2020 budeme mít více než pět stovek megawattů větrných elektráren. Od přijetí této strategie se však instalovaný výkon ve větru zvýšil jen o necelých 60 megawattů," komentuje nenaplněné plány Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. Také podle Svazu je třeba změna přístupu politiků. "Rakouská ministryně pro energetiku a klima neváhá na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů vystoupit na větrnou turnínu, jako symbol potřeby větrné energetiky," dodává Martin Sedlák.

Vývoj počtu a instalovaného výkonu větrných elektráren v Česku
FOTO: Energetický regulační úřad

Redakce Obnovitelně.cz oslovila také jednoho z bývalých investorů, který se pohybal v prostředí české větrné energetiky. Podle něj je třeba pro uvolnění rozvoje větrných turbín proaktivní přístup státu a krajů, které by měly rozvoj větrné energetiky podpořit. "Investor musí procházet složitým a dlouholetým procesem, jednáním s místními, a to vše prodražuje proces přípravy nových projektů. Navíc nemá jistotu, že až sežene všechna potřebná razítka, bude mít nárok na nějakou podporu. Systém aukcí není ještě legislavně ukotvený a zelené bonusy pro nové projekty nelze čerpat. Chyba však není jen na straně státu. Chybí zde zastánce větrné energetiky, který by soustavně upozorňoval na přínosy rozvoje větrné energetiky v podobě čisté elektřiny nebo pracovních příležitostí. V sektoru je vidět určitá setrvačnost, podobný přístup Česko dopředu rozhodně neposune," hodnotí českou debatu o větrné energetice investor, který si nepřál s ohledem na možný opětovný vstup do větrné byznysu uvést své jméno.

Spotřeba celé země

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 procent dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR. „Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné jako jsou v jižní polovině Německa. Přesto nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,” řekl pracovník ústavu David Hanslian, který studii zpracoval.

Ministerstvo průmyslu slíbilo větší podporu. „Počítáme se ztrojnásobením současné instalované kapacity v rámci větrné energetiky,“ řekl nedávno v Českém rozhlasu náměstek ministra René Neděla. Ekonomický potenciál rozvoje větru v blízkém horizontu přitom může být ještě vyšší. "Jen do roku 2030 by při správně nastavené podpoře mohlo vzniknout až 1 400 megawattů větrných turbín. Pokud Česko nastaví vhodně podporu pomocí aukcí nebo v Modernizačním fondu a současně pomůže investorům zjednodušit proces přípravy nových větrných projektů, může tento cíl naplnit," dodává Martin Sedlák na kalkulace ve studii společnosti Deloitte zpracované předloni pro Svaz moderní energetiky.

Větrné elektrárny by mohly dokonce pokrýt celou spotřebu elektřiny země, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích kvůli ochraně přírody a krajiny, nebo respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další omezení lze očekávat, že reálně budou větrné elektrárny vyrábět méně proudu – mezi 10 až 31 procent současné spotřeby.

Například německý Spolkový sněm na konci loňského roku schválil novelu zákona o obnovitelných zdrojích, který by měl napomoci k tomu, aby země do roku 2030 pokrývala nejméně 65 procenty své potřeby elektřiny právě z čistých zdrojů – a významnou roli má mít rovněž energie z větru.

„Uprostřed globálního úsilí o přechod k čistějším zdrojům elektřiny mnoho evropských zemí považuje větrné farmy za stále důležitější část celkového energetického mixu,“ řekl ředitel konzultační společnosti Enappsys Jean-Paul Harreman. „Tento trend byl v údajích za rok 2020 velmi patrný a pravděpodobně se v příštích několika letech stane výraznější.“

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: se souhlasem EEH s. r. o. (stavba větrného parku u Hrádku nad Nisou)