Pavel Baroch | 20. 2. 2021

Poslanec Hnutí ANO odepsal vzácné druhy zvířat. Jeho návrh umožní bezohledné drancování přírody

Dlouhodobým stížnostem některých farmářů, že se nemohou zbavit hrabošů polních, vyšel vstříc poslanec Josef Kott (ANO). Při projednávané novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která má umožnit boj proti nejškodlivějším druhům invazních rostlin a živočichů, prosadil v zemědělském výboru přílepek, jenž s předlohou nijak nesouvisí. Může ovšem způsobit nevratné škody mezi desítkami vzácných druhů živočichů – například sýčka, čápa černého, křepelky nebo téměř všech druhů žab.

Kottův pozměňovací návrh prakticky ruší více než třicet let ukotvenou ochranu silně ohrožených druhů živočichů při takzvaném běžném obhospodařování nemovitostí nebo jiného majetku. Poslanec svůj návrh odůvodnil právě komplikací při boji s hrabošem polním, kdy zemědělci musí žádat o výjimku podle zákona o ochraně přírody pro aplikaci rodenticidů na polích s výskytem silně ohrožených a chráněných druhů, jako je například sýček či křeček.

Tyto druhy se přitom vyskytují jen na malé části našeho území. Sýčka hnízdí v české přírodě posledních 100 až 130 párů. A intenzivní zemědělství je právě jedním z nejvýznamnějších důvodů dramatického úbytku tohoto druhu. Právě proto stát koncem minulého roku spustil záchranný program pro tento druh.

Ohrožení i pro člověka

Předložený návrh navíc ruší vedle sýčka a křečka rovněž ochranu u všech ostatních silně ohrožených druhů. Pokud by ho schválil celý parlament, bylo by tedy například legální při hospodaření na rybnících likvidovat téměř všechny druhy žab, v lesích hnízda čápů černých, na zemědělské půdě hnízda chřástala polního či křepelek. Ochrana se snižuje také u silně ohrožených druhů netopýrů a mnoha dalších druhů.

„Pokles biodiverzity vidíme na doslova na každém kroku. Mnohé druhy, se kterými se ještě naši rodiče běžně setkávali, jsou v současnosti vzácností, nebo dokonce již vyhynuly. O mizení ptáků, motýlů a opylovačů ze zemědělské krajiny slyšíme pravidelně i v médiích. I o tom, že tento trend znamená bezprostřední ohrožení pro člověka,“ řekl Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Přesto většina poslanců zemědělského výboru zdvihla ruku pro snížení ochrany nejohroženějších druhů. „Paradoxem je, že stát zároveň připravuje a financuje záchranné programy, které mají právě těmto druhům pomoci. Věříme, že se podaří v příštích dnech vše vysvětlit a sněmovna tento návrh odmítne,“ dodal Pešout. Připomněl, že poslanecký přílepek je v rozporu i s evropskou právem směrnicí o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Kritika ochránců přírody

Bezprostředně po schválení návrhu zemědělským výborem zkritizovali tento postup rovněž ochránci přírody. Podle ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka je neuvěřitelné, že v době, kdy celá společnost cítí naši zranitelnost a sepětí s přírodou, může parlamentním výborem projít návrh na další radikální omezení ochrany ohrožených druhů.

„Slušným hospodářům návrh poslance Kotta nepomůže, protože ohledy na živočichy a rostliny v krajině berou sami od sebe. Těm nezodpovědným by umožnil další bezohledné drancování přírody. Pro citlivé a málo početné druhy, jako je čáp černý, je ochrana každého hnízda naprosto zásadní. A pro silně ubývající druhy, jako je chřástal polní, by omezení ochrany hnízdišť mohlo znamenat pomyslný hřebíček do rakve. Doufám, že poslanecká sněmovna jako celek bude mít víc rozumu než zemědělský výbor,“ poznamenal Vermouzek.

Také výkonný místopředseda Českého svazu ochránců přírody Karel Kříž doufá, že sněmovna tento pozměňovací návrh zamítne. „V opačném případě bychom se brzy dočkali toho, že se silně ohrožené druhy v lepším případě přesunou do kategorie kriticky ohrožené, v tom horším vyhynou úplně,“ sdělil Kříž. Připomněl, že většina těchto druhů je ohrožená právě proto, že jim současný běžný způsob hospodaření vadí. „Sněmovna by jim tak podepsala jasný ortel,“ dodal Kříž. Vyzval Richarda Brabce (ANO), jehož ministerstvo životního prostředí vyslovilo s Kottovou iniciativou zásadní nesouhlas, aby přesvědčil ostatní poslance o škodlivosti tohoto pozměňovacího návrhu.

Podle Jiřího Beneše z Hnutí Duha zneužil poslanec Josef Kott takzvanou invazní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny k doposud nevídanému útoku na desítky chráněných druhů. Uvedl, že ohrožena je i řada orchidejí na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích nebo tis červený v lesních porostech.

Krajina bez jedů

Zemědělci se na různých místech republiky potýkají s přemnoženými hraboši už několik let. Kvůli tomu vznikl spor o plošné použití jedu Stutox II, od něhož ministerstvo zemědělství nakonec upustilo. Ornitologové považují trávení pouze za krajní řešení. Upozorňují navíc na to, že je běžné, když počty hlodavců významně narostou, a posléze se opět přirozeně radikálně sníží.

„Argumentům zemědělců rozumíme a nijak je nezpochybňujeme. Myslíme si ale, že místo použití jedu existují i jiná řešení, která lze dělat průběžně a hlavně preventivně. Například hluboká orba, podpora predátorů hrabošů, udržování nízké vegetace v příkopech a na mezích v době gradace a postupná změna monokulturní krajiny na pestrou. Je to přirozené a dlouhodobé řešení, na rozdíl od jedu,“ uvedl před časem Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.

Ekologický zemědělec a zakladatel společnosti PROBIO Martin Hutař potvrdil, že hrabošovi lze čelit i bez jedu. „Zvýšený výskyt hraboše jsme sice zaznamenali, ale opravdu zásadní škody na úrodě nemáme. Důvodem je, že pravidelně ořeme na všech plochách a tam, kde je riziko přemnožení hrabošů, dáváme berličky pro káňata a poštolky. Zároveň pěstujeme meziplodiny. Hlodavci pak mají z čeho vybírat a neškodí tolik na hlavních plodinách. Hraboš má svou roli v ekosystému. Prokypřuje půdu, přináší do ní organickou hmotu a jeho nory slouží k jímání vody,“ řekl Hutař.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Pixabay