Na jeden zásah: oživení ekonomiky i ochranu klimatu řeší šetrné budovy

Cílem České rady pro šetrné budovy je naplnění Vize Nula, tedy stavu, kdy budou mít domy nulovou zátěž na životní prostředí – a to v celém svém životním cyklu. „Pro mě je důležité vzdělávat a vychovávat naše děti k udržitelnému vnímání světa. Právě investice do vzdělání, která ve výsledku povede k úctě k přírodním zdrojům, je cesta, která nám pomůže naplnit to, o co usilujeme,“ říká předseda rady Karel Fronk.

Pavel Baroch

17. 2. 2021

Je vůbec vaše Vize Nula reálná?

Jednoznačně jdeme cestou příkladů. Rada sdružuje více než osmdesát firem z různých oborů stavebnictví a společné cíle se definují složitěji, než se zdá. Vize nula je však dlouhodobý cíl, který průběžně diskutujeme a je třeba říct, že nulový dopad je nejzákladnější cíl, na kterém se všichni shodujeme. Budovy s nulovou spotřebou energie jsou reálně v provozu, nulové produkce odpadů jsou v cirkulární ekonomice jasným cílem a certifikace budov jednoznačně usilují o co nejmenší dopad v celém životním cyklu.

Máte třeba i nějaký časový odhad, kdy se tato vize mohla naplnit?

Když Česká rada pro šetrné budovy v roce 2009 vznikala, potýkal se svět s jednou z nejhorších finančních krizí lidské historie. Již tehdy jsme propagovali, že investice do kvalitních udržitelných budov mohou nejen přispět k řešení problémů s klimatickými změnami, ale zejména i pomoci z ekonomické krize. Dnes, o více než deset let později stojíme na prahu dalšího zpomalení ekonomiky a strukturálních změn způsobených koronavirem. Dopady covidu-19 jsou závažné, avšak dopady změny klimatu mohou být horší. Jsme přesvědčeni, že investice do šetrných budov jsou stále jedním z nejlepších nástrojů, jak oba problémy zmenšit. Z časového hlediska hodně napovídají klimatické cíle. Milníky let 2030 a 2045 jsou i pro nás rozhodující.

V jakých částech životního cyklu bude naplnění této vize nejtěžší a proč?

V životním cyklu je nejtěžší fáze přípravy projektů. Ovlivňuje totiž zásadně všechny aspekty následného provádění i samotného provozu díla. Dobrou zprávou je, že se v České republice prosazuje analýza životního cyklu, ale zejména hodnocení nákladů životního cyklu (LCC). To je nástroj, který investorům významně pomáhá možnost upravit a optimalizovat náklady již během plánování svého záměru. Vede k transparentnosti a plánování budoucích nákladů. Zde se dobře ukazuje, že šetrná řešení, ač mohou být v první fázi nákladově dražší, v následném provozu jsou efektivnější a nákladově levnější.

Existují už nějaké části životního cyklu, kde je dopad na životní prostředí skutečně nulový, anebo se k tomuto stavu blíží?

Interpretace životního cyklu nám ukazuje, v jakém stádiu se produkt nejvíce podílí na environmentálních dopadech. Ovšem hlavní cíl životního cyklu spatřuji ve výzvě k diskusi o změně paradigmatu lineárního nekonečného využívání zdrojů. Blízko nulovému dopadu můžeme uvažovat právě obnovitelné zdroje energie. V této oblasti si myslím, že máme již dostatečně blízko k „nulovému“ dopadu do životního prostředí. Ovšem jak praví klasik Honza Žemlička (tvůrce energetického systému budovy – pozn. aut.): „Nejlepší energie je ta, která není vůbec spotřebovaná.“

Nejpočetnější skupinu členů vašeho sdružení tvoří developeři. Mají spíše pověst, že jim jde v první řadě o co největší zisk, než že by se chovali ekologicky. Jak to vidíte vy? Mají z vašeho pohledu skutečnou snahu minimalizovat negativní dopady na životní prostředí?

Upozornil bych na dvě iniciativy, které dobře ilustrují přístup developerů k ekologii a zisku. První je naše domácí akce NEW GREEN DEAL Cesta k udržitelné ekonomice 21. století. Všichni významní developeři tuto deklaraci potvrdili, a když se do ní podíváte, rozhodně neobsahuje obecné líbivé proklamace. Druhým příkladem je iniciativa Climate Action 100+, která sdružuje nyní více než pět se světových investorů, a mnoho z nich právě v developerském byznysu. Jasně deklarují jak ve finanční, tak projektové rovině, že přistupují k zeleným řešením a prosazují je na všech úrovních.

Vy osobně žijete v domě, s jakým vlivem na životní prostředí?

Dokončili jsme minulý rok slavně se sousedy rekonstrukci staršího činžovního domu v Dejvicích. Pro mě je radostí vidět, že podle mého názoru citlivá rekonstrukce dopadla úspěšně. Využili jsme dotaci z Nové zelené úsporám a máme přípravu na využití střešní fotovoltaiky, za což jsem moc rád. Pro mě je důležité vzdělávat a vychovávat naše děti k udržitelnému vnímání světa. Právě investice do vzdělání, která ve výsledku povede k šetrnému hospodaření s vodou, úctě k přírodním zdrojům je ta, která nám pomůže naplnit to, o co usilujeme. Cítím, že se generace v náhledu na udržitelné žití sjednocují.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: ilustrační foto se svolením ČSOB