Pavel Baroch | 16. 2. 2021

Konec kazítek ve spotřebičích, Evropa chce „právo na opravu“

Setkal se s tím téměř každý: Krátce po uplynutí záruční doby se fén, mobilní telefon nebo pračka porouchaly a naštvanému zákazníkovi nezbylo nic jiného než si koupit nový výrobek. Pro tento jev se zažil název „kazítko“ nebo vulgárnější „kurvítko“. Tomu by do budoucna měl zabránit akční plán, který schválil Evropský parlament. Vyzval Evropskou komisi, aby do roku 2030 zakázala záměrné snižování životnosti výrobků.

Podle průzkumu mezi českými zákazníky, který před časem provedl spolek Opravme Česko, se více než tři čtvrtina lidí setkalo s tím, že se zejména elektrické výrobky rozbijí krátce po konci záruční lhůty. A bezmála polovina dotázaných sdělila, že se myčka nebo mikrovlnná trouba už nedala opravit. Většina lidí je přitom přesvědčená o tom, že nejde o náhodu, ale o cílenou metodu, jak lidi nutit kupovat si pořád nové a nové věci. Mnozí by si přitom rádi nechali své výrobky opravit, ale často nevědí kde. Druhá početná skupina - bezmála 35 procent - zase konstatovala, že by opravy byly příliš drahé.

„Nejde většinou o žádnou konkrétní součástku, ale o celý soubor výrobních postupů, volbu materiálů a podobně. Výrobky jsou zkrátka často tak nekvalitně konstruované, že se brzy rozbijí a výrobci co nejvíce znesnadňují možnost jejich opravy, například rozebrání a opětovné složení,“ konstatoval Jan Charvát, předseda spolku Opravme Česko.

Průzkum rovněž podle Charváta vyvrátil názor, který často používají představitelé výrobního průmyslu, že lidé o opravdu ani moc nestojí, protože touží po novém modelu. Tuto možnost prý zaškrtlo jen necelá čtyři procenta. Charvát tvrdí, že opravit je možné 56 procent porouchaných výrobků. „Zbytek nelze opravit z důvodu nekvalitní konstrukce nebo se to nevyplatí, protože například nejsou dostupné náhradní díly za rozumnou cenu. To se podle nás musí změnit,” řekl Charvát.

Právo na opravu

Evropský parlament chce tento stav změnit. Přijal akční plán, podle něhož by lidé měli takzvané právo na opravu. Každý výrobek by měl mít do budoucna digitální produktový pas poskytující informace o opravitelnosti a sociální či ekologické stopě. Plán si klade za cíl spotřebitele dostatečně informovat o skuteční trvanlivosti výrobků, aby se zabránilo falešným marketingovým slibům.

„Se současným spotřebním chování budeme v roce 2050 potřebovat celkem tři planety Země. Je tedy nad slunce jasné, že musíme zásadně modernizovat naši ekonomiku směrem k větší obnovitelnosti a udržitelnosti naší společnosti,“ uvedl místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Česká pirátská strana).

Akční plán pro udržitelnou budoucnost společnosti je podle něho uskutečnitelný a současně komplexní, takže se netýká jen elektrospotřebičů. „Pokud se chceme postarat o to, že naše planeta bude místo k životu i pro naše děti, musíme méně plýtvat jídlem, recyklovat více obalů a snížit odpady ve stavebnictví. Až pětatřicet procent z nich se vyprodukuje právě v této oblasti. Stejně tak podporuji i omezení mikroplastů, které mají negativní vliv na životní prostředí,“ dodává Kolaja.

Na akční plán naváže Evropská komise, která má podle něj předložit do devíti let návrh na snížení ekologické stopy o polovinu, což se dotkne hlavně obalů u všech výrobků. Plán je součástí snahy podpořit oběhové hospodářství, způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklaci zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály. Díky tomu se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje odpad.

Yetti nebo Lochneska

Radek Hacaperka, generální ředitel Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů (CECED) uvedl, že je pro něho někdy úsměvné, když narazí na „zasvěcené informace“ o tom, že výrobci záměrně montují do spotřebičů „kazítka“, aby zkrátili jejich životnost a zajistili si tak odbyt pro stále nové a nové zboží.

„V diskuzích o těchto kazítkách velmi často používám jejich přirovnání k postavě Yettiho nebo k Lochnesce. Všichni o nich mluví, přitom u výrobků významných světových výrobců - členů CECED - nikdy nebyly objeveny. Z praxe si nedokážu představit, že by vývojáři výrobce pracovali při navrhování výrobku na naprogramovaném ukončení jeho životnosti. Vedle etického pochybení by šlo o další náklady, které by ve výsledku prodražovaly konečnou cenu produktu,“ sdělil Hacaperka.

Připustil, že se v současnosti může zdát, že životnost elektrospotřebičů je kratší. Podle něho je to ovlivněno několika faktory. Například se na tom podepisuje omezování používání některých materiálů a technologických postupů při výrobě – kvůli ochraně životního prostředí. „A tato omezení mohou zkracovat životnost spotřebičů,“ uvedl Hacaperka.

Životnost podle něho ovlivňují i některé vnější vlivy. Například u praček a myček to je tvrdost vody nebo agresivita používaných čistících přípravků. „Každý výrobek rovněž potřebuje určitou údržbu a servis. Kdo má auto, jezdí s ním na pravidelné prohlídky. Pochybuji, že běžný spotřebitel věnuje své domácí elektronice stejnou péči jako autu. A kolikrát by stačilo, kdyby si přečetl návod k použití a údržbě, podle kterého by se choval,“ poznamenal Hacaperka.

Odmítl rovněž tvrzení, že oprava výrobků je dražší. „Pokud budeme srovnávat stejné spotřebiče od stejné značky, tento dojem se nepotvrdí. Může se stát, že oprava dražších a kvalitnějších produktů po nějaké době bude nákladnější, než koupě levnějšího, který se prezentuje, že má stejné vlastnosti. Je potřeba ale porovnávat, zda jde o výrobek od stejně kvalitního výrobce. Tvrzení, že opravy jsou dražší, je jen zobecnění, kterého právě zneužívají populisté, bez jakékoliv znalosti celého servisního řetězce a nákladů,“ dodal Hacaperka.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Pixabay