Zelená revoluce v dopravě: přibývá nákladních aut na zkapalněný zemní plyn

Už to nejsou jen osobní vozidla a autobusy, které jezdí na zemní plyn. Ekologičtější pohon, který snižuje emise oxidu uhličitého o dvacet procent a oxidů dusíku o devadesát procent, využívá stále více nákladních aut. Tento zelený trend se nevyhnul ani Česku, letos přibude dalších dvacet náklaďáků, které jezdí na zkapalněný zemní plyn (LNG). A do dvou let se má počet veřejných plnících stanic rozšířit ze současných dvou na dvacet.

Pavel Baroch

11. 2. 2021

Logistická firma Helicar ze středočeských Měšic patřila před rokem mezi první tuzemské podniky, které do své kamionové flotily zařadily tahač na LNG. „Nechceme čekat, až se trh rozjede, rozhodli jsme se k tomu sami přispět. Závazek ke snižování emisí platí v celém řetězci a my chceme dát najevo, že nám na něm záleží,“ sdělil loni v únoru Hospodářským novinám provozní ředitel společnosti Petr Michalička. Díky tomuto kroku našla firma pozitivní odezvu u velkých zákazníků, kteří potřebují omezovat ekologickou stopu z přepravy zboží.

Po prvním roce je Michalička s provozem „plynového“ kamionu spokojený. „Projel skoro celou Evropu včetně Španělska, Švédska nebo Norska. Technické problémy byly prakticky nulové,“ řekl Obnovitelně.cz Michalička. Dodal, že vozidlo má dojezd asi 700 kilometrů. Řidič při jízdě používá speciální aplikaci, která mu ukazuje síť veřejných plnících stanic. „Tankujeme po celé Evropě,“ dodal Michalička.

Ještě teď v únoru by ze sídla Helicaru měl vyjet další kamion na zkapalněný zemní plyn. „A rozhodně není poslední,“ konstatoval Michalička. Ostatně tato společnost není jedinou firmou, která si začala pořizovat nákladní auta na LNG.

Šedesátiprocentní nárůst

Podle Českého plynárenského svazu loňský zájem o plynovou mobilitu předčil očekávání. A týká se to rovněž nákladní dopravy, kde spotřeba úspornější a ekologičtější alternativy k naftě – zkapalněný zemní plyn – vzrostla o 57 procent na bezmála 1,4 milionů metrů krychlových.

„Počet nákladních vozů na LNG se meziročně zvýšil z pěti na třicet šest. Jasně rostoucí trend dokládají i plány firem na obnovu vozových parků v letošním roce. Ty již dnes potvrzují nákup dalších dvaceti tahačů na zkapalněný zemní plyn. Do dvou let se má rovněž zásadně rozšířit i plnicí infrastruktura LNG, a to z aktuálních dvou až na dvacet veřejných stanic,“ uvedla výkonná ředitelka plynárenského svazu Lenka Kovačovská.

Podle zmocněnce ministra dopravy pro čistou mobilitu Jana Bezděkovského je klíčové pro rozvoj nákladní dopravy na LNG zajištění základní infrastruktury plnících stanic. „Což se postupně realizuje prostřednictvím dotačního programu ministerstva dopravy. V rámci první výzvy Operačního programu Doprava byla podpořena výstavba prvních z nich,“ uvedl před časem Bezděkovský. Jen v první výzvě bylo k dispozici 100 milionů korun.

Skokově by mělo vzrůst počet plnících stanic po celé Evropě. Analýza společnosti Eurowag předpokládá, že do roku 2030 jich bude více než dva tisíce. A až třicetkrát by se mohl zvýšit počet nákladních vozidel se zkapalněným zemním plynem – za devět let by po evropských silnicích mohlo jezdit okolo 280 tisíců kamionů na LNG.

Mezi evropské lídry v současnosti patří Itálie, kde bylo v provozu více než 2,3 tisíc nákladních aut na LNG a 82 čerpacích stanic. Mezi další patří Španělsko s necelým 1,5 tisícem nakláďáků a 58 stanicemi nebo Německo s více než tisícovkou vozidel a 33 stanicemi.

Čtrnáct nových stanic

V České republice se vloni dařilo rovněž dalším odvětvím plynové mobility. První řidiči osobních aut projevili zájem o zemní plyn s příměsí biosložky – takzvaný BioCNG. Rozrůstá se rovněž počet autobusů na stlačený zemní plyn (CNG), takže dneska už zhruba každý desátý autobus městské či příměstské dopravy jezdí na plyn.

Celková spotřeba zemního plynu v dopravě dosáhla v České republice v uplynulém roce bezmála 93 milionů metrů krychlových, čímž byl překonán i nejoptimističtější scénář Národního akčního plánu čisté mobility o více než 10 procent. Realita předčila očekávání také v případě celkového počtu vozidel poháněných zemním plynem. Po českých silnicích jich vloni jezdilo 27 750, což převyšuje odhady akčního plánu o více než dva tisíce.

„O téměř třicet procent překonal predikce Národního akčního plánu čisté mobility i aktuální počet autobusů na CNG. Celkem 1714 vozidel městské a příměstské hromadné dopravy dnes představuje již téměř deset procent celého vozového parku v České republice. Vysoký zájem v tomto segmentu potvrzuje také správně nastavenou dotační politiku, díky níž se účinně daří snižovat emise z dopravy ve městech,“ uvedla Kovačovská. „Pro města se CNG stává první volbou při zavádění ekologické dopravy.“

V roce 2020 bylo uvedeno do provozu rovněž 14 nových plnicích stanic CNG. S celkovým počtem 219 tak Česko disponuje třetí nejpočetnější sítí v Evropě. Od minulého roku mohou navíc čeští řidiči na stanicích plnit své vozy rovněž BioCNG.

„Ačkoli se biometan začal do plynárenské sítě vtláčet teprve v průběhu minulého roku, pro využití v dopravě jej již dnes odebírají velcí hráči na trhu s plynem, jako je innogy Energo nebo E.ON Energie. Ta vykázala za minulý rok 20procentní podíl BioCNG ve své spotřebě plynu pro dopravu,“ dodala Kovačovská.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační FOTO: Volvo Trucks