Pavel Baroch | 6. 2. 2021

Masakr v českých lesích má na kontě miliony tun skleníkových plynů

Kvůli masivnímu kácení českých smrkových lesů, které napadl kůrovec, přestaly porosty fungovat jako ohromná „zásobárna“ uhlíku, a naopak se staly významným zdrojem skleníkových plynů. České vládě teď hrozí, že si bude muset nakoupit emisní povolenky za až desítky miliard korun. Vědci přitom před vysazováním a udržováním rozlehlých smrkových monokultur a na nedostatek druhově pestřejších porostů varují už více než pětadvacet let.

Za běžného stavu jsou lesy významným prostředkem proti globálnímu oteplování, protože pohlcují oxid uhličitý z elektráren, chemiček a dalších průmyslových podniků. A využívají ho k fotosyntéze a růstu dřeva. Jenže pokud se více stromů pokácí, než vyroste, a zpracují se, stanou se dalším zdrojem skleníkových plynů. A právě to se stalo při masivním kácení smrků, které ve velkém napadl kůrovec, kdy se těžba dřeva více než zdvojnásobila.

Otočené klimatické emise

Ministerstvo zemědělství potvrdilo, že zvýšené skleníkové emise v poledních letech jsou důsledkem nahodilých, tedy neplánovaných těžeb, které souvisejí s kůrovcovou kalamitou. „V roce 2019 představovaly celkové emise z lesní půdy 15,3 milionů tun oxidu uhličitého, dřevní produkty naopak přispěly uložením 1,5 milionů tun. Celkově tedy sektor lesnictví podle pravidel započítávání Evropské unie generoval emise ve výši 13,796 milionů tun oxidu uhličitého. Emisní bilance lesního sektoru přitom byla od roku 1990 až do roku 2017 negativní, tedy zjednodušeně v lesích se uhlíku ukládalo více, než lesy produkovaly. V letech 2018 a 2019 se trend otočil, tedy sektor LULUCF (emise skleníkových plynů z lesů a půdy) přispívá k celkovým emisím České republiky,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Vzhledem k tomu, že je nadále zapotřebí kvůli kůrovci dál kácet porosty, není možné se podle Bílého tomuto negativnímu vývoji vyhnout, lze ho pouze zmírnit. „Ať už například rychlou obnovou vytěžených porostů, využíváním přípravných dřevin s rychlejším nástupem objemového přírůstu - a tedy ukládáním uhlíku - nebo částečným ponecháváním dříví v lesních porostech k zetlení,“ sdělil Bílý.

Dodal, že ministerstvo preferuje co nejrychlejší obnovu postižených lesů s cílem zakládat lesy druhově pestré, odolné ke změně klimatu. „Je to i nejrychlejší a nejjistější cesta k obnovení schopnosti lesů vázat oxid uhličitý. Pouze dobře adaptované lesy mohou přispívat k omezování změny klimatu poutáním oxidu uhličitého, a přitom nevytvářet riziko, že se samy stanou zdrojem skleníkových emisí. Takové lesy budou plnit i všechny další potřebné funkce: produkce dřeva, ochrana půdy před erozí, zdroj pitné vody nebo rekreace obyvatelstva,“ řekl mluvčí Vojtěch Bílý, podle něhož tímto směrem míří i finanční podpora ministerstva zemědělství.

Nevyslyšení vědci

Jenže na nebezpečí, které představují rozsáhlé smrkové porosty, upozorňují vědci už od devadesátých let „Kdyby lesy nebyly smrkové plantáže, a bral by se dvacet let známý ohled na klimatickou změnu, vůbec to tak dopadnout nemuselo,“ uvedl na svém Facebooku přírodovědec Jakub Hruška, který pracuje v Ústavu výzkumu globální atmosféry Akademie věd ČR a rovněž pro Českou geologickou službu.

Ekologické Hnutí Duha uvedlo, že na vině není jen extrémní sucho a kůrovcová kalamita, ale rovněž špatná rozhodnutí ministerstev zemědělství a životního prostředí. Například se nenaplnily závazky strategických dokumentů – například Národního lesnického programu z roku 2008 nebo Zásad státní lesnické politiky z roku 2012. „Očekávané hynutí lesů pak měla ministerstva zahrnout do odhadů emisí oxidu uhličitého,“ dodal Jaromír Bláha z programu Krajina Hnutí Duha.

Ministerstvo zemědělství podle sdružení například také nedokázalo zavést taková opatření, aby se omezená kapacita těžařských firem soustředila do oblastí, kde mají zásahy proti kůrovci ještě smysl a která by zbavila vlastníky povinnost kácet těžko prodejné dřevo tam, kde již zásahy nedokážou šíření kůrovce zastavit.

„Ministerstvo zemědělství zároveň nastavilo tak špatně pravidla poskytování kompenzací vlastníkům lesů, že neumožnilo podpořit vlastníky, kteří ponechali stát souše, ze kterých již kůrovec vylétal. Lesy ČR i ostatní vlastníci tak těžili souše místo kůrovcem aktuálně napadených stromů. Ponechání souší, ze kterých již není ani ekonomický užitek, by přitom skleníkové emise snížilo – uhlík by zůstal vázaný ve dřevě a po jeho zetlení v půdě,“ sdělil Jaromír Bláha, podle něhož ministerstvo nereagovalo ani na doporučení Evropského lesnického institutu ohledně metod boje s kůrovcem

Podle ministerstva zemědělství ale ponechávání stojících souší přináší mnohá rizika a nejistoty do budoucnosti. Například hrozba pádu na návštěvníky lesa a lesní dělníky, nebo zvýšené riziko požárů. „Smysl má spíše ponechávání jednotlivých souší ve smíšených porostech než celých porostů, popřípadě určitého doporučeného množství dřeva k zetlení v podobě ležících kmenů,“ uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Dodal, že v případě oxidu uhličitého u pokácených stromů jde spíše o emise účetní, na papíře. „Nelze rozhodně tvrdit, že veškerý uhlík uložený ve vytěženém dřevě v roce 2019 unikl do ovzduší. Jinak řečeno, je stále ve vytěženém dřevě a jeho uvolnění bude záležet na způsobu jeho zpracování. V případě spálení, které rozhodně nepřevažuje, dojde skutečně k uvolnění oxidu uhličitého do ovzduší, pokud bude dřevo použito jako stavební materiál, bude uhlík uložen po řadu desetiletí,“ tvrdí ministerstvo.

Povolenky za desítky miliard?

Vláda teď každopádně musí reálně počítat s variantou, že schodek v bilanci oxidu uhličitého bude muset „pokrýt“ nákupem emisních povolenek. Podle odhadu ministerstva životního prostředí to může být suma v rozmezí od devíti miliard až po více než padesát miliard korun. „České republice hrozí zaplacení obrovských peněz za zničené lesy. A to proto, že přestaly vázat uhlík, a vlastně zvyšují již tak velké národní emise oxidu uhličitého,“ potvrdil přírodovědec Jakub Hruška.

Státní úředníci, ale také premiér Andrej Babiš (ANO) se teď s Evropskou komisí v Bruselu snaží vyjednat výjimku, aby si povolenky nemuselo kupovat. Vychází z dokumentu Evropského parlamentu, podle něhož je možné vyloučit emise, způsobené takovými činiteli, nad nimiž nemají členské státy kontrolu – jako jsou právě hmyzí škůdci. Výsledek rozhovorů s Bruselem je však nejistý.

„Pokud se při vyjednávání revize nepodaří prosadit specifickou výjimku nebo kompenzaci pro Česko, tak je bohužel pravděpodobné, že bude muset vynaložit značné množství finančních prostředků na pokrytí schodku za období od roku 2021 do roku 2025,“ citovaly Hospodářské noviny Dominiku Pospíšilovou z tiskového odboru ministerstva životního prostředí.

Ministerstvo zemědělství rovněž uvedlo, že usiluje o změnu evropského nařízení, protože nepokládá současnou metodiku výpočtu emisí za vhodnou. „Ta nebere v potaz dopady kůrovcové kalamity, proti které lze bojovat pouze těžbou a asanací napadených stromů. Metodika také pouze omezeně bere v potaz výrobky ze dřeva, u nichž podhodnocuje jejich vliv na emisní bilanci,“ sdělilo ministerstvo.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha bude muset česká vláda při vyjednávání s Evropskou komisí ohledně odpuštění emisních povolenek v první řadě dokázat, že napravila svá dosavadní selhání, kvůli nimž je kůrovcová těžba mnohem větší, než by musela být – a přitom jsou zásahy proti kůrovci velmi neefektivní. „Ještě mnohem horší, než emise oxidu uhličitého z těžby lesů je přitom zdevastovaná lesní půda kvůli pojezdům těžkých strojů a její degradace, ke které na holinách dochází. Stojící suché stromy naopak lesní půdu a její schopnost zadržovat vodu chrání,“ dodal Bláha.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Heikki Valve, CC BY-SA 3.0