Solární asociace | 7. 1. 2021

Česká fotovoltaika roste i během pandemie. Její nová vlna má přijít letos s Modernizačním fondem

Počet instalovaných fotovoltaických elektráren v Česku se za loňský rok opět téměř zdvojnásobil. Jen v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám vzniklo téměř 5 tisíc solárních střech. Čísla potvrzují, že pandemie koronaviru nezastavila nové investice do fotovoltaiky. Objevují se také inovativní projekty spojené s akumulací energie či solárními panely na fasádě nebo použité jako střešní krytina. I přes tento pozitivní trend ale Česká republika zaostává za většinou Evropy. Šancí na změnu je však Modernizační fond, který by měl nové solární projekty podpořit již letos.

Téměř dvakrát více instalovaného výkonu oproti roku 2019

V roce 2020 bylo v Česku celkem instalováno 6 293 nových solárních elektráren s celkovým výkonem 51,4 megawattu (MW). Oproti roku 2019 to znamená nárůst o 26,3 megawattu, tedy 104 %. Průměrný instalovaný výkon projektů vzrostl z 7,3 kilowattu (kWp) na 8,3 kWp.

Tahounem české fotovoltaiky se loni staly komerční instalace na střechách podniků a továren. Celkem jich v roce 2020 vzniklo 1 373 s celkovým výkonem 28,8 MWp. Většina vznikla díky podpoře, kterou mohly firmy čerpat z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na podporu pro podnikatelské subjekty na instalaci fotovoltaiky bylo v rámci první výzvy v loňském roce vyplaceno přes 116 milionů korun (oproti 40 milionům korun v roce 2019), v rámci druhé výzvy pak téměř 200 milionů korun (oproti 5 milionům korun z roku předcházejícího).

Rostoucí zájem o alespoň částečnou energetickou soběstačnost díky střešní fotovoltaice potvrdil loňský rok také v segmentu malých střešních elektráren na rodinných domech. Podle dat Ministerstva životního prostředí (MŽP) k programu Nová zelená úsporám (NZÚ) bylo v loňském roce schváleno 4 846 žádostí o podporu pro instalace solárních elektráren s celkovým instalovaným výkonem 22,6 MWp. Jedná se o téměř dvojnásobný nárůst oproti roku 2019, kdy vznikly solární elektrárny s celkovým výkonem 12 megawattů.

Na rozdíl od většiny sousedních zemí však v České republice jeden klíčový segment zcela chybí, a to nové solární elektrárny na volné půdě. „Je dobře, že se v Česku už nestaví pouze malé, rodinné solární elektrárny, ale i větší komerční instalace na střechách podniků. Pro dosažení cílů národního klimatického plánu však potřebujeme restartovat i výstavbu velkých solárních elektráren například na bývalých průmyslově znečištěných lokalitách,” říká předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Podle plánu české vlády se má do roku 2030 navýšit instalovaný výkon solárních elektráren na téměř 4 000 megawattů. Už nyní je ale zřejmé, že pokud by zůstalo současné tempo rozvoje fotovoltaiky, pak Česká republika nestihne naplnit plán v oblasti energetiky a klimatu, který si sama stanovila. „Kromě toho Evropská unie loni zvýšila svůj cíl pro rychlejší snížení emisí do roku 2030, a České republika tak bude muset navýšit i své závazky v oblasti ochrany klimatu. Nejlevnější cestou je právě fotovoltaika,“ doplňuje Jan Krčmář.

Fakt, že fotovoltaika je ekonomicky nejsmysluplnější řešení, potvrzují i čísla ve studii poradenské společnosti Deloitte, která byla zpracovaná pro Svaz moderní energetiky: zatímco investiční náklady na 1 GW instalovaného výkonu u pozemní FVE mírně přesahují 15 miliard korun, v případě rezidenčních fotovoltaik to je zhruba 27 miliard korun. Podobně to vypadá v případě dekarbonizace. Náklady na jednu nevyprodukovanou tunu CO2 jsou u pozemních fotovoltaik zhruba 18 tisíc korun, zatímco v případě rezidenční střešní FVE to je téměř 35 tisíc korun. Reálný potenciál české fotovoltaiky do konce tohoto desetiletí je přitom odhadován až na 9 000 megawattů.

Edmund Tse
Vyplatila by se fotovoltaika i na váš rodinný dům? Zkuste to!

COVID-19 růst nezpomalil

Fotovoltaika je odolnější vůči COVID-19 více, než se očekávalo. Stále přetrvávající pandemie koronaviru ekonomicky negativně zasáhla a ochromila rozvoj mnoha odvětví, fotovoltaika mezi ně však nepatří. Podle dat evropské fotovoltaické asociace SolarPower Europe v roce 2020 vzrostl počet instalovaných solárních elektráren v zemích EU oproti předchozímu roku o 11 % na 18,2 gigawattu (GW).

„Instalace nových solárních elektráren se nepropadly ani během zastavení ekonomiky v důsledku pandemie koronaviru. Solární energetika tak potvrzuje, že je ideálním řešením, které pomáhá vytvářet pracovní místa a podporuje restart ekonomických aktivit v regionech. Investice do solární energetiky například zachránila před krachem mnoho podnikatelů, kteří si zřídili fotovoltaickou elektrárnu před deseti lety,” říká Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.

Cesta fotovoltaiky i bez dotací státu

Velký technologický pokrok je možné sledovat na poli ukládání elektřiny. Baterie jsou dnes součástí více než poloviny nových fotovoltaických instalací, kdy kromě zvyšující se kapacity úložišť klesá i jejich cena. Je nutné stavět nejen krátkodobé (většinou skrze bateriové úložiště), ale také systémy sezónní akumulace. Za loňský rok bylo v rámci NZÚ podáno 3 819 žádostí na dotaci s akumulací do baterií o celkovém instalovaném výkonu 18,8 MW.

Novým trendem jsou například i fotovoltaické elektrárny postavené bez dotací na bázi tzv. PPA kontraktu (Power Purchase Agreements). Jarošovský pivovar jako první v České republice využil právě tento princip. PPA kontrakty mohou být jednou z cest, jak v budoucnu stavět soláry bez podpory státu.

Česká republika výrazně zaostává za zbytkem Evropy

I přes vzestup instalací fotovoltaických elektráren v posledních letech Česká republika v porovnání s okolními zeměmi zaostává. V uhelném Polsku či sousedním Rakousku se dnes staví mnohem víc solárních elektráren než v tuzemsku. Polsko dosáhlo na konci července 2 261 MW instalovaného výkonu v solárních elektrárnách. Překonalo tak instalovaný výkon fotovoltaiky v Česku, který posledních sedm let zůstává okolo 2 130 MW ročně. Pro srovnání, během jednoho měsíce tak narostla tamní solární energetika o osminásobek toho, co jsme u nás zvládli nainstalovat za celý rok 2019. Dalším problémem je právě zmiňovaný systém aukcí, který v České republice pro fotovoltaiku není umožněn. Systém aukcí funguje například ve zmíněném Polsku, v sousedním Německu začínají nastavovat aukce i pro agri či vodní fotovoltaiku.

Potenciál Modernizačního fondu

V rámci Modernizačního fondu MŽP vznikne devět programů na podporu modernizace energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti. Jedním z nich, který bude vypsán už v letošním roce, je program Nové obnovitelné zdroje v energetice. Cílem je podpořit systémy akumulace elektrické energie a vybudovat nové projekty obnovitelných zdrojů. Zde mezi preferovaná řešení patří právě fotovoltaika nebo větrné a malé vodní elektrárny.

„Solární asociace ve spolupráci se Svazem moderní energetiky navrhují, aby se Modernizační fond zaměřil zejména na podporu větších solárních elektráren, které Česká republika potřebuje pro naplnění dlouhodobého cíle náhrady fosilních zdrojů. Pro menší zdroje, například střešní fotovoltaické elektrárny, totiž existuje již řada dobře fungujících a úspěšných dotačních programů jako NZÚ, OPPIK, nebo navazující OPTAK,” říká Jan Fousek, předseda dozorčí rady Solární asociace. Solární asociace také věří, že v novém operačním programu OPTAK, který připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, budou jednodušší administrativní procesy a rychlejší vyplácení dotací. Další evropské zdroje bude možné získat i v rámci takzvaného Národního plánu obnovy, kde je 40 % v rámci restartu ekonomik po COVID-19 alokováno právě na zelené projekty.

Zdroj: Solární asociace

Titulní foto: ilustrační foto ze Dne otevřených dvěří solárních elektráren, Southpoint