Martin Prax | 6. 1. 2021

Česko se může podílet na solární revoluci v Evropě. Zatím inovace neumí využít

Produkce křemíkových solárních panelů se během uplynulých deseti let přesunula do Číny. Evropská vývojová střediska však nezahálela, současné trendy ukazují, že si může Evropa udržet výsadní postavení ve výrobě inovativních solárních článků.

Před koncem roku 2020 zveřejnila Mezinárodní energetická agentura své výhledy ohledně technologií, na které lze do budoucna vsadit. Fotovoltaiku pak experti této respektované instituce označili za budoucího krále výroby elektřiny. Jen mezi lety 2000–2019 se výroba solární energie zvýšila z nuly na 664 gigawatthodin ročně. IEA předpokládá, že do roku 2040 se produkce fotovoltaiky zvýší sedmkrát, tedy na 4 813 gigawatthodin. Právě v tom nachází klíč k nahrazení spalování uhlí.

Stovky gigawattů fotovoltaiky, které bude třeba instalovat na střechách budov, brownfieldech či pokrokových řešeních jakými je agrivoltaika, v sobě skrývá také obrovskou příležitost zásobovat tyto nové projekty dodovákami solárních panelů. Svou příležitost opět ucítily evropské firmy. "V posledních letech začaly evropské technologické firmy posilovat kapacity svých solárních továren. Evropa si tak bude moci zajistit část nově budovaných fotovoltaik pomocí vlastní produkce. Návrat solární energetiky do Evropy dává šanci ke vzniku nových pracovních míst přímo na starém kontinentu," komentuje situaci Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

Dnes cena solárních modulů tvoří menší část fotovoltaické instalace. Ekonomiku může podle institutu Fraunhofer ISE zlepšit redukce nákladů na dopravu z Číny, které dnes tvoří 10 % celkové ceny solárního projektu.

Továrna na solární článk Meyer Burger Bitterfeld
foto Meyer Burger

Renesance evropské fotovoltaiky

Podle jednoho z předních evropských solárních producentů, švýcarské společnosti Meyer Burger, by zvýšení produkce fotovoltaických modulů na 20 gigawattů ročně (např. v roce 2020 se v Evropě instalovalo téměř 19 gigawattů) by vedlo ke vzniku 14 tisíc pracovních příležitostí. Další místa vzniknou v projekci, výstavbě a servisování solárních elektráren. Celkově by mohlo oživení evropského solárního průmyslu vytvořit více než 100 tisíc pracovních míst. Pro srovnání: fotovoltaika dnes v Číně zaměstnává 2,5 milionu lidí a v USA 240 tisíc.

I přes dopady pandemie koronaviru vzrostl evropský solární trh meziročně o 11 %. Oživení zájmu a vznik nových trhů (např. Polsko, Maďarsko, Nizozemí) v posledních letech vede také k renesanci producentů solárních panelů přímo v Evropě.

Jedním z projektů je v prosinci oznámená výstavba továrny výše zmíněného švýcarského výrobce solárních modulů. Se zahájením výroby se počítá na druhé čtvrtletí roku 2021. Články se budou vyrábět v Thalheimu a fotovoltaické moduly kompletovat ve Freibergu. Roční produkce bude zpočátku 400 megawattů. Ovšem výhledově chce Meyer Burger výrobu rozšířit na 1,4 gigawattů za rok. Na realizaci projektu v Thalheimu spojenou s vytvořením pracovních míst přispeje německé spolková vláda i vláda Sasko-Anhaltska 15 miliony EUR.

V minulosti se Meyer Burger soustředil na dodávky výrobních linek pro jiné producenty solárních modulů. Výrobí zařízení dodal například pro maďarskou společnost Ecosolifer do továrny v maďarské Cszorně. Původně měla být spuštěna jit v roce 2016, ale problémy s financováním její výstavby protáhly realizaci projektu až do loňského roku. Roční produkce maďarského závodu bude okolo 350 megawattů. Do dvou let by však mohla narůst na 2 gigawatty.

Výroba solárních článků s heterojunkční technologii.
foto Meyer Burger

Zajímavostí pak je, že jak u německých projektů Meyer Burger tak v maďarské továrně Ecosolifer nepůjde o běžné křemíkové články, ale o tzv. heterojunkční technologii. Toto inovativní řešení má určité výhody oproti konvenčním řadám solárních článků: technologie má například vyšší účinnost (až 25 procent), účinnost neklesá s růstem teploty, články mají také zvýšený odrazem šikmého a rozptýleného světla a jejich účinnost neklesá ani během rána nebo večera. Produkce energie na stejné ploše je na heterojunkční technologii až o 20 procent vyšší než u konvenčních solárních panelů. Samozřejmě jsou zde také nevýhody: cena je zatím vyšší než u běžných křemíkových článků, ovšem vše je opět otázkou času a nasazení výrobních kapacit. Českou stopou v plánech Meyer Burger je využití výsledků evropského projektu podpořeného EU, kterého se účastní také Akademie věd.

Další evropské stopy

Mezi další loni oznámené projekty patří plán vybudovat továrnu na bifaciální panely v italském Bari. Stojí za ním švédský výrobce těchto typů solárních panelů Midsummer. Ročně by měl nový závod uvést na trh 50 megawattů solárních panelů. Švédský producent fotovoltaických technologií se soustředí například na zvyšování výkonu a speciální řady panelů s nenápadným designem.

Norská společnost REC (sic zde nejde úplně o čistě evropskou společnost, vlastníkem REC jsou čínské chemické závody Chemchina) pak loni v listopadu oznámila záměr vybudovat výrobní zařízení na solární panely s roční produkcí až 4 gigawatty ve francouzském Hambachu. Plánovaná investice by měla dosáhnout 680 milionů EUR. Mělo by jít opět o heterojunkční technologii. Výstavba solární giga-továrny by měla začít v červnu 2021. První fotovoltaické moduly mají z výrobních linek sjet již v roce 2022 a to s roční produkcí 2 gigawatty. Plnou kapacitu chce REC dosáhnout do poloviny desetiletí. Ročně by na trh uvedly 9 milionů fotovoltaických panelů. Francii si zvolili mimo jiné kvůli jasnému plánu tamní vlády průběžně zvyšovat výkon solárních elektráren s cílem dosáhnout až 30 gigawattů ve fotovoltaice.

Koncem roku 2020 začala také výstavba solární továrny v Braniboru nad Havolou (Německo). Společnost Oxford PV zde vsadí na jinou inovativní technologii: tandemové solární články z perovskitového křemíku. Již během letošního roku půjde o produkci 125 megawattů a do roku 2024 pak výroba skočí na gigawattové měřítko. Branderburské ministerstvo hospodářství podpoří realizaci toho unikátního projektu částkou 8,8 milionů EUR.

Výroba tandemových solárních článků - Oxford PV
foto Oxford PV

Opět v Německu začal loni s výstavbou výrobních linek producent Solarwelt GmbH. Produkci chtějí v továrně, která roste v Langenwetzendorfu (východoněmecký region Durynsko), spustit ještě letos. Roční cíl je 400 megawattů nových solárních panelů.

Příležitost, kterou můžeme využít i my

Solární energetika je jeden z předních high-tech oborů současnosti. Výzkumná centra napříč Evropou – včetně české Akademie věd – se podílí na vývoji nových řešení, které mohou pomoci vrátit produkci solárních panelů do Evropy. Právě tyto inovace jsou cestou, díky které může starý kontinent naplnit své předsevzetí stát se leaderem v oblasti dekarbonizace ekonomiky. Česko by mělo začít těžit z výzkumu nových řešení a snažit se přilákat produkci fotovoltaických modulů například do regionů, které prochází transformací v důsledku útlumu uhlí. Nové továrny zde nabídnou nejen pracovní místa, ale přilákají i výzkumníky a nabídnou možnost spolupráce tamním univerzitám. Ostatně Česko by si renesanci solární energetiky zasloužilo. Základy evropské solární energetiky pokládaly i naše firmy, mezi které patřila například Tesla Rožnov a po roce 1993 pak společnost Solartec.



Zdroje: meyerburger.com, obnovitelne.cz

FOTO - titulní: Oxford PV