Martin Sedlák | 30. 12. 2020

Každý člověk má právo na čistý vzduch a čistou vodu. Silný Bidenův tým to chce naplnit

„Jsme v krizi,“ uvedl Joe Biden během svého projevu ve Wilmingtonu v Delaware. „Nemáme čas ztrácet čas. Stejně tak, jako potřebujeme být jednotným národem, abychom mohli reagovat na COVID-19, potřebujeme jednotně postupovat proti změně klimatu,“ dodal Biden.

Před vládou Joe Bidena totiž stojí podobně klíčový úkol, jako před prezidentem Obamou po propadu americké ekonomiky v důsledku krize v letech 2008 a 2009. Také tehdy byly jedním z receptů investice do obnovitelných zdrojů a dalších inovací spojených s ochranou klimatu. Biden má nyní výhodu více než 10 let dynamického rozvoje, který z moderní energetiky udělal klíčové ekonomické odvětví schopné dát práci stovkám tisíců lidí. Biden proto věří, že může spojit plány na oživení americké ekonomiky s politikou ochrany klimatu.

Velvyslanec pro změnu klimatu

Jako vůbec první jméno, které Biden oznámil v rámci svého budoucího týmu lidí pro oblast řešení změn klimatu, byl John Kerry. Tento bývalý americký ministr zahraničních věcí z Obamovy vlády patřil mezi klíčové osobnosti, které pomohli finalizovat Pařížskou klimatickou dohodu téměř dvou stovek států včetně největších znečišťovatelů ovzduší. Vrátit zpět USA vážnost v boji proti změnám klimatu nebude lehký úkol. Kerry musí na poli mezinárodní diplomacie dohnat čtyři roky, během kterých pověst USA poškodilo vystupování Donalda Trumpa. Končící americký prezident vyvedl USA z těžce vyjednané klimatické dohody a šířením hoaxů o obnovitelných zdrojích či změně klimatu sice sám sebe zesměšnil, ale bohužel také nalomil důvěru v odpovědnou klimatickou politiku.

Kerry se vedle role velvyslance pro klima stane také členem Rady pro národní bezpečnost, což odráží důležitost tématu v očích Joe Bidena. John Kerry se bude novému americkému prezidentovi hodit i na domácí půdě. Jak připomíná New York Times, byl to právě Kerry, který v roce 2009 spolu s dalšími senátory již v roce 2009 připravil návrh legislativy stanovující strop pro emise skleníkových plynů v USA a zároveň umožňující společnostem obchodovat s povolenkami ke splnění tohoto cíle. Zákon se sice nepodařilo prosadit, ale Kerry se ukázal jako platný politik naslouchající hlasům vědy.

John Kerry jako ministr zahraniční USA se svou vnučkou při podpisu Pařížské klimatické dohody (2016).
UN Photo/Amanda Voisard

Kerry nezahálel ani během čtyř let, kdy byl od konce Obamova odobí mimo Bílý dům. V roce 2019 inicioval vznik koalice snažící se v USA o seriózní debatu o vlivech změn klimatu a nutnosti hledat řešení. Přidali se k němu hvězdné osobnosti politiky i veřejného života. Kerryho projekt podpořili například dva bývalí prezidenti USA Bill Clinton a Jimmy Carter. Nechyběli ani umírnění republikáni: Arnold Schwarzenegger, bývalý guvernér Kalifornie, a John Kasich, bývalý guvernér Ohia. Celebrity pak zastupovali například Leonardo DiCaprio, Sting či Ashton Kutcher.

Převážně ženský tým pro ochranu klimatu

Vzhledem k tomu, že demokraté neovládnou Senát, bude Biden problematicky přes silnou republikánskou opozici prosazovat potřebné legislativní změny nejen pro řešení změn klimatu. O to důležitější úlohu bude mít jeho administrativa v Bílém domě a kvalita federálních předpisů. Biden se před volbami zavázal, že navrhne rozsáhlý klimatický plán ve výši 2 bilionů dolarů na podporu rozvoje čisté energie. Chce také položit základy pro vytvoření bezemisních dodávek elektřiny do roku 2035 a slíbil útlum těžby ropy na veřejných pozemcích.

Ambiciózní plán řešení změn klimatu v Bidenově administrativě dostanou na starosti zejména ženy. Deb Haaland z Nového Mexika má zamířit na ministerstvo vnitra, které je v USA zodpovědné za ochranu přírody a přírodního bohatství. Spadají pod něj také národní parky a programy vztahující se k původnímu obyvatelstvu. Deb Haaland by byla v případě, že ji ve funkci potvrdí Senát, vůbec první domorodou Američankou, která by tuto funkci zastávala.

Na ministerstvo energetiky pak zamíří Jennifer Granholm, bývalá guvernérka Michiganu. Právě v Michiganu, kde vládla z pozice guvernérky do roku 2011, patřila již během raného období obnovitelných zdrojů v USA ke jejich hlavním advokátům ve veřejné debatě. Jako guvernérka podporovala daňové úlevy a pobídky pro větrnou a solární energetiku.

Jennifer Granholm, budoucí ministryně energetiky USA
earthjustice.org

Granholmová po skončení své politické kariéry působila jako profesorka v Berkeley, kde se mimo jiné zabývala transformací amerického automobilového průmyslu. Právě úsilí o přechod na elektromobilitu, jako jednu z hlavních cest, které mohou americké automobilky vyvést z krize, prosazovala z pozice poradkyně Obamovy administrativy. Spoluprosadila rozšíření pobídek pro výrobce automobilů o impulsy do vývoje a výroby baterií pro elektrická vozidla. Na základě nich pak General Motors a Ford rozšířily své výrobní řady o elektrovozy. Právě podpora čísté mobility se promítla i politického programu Joe Bidena. Ve svém programu slíbil dekarbonizaci dopravy například pomocí vybudování půl milionu nabíjecích bodů. Zkušenosti Granholmové s transformací automobilového průmyslu se budou USA bezesporu hodit.

Její uvedení do úřadu podpořila americká pobočka Greenpeace: "Jennifer Granholm důrazně vystupovala proti plynovodům Keystone XL i Dakota Access a zasazovala se o přesun investic z ropy a zemního plynu do obnovitelných zdrojů energie. To je právě směr, který současnému ministerstvu energetiky velmi chybí."

Zkušení experti na ochranu životního prostředí

K dalším očekávaným jménům v Bidenově vládě patří Gina McCarthy, odbornice na zdraví a kvalitu ovzduší, která předsedala EPA (federální Agentura pro životní prostředí) během druhého funkčního období Baracka Obamy. Agentura pod jejím vedením stála například za návrhem zákon o ovzduší a plánem na prosazení čisté energie. Nyní má v Bílém domě vést nový Úřad pro klimatickou politiku. Její rolí bude fungovat jako koordinátorka témat v oblasti ochrany klimatu na federální úrovni.

Do vedení EPA má pak zamířit Michael Regan, zkušený vedoucí odboru kvality životního prostředí v Severní Karolíně. Přední americká ekologická organizace NRDC ho představuje jako "zapáleného úředníka, který tři roky působil na pozici nejvyššího úředníka v oblasti životního prostředí v Severní Karolíně a svou houževnatostí a schopností vybudovat most mezi demokraty i republikány v tomto politicky rozděleném státě dosáhl jasných úspěchů."

Mezi ty patří především dohoda z ledna 2020 s energetickou společností Duke Energy. Ta se zavázala, že odtěží 80 milionů tun popela, který předtím ukládala v blízkosti obydlených oblastí bez jakéhokoliv zabezpečení na povrchu či proti spodní vodě. Půjde tak o největší odstranění zátěže životního prostředí uhelným popelem v historii Spojených států. Regan také pro Severní Karolínu vypracoval plán čisté energie, který má do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů v soukromém sektoru a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. V plánu nechybí ani body na podporu venkovských a městských energetických komunit. Pokud by senát jeho nominaci potvrdil, byl by prvním Afroameričanem, který bude EPA řídil. Regan by se tak vrátil na místo, kde svou kariéru v ochraně životního prostředí začínal - pod Clintonovou administrativou zde působil specialista na kvalitu ovzduší.

Michael Regan má vést federální Agenturu pro ochranu životního prostředí
@Michael_S_Regan/Twitter

Další klíčovou osobou v Bidonově klimatickém týmu je Brenda Mallory. Tato právnička působící v oblasti životního prostředí je Bidenovou kandidátkou na vedení Rady pro kvalitu životního prostředí. Kancelář dohlíží na environmentální kontroly prakticky u všech velkých infrastrukturních projektů a radí prezidentovi v hlavních environmentálních otázkách. Také ona může být první Afroameričankou, která by tuto pozici zastávala.

Čtyři roky práce

Bidenův klimatický tým má před sebou čtyři roky intenzivní práce. Bude muset naplnit úkoly, ke kterým se Joe Biden zavázal před svým zvolením. Mezi ty patří zvýšení rozvoje obnovitelných zdrojů, nástup čisté mobility nebo také výstavba 1,5 milionu energeticky efektivních domů. Vedle toho se bude muset potýkat s dědictvím, které mu zanechá Trumpova administrativa. Například ve vedení klíčové americké agentury pro ochranu životního prostředí EPA se vystřídali dva předsedové silně spojení s fosilním průmyslem.

Přesto lze doufat, že oznámená jména Bidenova týmu to zvládnou. Stačí si připomenout slova Michael Regan, který má vést právě EPA: „naše kroky budou poháněny vlastním přesvědčením, že každý člověk v naší velké zemi má právo na čistý vzduch, čistou vodu a zdravější život - bez ohledu na to, kolik peněz má v kapsách, barvu jejich kůže nebo komunitu, ve které žije.“

Silné stanovisko Joe Bidena o orientace jeho vlády na řešení problémů spojených s ekologickými a klimatickými problémy je také jasným vzkazem pro Česko. Pokud chce naše vláda vést s budoucí americkou administrativou důstojný dialog, musí přestat tyto problémy ingnorovat - ať to již bude úkol pro Andreje Babiše nebo Ivana Bartoše.

Autor: Martin Sedlák

Titulní foto: Karsten Würth