Moderní energetika zůstává v Česku stále lehce ve stínu debaty o konci uhlí nebo nových jaderných reaktorech. Přesto se najdou jasné kroky, které ukazují, jaká řešení budou do budoucna posilovat. Podívejte se s námi na pět významných projektů roku 2020.

Sluneční energie z parkoviště

Ve stínu chladících věží jaderné elektrárny Dukovany začalo letos na podzim růst největší české zastřešení parkoviště solárními panely. Celkově zde ČEZ umístí 2600 fotovoltaických modulů s celkovým výkonem 820 kWp, které mohou ročně vyrobit tolik elektřiny, jako spotřebují téměř tří stovky domácností. Inovativní oboustranné panely umí využít i odražené světlo od pod nimi zaparkovaných automobilů.

„Nové technologie umožňují panelům vyrábět elektřinu na obou jejich stranách, a dosahovat tak až o 20-25 procent vyšší produkce čisté elektřiny ve srovnání s dosud užívanými typy. Spodní plocha každého panelu totiž využívá efektu odrazu světla od zaparkovaných aut. Nové typy panelů pracují s účinností až 21 procent, a elektrárnám proto ve srovnání se staršími zdroji stačí k dosažení stejného výkonu mnohem menší plocha,“ uvedl Jan Kalina, generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje.

Instalace solárních panelů na Carport u jaderné elektrárny Dukovany
ČEZ

Jde o první vlaštovku v očekávané solární vlně, během které chce skupina ČEZ vybudovat stovky megawattů nových solárních elektráren. Ty mohou vyrůst na bývalých dolech, výsypkách či právě podobně zastřešených parkovištích, jako je to u Dukovan.

Boom solárních střech

Během letošního roku vzniklo nejvíce střešních instalací fotovoltaických elektráren na průmyslových podnicích. Zájem vytvořila možnost získat podporu v rámci operačních programů vypisovaných Ministerstvem průmyslu. Jeden z takových projektů vznikl na Technologickém centrum globální vývojové společnosti Thermo Fisher Scientific v Brně na Černovických terasách. Nová solární elektrárna umožní firmě zmenšit svou uhlíkovou stopu, konkrétně sníží produkci oxidu uhličitého o 1 055 tun. Solární elektrárnu o ploše 8 800 m2 tvoří 2 499 solárních panelů, které mají celkový instalovaný výkon téměř jeden megawatt (999,6 kWp).

„Společenská odpovědnost je s naším podnikáním neodmyslitelně spojena a vychází ze závazků vůči našim kolegům, zákazníkům a komunitám. Za tímto účelem neustále hledáme způsoby, jak můžeme snížit náš celkový dopad na životní prostředí. Jedním z příkladů mohou být právě solární elektrárny, které kromě Brna pokrývají střechy výrobních hal v Hillsboro v Oregonu nebo v Carlsbadu v Kalifornii,“ řekl Petr Střelec, generální ředitel Thermo Fisher Scientific Brno. Firma zároveň před časem oznámila vizi snížit svoji celosvětovou produkci skleníkových plynů do roku 2030 o 30 %.

V prosinci přibyla fotovoltaická elektráren na další budově v Brně: obchodním centrum Futurum. Solární panely s celkovým výkonem 386 kWp pokryjí svou výrobou asi 10 % spotřeby centra. „Získávání obnovitelné energie pro provoz obchodních center z vlastních zdrojů je přitom možnou cestou, jak jejich vysokou spotřebu snižovat, a přitom omezit produkci emisí. Budeme rádi, když Futurum bude v tomto sloužit jako vzor pro ostatní nákupní centra,“ uvedl k motivacím výkonný ředitel společnosti Trikaya, která Futurum vlastní, Alexej Veselý.

Fotovoltaické moduly na OC Futurum v Brně
OC Futurum

Další projekt fotovoltaické elektrárny vznikl v rámci budov společnosti ŠKODA AUTO. Automobilka ve spolupráci s firmou ČEZ Solární, dceřinou společností ČEZ ESCO, a energetickou společností ŠKO-ENERGO nainstalovala fotovoltaiku na střechy svého Servisního centra v Kosmonosech. Panely na komplexu budov zabírají celkovou plochu přes 2200 metrů čtverečních a ročně dodají více než 450 MWh ekologické energie. Automobilka tak v Kosmonosech pokrývá téměř 25 procent své spotřeby elektřiny pomocí nových fotovoltaických modulů.

Stanislav Pekař, vedoucí After Sales společnosti ŠKODA AUTO, vysvětluje přínosy fotovoltaiky pro firmu: „S novou fotovoltaickou elektrárnou pokryjeme čtvrtinu spotřeby elektřiny našeho Servisního a tréninkového centra v Kosmonosech energií získanou klimaticky neutrálním způsobem. Sluneční energii je možno ukládat do baterií o výkonu 570 KWh, odkud je ji možné kdykoli odebírat, mimo jiné k nabíjení baterií vozů s elektrickým pohonem.“

Solární panely na střeše Servisního centra společnosti ŠKODA AUTO v Kosmonosech
ČEZ

O zelenou energii bude rvačka

Nižší emise i snaha podpořit ekologicky příznivé technologie – takové jsou hlavní důvody firem, které se rozhodnou odebírat tzv. zelenou elektřinu. Mezi tyto odběratele bude nově patřit technologická společnost ABB, která je mj. dodavatelem rychlonabíjecích stanic pro elektromobilitu. Během dvouletého kontraktu odebere od ČEZ ESCO 43 GWh zelené elektřiny, což se rovná úspoře 43 000 tun CO2 v porovnání s uhelnou elektřinou a zhruba polovičního množství emisí oproti klasické elektřině ze zásuvky.

„ČEZ ESCO a ABB mají řadu společného. Obě společnosti jsou poskytovatelé moderních technologických řešení s minimálním dopadem na životní prostředí. Jsme tedy rádi, že se ABB přidá ke společnostem, které od nás odebírají elektřinu z obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

„Udržitelnost našeho podnikání se prolíná nejen výrobní programem, který zahrnuje technologie pro elektromobilitu nebo pro vytváření energetických úspor. Vysoké požadavky klademe i na naše dodavatele, abychom urychlili směřování společnosti k nulovým emisím,“ upřesňuje Vítězslav Lukáš, generální ředitel ABB Česká republika

Dodávky zelené elektřiny zajistí ČEZ ESCO. Skupina ČEZ je největším výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice. Vyrábí zelenou elektřinu zejména ve vodních, solárních, větrných nebo biomasových elektrárnách. Zároveň vykupuje zelenou elektřinu od malých podnikatelů vlastnících obnovitelné zdroje, a umožňuje jim tak jejich podnikání rozšiřovat. ABB je v krátké době již druhou významnou firmou, která od ČEZ ESCO začala nově zelenou elektřinu odebírat. Tou další je Skupina GasNet, provozovatel největší plynárenské distribuční soustavy v České republice.

Energetická společenství na startu

Česká společnost Byzance začala v Praze budovat nejmodernější distribuční soustavu v Evropě. Inovativní řešení kombinující technologie z oblasti digitální energetiky a automatizace pomůže k výraznému zefektivnění využívání energie z obnovitelných zdrojů. Více než 450 bytů v pražských Vršovicích bude vybaveno speciálně vyvinutými bojlery, elektroměry s umělou inteligencí nebo moderními technologiemi pro zabezpečení domácností. S vlastním parkem solárních panelů a 50 nabíjecími stanicemi pro elektromobily půjde o nejhustěji elektrifikovaný obytný komplex v České republice. O masovém využití řiditelného potenciálu celého řešení jedná nyní Byzance s velkými energetickými firmami.

Byzance
Byzance

„Flexibilita distribuční soustavy a vyrovnání výkyvů energií z obnovitelných zdrojů patří aktuálně k největším výzvám celého energetického sektoru. Všechny současné trendy, jako je rozvoj elektromobility nebo plošné nasazování solárních panelů na střechách domů, vytvářejí nové nároky na distribuční soustavu. Ta se musí vyrovnávat zejména s náhlými propady dodávek elektřiny ve chvílích, kdy přestane svítit slunce nebo foukat vítr. Naše řešení dokáže pomocí chytrých algoritmů snížit nebo zvýšit spotřebu v rozmezí až desítek procent. Umožní tím výrazně pomoci k vyrovnání výkyvů ve chvílích propadů dodávek, nebo naopak využít potenciál v čase nadbytku a levné elektřiny ve prospěch zákazníka,“ představil projekt Tomáš Záruba, zakladatel a ředitel společnosti Byzance.

Demokratizace do nákupu emisních povolenek

Českým startupovým projektem s globálními ambicemi, který spatřil světlo světa také v letošním roce je pak projekt CO2IN. Stojí za ním Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper. Jde o aplikaci, se kterou budou moci fyzické osoby, ale i města nebo firmy, de facto přispět do systému emisních povolenek EU, ze kterého se transparentním způsobem financují projekty snižující emise skleníkových plynů (např. zateplování budov nebo nové obnovitelné zdroje).

Aplikace svým uživatelům nejprve umožní nakoupit za koruny, eura, dolary nebo jinou standardní měnu určité množství CO2INů, které pak mohou použít na nákup zboží nebo služeb. Třeba na letenku nebo jídlo v restauraci. CO2IN tak funguje jako virtuální měna, se kterou může platit kdokoli, kdo si stáhne aplikaci a měnu nakoupí. Každá transakce pak bude uchována na bankovním ledgeru.

Peníze získané nákupem CO2IN budou použity výhradně na nákup emisních povolenek EU. Financování jakýchkoli konkrétních offsetingových nebo investičních projektů je vyloučeno. Podle skupiny Amper příjemce prostředků ve skutečnosti vůbec nebude mít možnost rozhodnout, co se s penězi stane. Výběr podpořených projektů se tak bude řídit existujícími pravidly EU a jejích členských států, které doteď nakládaly jen s penězi za povolenky nakoupenými největšími znečišťovateli (např. teplárnami).