Pavel Baroch | 22. 12. 2020

Bio kapr na štědrovečerním stole? Sehnat lze, ale dá to práci

Zvykli jsme si, že si běžně pochutnáme na bio hovězím, bio mléku nebo bio mrkvi. Ale bio kapr? I ten se dá sehnat, i když to je mnohem těžší než v případě masa nebo zeleniny. Podle statistiky ministerstva zemědělství existuje jen několik ekologických farmářů, kteří mají rovněž eko-rybník. A navíc ne všichni v něm chovají bio kapry.

Jedním z mála jsou Vojenské lesy a statky, které nabízejí kapry z ekologických chodů v Padrťských rybnících v Chráněné krajinné oblasti Brdy a v rybníku Olšina v Chráněné krajinné oblasti Šumava. „Ekologické parametry produkce ryb z Padrťských rybníků a Olšiny jsou dány především dvěma faktory: jejich unikátní polohou a také parametry chovu,“ řekl mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona.

Výlov jednou za dva roky

Padrťské rybníky v jižní části Brd založil v polovině 16. století Florián Gryspek z Gryspachu, majitel mirošovského a rožmitálského panství. Původně byly určeny jako zásobárna vody pro plavení dřeva. Název dostaly podle vesnice Padrť, která byla v padesátých letech minulého století zničena – stejně jako další obce. O rybníku Olšina na Šumavě pochází první písemná zmínka z roku 1458. Leží v nadmořském výšce 731 metrů a je nejvýše položeným chovným rybníkem v České republice.

„Na těchto rybnících hospodaříme ekologickým způsobem s vyloučením intenzivních chovných metod,“ konstatoval mluvčí Sotona. Co to konkrétně znamená? Zásadní výhodou je, že obě vodní díla jsou napájena přítoky, které po své cestě nepotkaly civilizaci. Žádná obytná zástavba, žádné průmyslové provozy, žádné zemědělsky intenzivní využívání půdy.

„Rybniční hospodaření je bez hnojení a také osádka je výrazně nižší, než je u intenzivních chovů běžně,“ konstatoval mluvčí Sotona. Dodal, že parametry chovu jsou obecně v souladu s požadavky orgánů ochrany přírody. Na rybnících nejsou k přikrmování používány jiné produkty než přírodního původu. „Na Dolejším Padrťském rybníku se nepřikrmuje dokonce vůbec, chov je extenzivní, tedy nejen bez přikrmování, ale také bez úpravy chemizmu vody dolomitským vápencem,“ upřesnil Sotona.

Stejný režim bude po Novém roce rovněž na Hořejším Padrťském rybníku. „Tím jsou přírůstky osádky pomalejší a přirozenější, proto na těchto rybnících také probíhají výlovy jen jednou za dva roky,“ upozornil mluvčí Sotona. O zdejší kvalitě chodu podle něho dobře vypovídá také to, že v Klabavě pod touto soustavou rybníků žije jeden z nejvzácnějších živočichů CHKO Brdy, rak kamenáč, který je velmi citlivý na čistotu vody.

Zájem o ryby z těchto rybníků je podle Sotony v posledních letech mimořádný. „Z toho je zřejmé, že veřejnost se stále více zaměřuje na kvalitní parametry konzumovaných potravin, a to i na vánočním stole,“ poznamenal Sotona. Zajímavostí je, že si pro „vojenské“ kapry jezdí dokonce i lidé z Třeboňska, tedy tradičního rybníkářského regionu.

Zájem o biopotraviny roste

Zahájit ekologický chov kaprů a dalších ryb plánuje rovněž farmář Daniel Nátr, který na své ekofarmě NA3 v Černé Vodě na Jesenicku nabízí například hovězí maso. Jeho rybník je bezmála jednohektarový. „Převážně tam bude kapr, ale chtěl bych také amury nebo nějaké dravce,“ řekl Nátr. Jelikož osádka nemůže být příliš velká, neočekává, že by jeho chov byl ekonomicky výhodný jako u komerčních ryb. Ale už teď mají o jeho produkci zájem například školní jídelny v Olomouckém kraji.

Ostatně zájem o biopotraviny rok od roku stoupá. Poslední údaje, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství, vyplývá, že zájem českých zákazníků roste o desítky procent. „Celková spotřeba biopotravin, včetně dovozu, dosáhla v roce 2018 v České republice hodnoty 4,43 miliardy korun. To je v porovnání s rokem 2017 nárůst o 33 procent,“ uvedlo ministerstvo zemědělství. Každý občan si tak v průměru za rok koupil biopotraviny za 416 korun. Mezi nejoblíbenější produkty patří káva, čaj, dětské výživy a další zpracované biopotraviny, v závěsu se drží mléčné výrobky, ovoce a zelenina.

Podle Centra pro výzkum veřejného mínění se o biopotraviny zajímá necelá třetina Čechů. Často je ovšem kupuje jen každý desátý. Tu a tam po nich sáhne 43 procent zákazníků, naopak 42 procent obyvatel je nekupuje vůbec. Nejčastějším důvodem, proč Češi dávají přednost právě biopotravinám, je fakt, že nebyly chemicky ošetřeny.

Nejvíce biopotravin si lidé kupují v supermarketech a hypermarketech, následují prodejny zdravé výživy a drogerie. Biopotraviny z dovozu se na maloobchodním obratu podílely ze 47 procent. Vývoz biopotravin byl v roce 2018 za 2,1 miliardy korun, trvale roste. Největší objem šel do evropských zemí, které nesousedí s Českou republikou. Jedinou výjimkou je Německo. „Přitom 83 procent výrobců biopotravin uplatnilo většinu své výroby na českém trhu,“ uvedl Ústav zemědělské ekonomiky a informací.

Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů byl v roce 1018 1,58 procenta. Ministerstvo zemědělství si ale ve sv strategii stanovilo, že dosáhne tří procent. V produkci bio ryb ale Česko patří mezi evropské trpaslíky. Podle několik let starých údajů Evropské unie je nejvýznamnějším producentem chovných ryb Irsko, které se na celkovém výlovu podílí 44 procenty. Následovala Itálie (17 procent) a Velká Británie (7 procent). Mezi nejčastější ryby a další vodní živočichy v ekologických chovech patří losos, mušle, kapři, pstruzi a mořský vlk. Ekologické chovy se podílejí na celkové produkci ryb v EU přibližně čtyřmi procenty.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay