Martin Prax | 11. 9. 2020

Plán za víc než tři miliardy korun má pomoci zabránit přehřívání Prahy

Více než dvě stovky projektů jsou zásobníkem řešení, které chce Praha využít v rámci adaptace města na změnu klimatu. Mají zabránit přehřívání ulic a domů prostřednictvím renovace budov, zeleně v parcích nebo vnitroblocích či instalací vodních prvků do ulic.

Proti negativním klimatickým fenoménům, tedy vysokým teplotám, nerovnoměrným úhrnům srážek či vzniku městských tepelných ostrovů, je určen Implementační plán Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu na roky 2020 až 2024. Dokument vznikl pod vedením náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) a nyní jen posvětila Rada hlavního města. Plán je o to silnější, než na vypracování se podílely také městské části a firmy, ve kterých má Praha svůj majetkový podíl.

„Předkládáme ucelenou vizi přizpůsobení se zhoršeným klimatickým podmínkám na území hlavního města,“ uvedl k přínosu adaptační strategie náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček. „Každý z 207 navrhovaných projektů má přispět k tomu, aby se zvýšila kvalita života Pražanů. Logicky navazujeme na podobný implementační plán předchozích let. Z něj se nám podařilo úplně či částečně realizovat 41 projektů z celkového počtu 48. To pokládám za velký úspěch,“ zhodnotil dosavadní snahy magistrátu.

Živý zásobník projektů

Novou součástí adaptační strategie je zásobník projektů, ze kterého chce Praha čerpat. "Výsledek je díky intenzivní spolupráci skutečně detailním dokumentem, který vychází ze znalostí zástupců konkrétních městských částí, i odborných expertiz zástupců specializovaných institucí,“ pochvaluje si spolupráci s partnery náměstek Hlubuček: „Nastavili jsme i mantinely pravidelného monitoringu situace. Jednou ročně proběhne analýza všech projektů, a jak se na nich pokročilo a jaké jsou přínosy projektů. Určitě budeme průběžně i některé vyřazovat.“ Právě Hlubučkův odbor je podle návrhu hlavním garantem monitorovací činnosti a každoročních aktualizací živého zásobníku projektů i samotné adaptační strategie.

Petr Hluboček
Magistrát Hl. m. Praha

Předkládaný Implementační plán, reagující na změnu klimatu předpokládá investice zhruba ve výši 3 a půl miliardy korun, 162 milionů by mělo být vynaloženo na realizaci záměrů. 2 a půl miliardy z celkové částky byly již alokovány do rozpočtů garantů konkrétních projektů či záměrů.

Magistrát tak v podobě akčního plánu k adaptační strategii získává cenný nástroj pro obranu proti klimatickým změnám. Ty jsou považovány za jednu z nejzávažnějších globálních hrozeb současnosti. Odborníci s obavami sledují negativní trendy, jako například zvyšující se průměrnou roční teplotu a s ní spojené epizody extrémního sucha a veder, a naopak období typická intenzivními přívalovými dešti. Plánované projekty mají vést ke zvýšení obranyschopnosti Prahy. Ta se stejně jako každé jiné velkoměsto vyznačuje vysokým podílem urbanizovaných a zastavěných ploch. Zároveň se může chlubit dostatkem městské zeleně (65 procent celkové rozlohy) a vodních ploch (290 ha). Tato čísla by měla být do budoucna ještě vyšší, jelikož významná většina plánovaných projektů spadá právě do kategorie tzv. modrozelené infrastruktury.

Boj proti přehřávání města

Meteorologové v posledních letech evidují nárůst počtu tropických dní, vyznačujících se teplotou přesahující 30 stupňů. Tento trend může mít potenciálně fatální důsledky na život i zdraví obyvatelstva. Přičitatelné tomuto jevu jsou však i ekonomické ztráty, způsobené sníženou efektivitou práce, či možné kolize dopravy v důsledku zhoršené koncentrace řidičů. Extrémní teploty představují závažný problém i pro údržbu městské zeleně. V podmínkách velkoměst, jako je Praha, hraje roli fenomén tzv. městského tepelného ostrova. Zastavěné plochy v centru města totiž podle dosavadních výzkumů udržují teplotu třeba i o 8 stupňů vyšší, než zeleň v okrajových částech Prahy.

Spolehlivým nástrojem pro naplňování těchto cílů jsou zejména revitalizace sadů, vnitrobloků, výstavba mlžítek a pítek, dále výsadba nových stromů, rekonstrukce parků, náměstí a nábřeží, či osev luk. Předpokladem je důsledný monitoring mikroklimatických podmínek a jejich změn.

Moc i málo vody

Rozložení srážek se radikálně mění. Výrazně narůstá roční počet dnů beze srážek. To se negativně projevuje vysycháním vodních toků, půdy, mokřadů, studní i pramenů. V existenčním riziku se taky ocitají celé vodní ekosystémy bohaté na floru a faunu. Zároveň stoupá spotřeba vody pro účely zavlažování městské zeleně, zemědělské i nezemědělské půdy. Opačný extrém v podobě epizod přívalových dešťů zase vede ke zničujícím bleskovým a přívalovým povodním.

Adaptační strategie předpokládá výstavbu nových retenčních a akumulačních nádrží, či nových systémů protipovodňové ochrany. Počítá i s revitalizací řek, údolních niv a potoků, zřizováním dalších studen, nebo zaváděním opatření pro zlepšení propustnosti krajiny, a přeměny nepropustných povrchů v propustné.

Komfortní a zdravé budovy

Cílem těchto opatření by měla být udržitelná a klimaticky šetrná metropole, která klade důraz na využívání alternativních zdrojů energií. V tomto směru Praha plánuje řadu projektů tzv. šedé infrastruktury, které mají vést k dosažení energetických úspor na budovách hlavního města. Nedílnou součástí této vize je i zavádění řešení tradičně řazených do konceptu smart cities. Metropole by tak v budoucnu mohla být svědkem instalace prvních inteligentních budov, nebo zvyšujícího se počtu civilních solárních, vodních či větrných elektráren. Těchto cílů by mělo být dosaženo díky realizaci takových projektů, jako jsou vegetační střechy, zateplení stěn budov, vytápění pomocí tepelných čerpadel nebo instalace fotovoltaických panelů.

Bezpečnost

Tato opatření sledují očividný, přesto naprosto stěžejní cíl – bezpečnost metropole a jejích obyvatel v důsledku přírodních katastrof. Pro tyto případy musí vedení města zajistit především fungování technické infrastruktury, a zároveň efektivně nastavit interní procesy pro zvládání krizových situací. Z logiky věci se Prahy týkají především povodňové hrozby. Jedná se o oblast převážně teoretickou a analytickou, proto v jejím rámci má docházet hlavně k přípravě koncepčních materiálů a operativních analýz.

Z výše řečeného vyplývá, že pro tuto oblast jsou naprosto klíčovým prvkem právě důmyslnější a efektivnější řešení protipovodňových opatření. S tím úzce souvisí i důsledné mapování studen na území hlavního města. Adaptační strategie počítá, že dojde k vypracování analýz a studií ve vztahu k povodňovým rizikům.

Podpora environmentálního vzdělávání

Myšlenkou všech navrhovaných projektů je zlepšení kvality života v Praze. Popularizace s nimi souvisejících témat a zodpovědná komunikace s veřejností je proto neodmyslitelným cílem a předpokladem úspěšné realizace. Vzdělávací projekty mají sloužit především k zvýšení zájmu obyvatel o témata související s ideály udržitelné metropole, a nabídnout možnosti, jak se každý jednotlivec může aktivně zapojit.

V tomto směru Praha počítá s další podporou enviromentální výchovy. Město by na tuto oblast chtělo klást zvýšený důraz, a povýšit tak tzv. EVVO na oblast výuky, která je neodmyslitelnou součástí systému vzdělávání 21. století. Specifickou formou této aktivity je i organizace celorepublikových soutěží, za které zmiňme například již etablované Adapterra Awards.

Zdroj: tisková zpráva Petra Hlubučka (redakčně upraveno)

FOTO: Kristi Smkv